NATO, I KDYŽ JINÝMI PROSTŘEDKY, POKAČUJE V HITLEROVĚ DÍLE (1)

„Sovětští vojáci osvobodili z nacistických koncentračních táborů 15 amerických, 5 britských, 8 nizozemských a 33 belgických generálů, stejně jako bývalého ministerského předsedu Francie nebo velitele norské armády,“ připomíná čtenářům Realistu kapitán 1. stupně Valerij Novikov. Kdo to ale dnes ví? V prosinci 2015 (ruský) ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že „pouze během tohoto roku se kontingent NATO v pobaltských státech, Polsku a Rumunsku zvýšil 8krát, co se týká počtu letadel a 13krát z pohledu vojenských osob“. Během 3 – 4 posledních let se početní stavy vojsk NATO kolem hranic Ruské federace zvýšily trojnásobně, přitom u západních hranic dokonce osminásobně. V Evropě – na území Belgie, Itálie, Nizozemska a Německa – je umístěno více než 200 jaderných leteckých bomb.

Během let 2012 –15 se intenzita vzdušného průzkumu leteckých sil NATO kolem hranic s Ruskem zvýšila 3,5krát a intenzita průzkumu námořního 1,5krát. Vzdušný průzkum letounů NATO je přitom komplexnější a synchronizovanější. Například 6. dubna 2018 vykonávaly mnohahodinový letecký průzkum kolem hranic RF s pobaltskými státy hned 3 letouny najednou: americký strategický průzkumný RC 135V, francouzský letoun dálkového radiolokačního průzkumu a řízení E-3F Entry (vybavený systémem AVACS) a švédský, k průzkumu upravený Gulfstream 4. Během jediného říjnového týdne téhož roku zaregistrovala ruská protivzdušná obrana (PVO) celkem 17 průzkumných leteckých akcí NATO kolem hranic RF. V arktických vodách provádějí nepřetržitou bojovou hlídku průzkumná plavidla norského válečného námořnictva Maryat a Eger a také hlídkové letouny vojenského námořnictva USA Boeing P-8 Poseidon. Poprvé byly také v roce 2018 použity v Barentsově moři k letecké špionáži americké bezpilotní prostředky RQ-4 Global Hawk z italské základny Sigonella a průzkumné drony Velké Británie RQ-170 Sentinel – také americké provenience.

Své špionážní cíle měl i průjezd francouzského pomocného válečného plavidla Rona ruskou Severní mořskou cestou v září 2018, jehož velitel, kapitán 2. stupně Filipp Hena, po příjezdu plavidla na americkou válečnou základnu v Dutch Harbor bez okolků prohlásil: „Cíl naší cesta spočíval v získání dalších informací o této oblasti, jejíž strategický význam stále narůstá. Arktická oblast zaujímá plochu téměř 40krát větší než Francie a leží v ní obrovské zásoby nerostů a uhlíkatých paliv.“ Frekvence vojenských cvičení u hranic RF se zdvojnásobila (jen v roce 2017 proběhlo takových cvičení 17) a cvičení sil NATO v Černém a Baltském moři se z 282 případů v roce 2014 zvýšila na 548 v roce 2017. Ve dnech 2. – 14. května 2018 proběhlo v Estonsku dosud historicky největší cvičení „Ježek-2018“, kterého se zúčastnilo 13 států a kolem 15 tisíc vojáků. Kromě členských států NATO se cvičení zúčastnilo i neutrální Švédsko a Finsko. Ještě před baltickým „ježkem“ však NATO porodilo také „černomořského ježka“ - 1. května veplula do Černého moře skupina 4 válečných fregat (anglická, španělská, francouzská a turecká).

V červnu pak na území Estonska, Lotyšska a Litvy proběhlo cvičení speciálních sil NATO s účastí dvou tisíc příslušníků těchto sil ze 13 států. Jejich příprava byla zaměřena na plnění spolupráce v podmínkách hybridní války a reálného válečného konfliktu na hranicích Ruska. Od 27. června do 20. srpna 2018 proběhlo v Tichém oceánu veliké (a z nějakého důvodu jen málo prezentované) mezinárodní námořní cvičení RIMPAC-2018, kterého se zúčastnily například i Izrael, Vietnam, Japonsko, Srí-Lanka nebo Brazílie. Do cvičení se zapojilo 46 hladinových plavidel, 5 ponorek, 200 letadel a celkem 25 tisíc příslušníků jejich posádek a obsluhy. Pravidelný účastník těchto cvičení – Čínská lidová republika – byl tentokrát ze seznamu „vyškrtnut“. V předchozích letech bylo toto pravidelné cvičení probíhající od roku 1971 zaměřeno na „nácvik činností při ochraně úderných námořních leteckých skupin“ (ty tvoří vždy letadlová loď s řadou dalších podpůrných lodí – tzv. carrier battle group) před útoky nepřítele. Cvičení RIMPAC-2018 však mělo na programu některé zvláštnosti:

