NEBEZPEČNÁ CESTA K PROBUZENÍ (7)

Co však můžeme udělat je šíření tzv. “semena uvědomění", což lidem dá "látku k přemýšlení", aniž bychom se je snažili přesvědčit o věrohodnosti těchto informací, ani neměli žádná očekávání o tom, jakým způsobem informace přijmou. Některá semena klíčí, některá nikdy nevykvetou, ale nikdy nepodceňujte efekt motýlích křídel “v čase". Každá situace je samozřejmě odlišná, což nás vrací k “Posouzení externích okolností" a "Strategickému uzavření".

"Pokud objevíte podstatnou pravdu, například díky mimořádným důkazům, je víc než pravděpodobné, že když se na to zpětně podíváte v průběhu vašeho života, rychle spatříte cestu, která k tomu vedla. A mohla být trnitá, mohla být lehká, ale vždy existovala. Obvykle neskočíte přímo k závěřu aniž by jste prošli zastávkami ležící na této cestě. A čím pozoruhodnější pravda je, tím déle trvá ji skutečně pochopit a poznat - vědět to na vnitřní [integrované] úrovni.

Přesto můžeme pozorovat, že zažívíme obrovský podnět podělit se o naše objevy s ostatními lidmi, dokázat jim je, zdůraznit všechny ty věci a vysvětlit jim to, v co věříme. Ale každý se musí probudit sám za sebe. Říkám to znovu a znovu. Skutečně to nemůžete udělat za někoho jiného. Takže je nerealistické a nerozumné říkat nebo očekávat, že někdo, kdo se vzdělává a působí v hlavním proudu politiky, kultury, náhle pochopí [esoterické a okrajové myšlenky].

Čím víc odhalení nabývá na síle, tím déle trvá, se k němu dostat. Takže to musíme trochu respektovat. Musíme také očekávat, že lidé potřebují čas na to, aby pochopili, co je a není skutečné. Jediné, co můžeme udělat, je prezentovat naše objevy a nechat lidi, ať si z toho vezmou, co chtějí. A to vyžaduje disciplínu a vysokou míru sebedůvěry. A mezi akademickými pracovníky to není vždy samozřejmost. Protože to není jen akademická disciplína, ale osobní cesta vašeho vlastního růstu, váš způsob jak přijít na to, nebýt jen počítačovým elementem naší mysli, ale také všech ostatních vlastností.

A pokud budeme o našich přesvědčení