-  poprvé vykonávali některé velitelské funkce zástupci námořních vojenských sil Chile, Kanady a Japonska;

- poprvé v jeho průběhu uskutečnili Japonci raketové střelby směrem na mezinárodní námořní cesty z pobřežních víceúčelových raketových komplexů;

- válečné lodě USA provedly střelby z palubních zbraní s využitím hyperzvukových střel.

Od 15. října do 7. listopadu potom v subarktické zóně (severní Atlantik, Norsko) a v pobaltských státech proběhlo velké komplexní cvičení „Trident Juncture 2018“. Toho se zúčastnilo již 53 tisíc vojáků z 31 zemí, včetně mimo NATO stojících Švédska a Finska. Do cvičení bylo zapojeno 120 letadel, 70 válečných plavidel (včetně jedné letadlové lodi na jaderný pohon), 10 000 kusů pozemní techniky a také 2000 příslušníků námořní pěchoty. Námětem cvičení bylo odražení agrese ze strany některé ze sousedních zemí – je jasné, že míněna byla RF. Prakticky souběžně probíhalo na Ukrajině mnohonárodní letecké cvičení NATO „Clear Sky 2018“ (Čisté nebe 2018) za účasti 8 zemí, 700 osob a 40 letadel (mj. dopravních C-13, desítek raketových systémů PVO a bezpilotních prostředků MQ-9 Reaper). Všichni účastníci cvičení získali statut diplomatů (nepodléhali tedy ukrajinským zákonům). Za nepřítele bylo nepokrytě označeno Rusko.

Na „obranu“ svých evropských spojenců před „agresí Ruska“ vynaložil Washington v roce 2018 4,6 miliardy dolarů, a to zejména na modernizaci vojenské infrastruktury východoevropských členů NATO. Dalších 66 miliard pak USA utratily na zahraniční vojenské operace („na obranu svobody a demokracie“) prostřednictvím křídlatých raket Tomahawk, letounů F-16 a námořní pěchoty na Středním východě nebo v afghánských horách.(?) Ve dnech 23. – 27. dubna 2018 potichu a nenápadně proběhlo cvičení NATO nazvané „Neprostupné štíty“. Kolem tisíce specialistů ze 30 zemí plnilo v estonském centru vědeckých výzkumů úkoly kybernetické války proti Rusku pod heslem „boje proti ruským hackerům“. Obsahem jejich činnosti bylo odrážení „ruských útoků“ na systémy řízení činnosti elektrických sítí, bezpečnostních služeb a řady dalších důležitých systémů ekonomické a obranné infrastruktury.

Během roku 2019 vojenské provokace zaměřené proti Rusku pokračovaly s narůstající intenzitou. V lednu demonstrovaly sílu USA svým vstupem do Černého moře torpédoborce Donald Cook a Carney a výsadková loď Fort McHenry. V dubnu proběhlo v Černém moři cvičení NATO a Ukrajiny „Mořský štít-2019“. „Námořní civilní plavbu“ během něho chránilo 20 vojenských plavidel s více než 2 tisíci námořníků Kanady, Španělska, Bulharska, Nizozemí, Turecka a Řecka. Před čím? Samozřejmě před „agresívním Ruskem“. Podle vyjádření nezávislých sdělovacích prostředků představovali v tomto cvičení námořnictvo Ukrajiny spojovací důstojníci a zapojena snad byla i přístavní infrastruktura. Vlajkovou loď eskadry NATO, fregatu Evertsen, navštívil během cvičení rumunský prezident Klaus Iohannis a náčelník generálního štábu rumunské armády. Po skončení tohoto mezinárodního cvičení provedlo tamtéž další cvičení námořnictvo USA a Turecka za účasti amerického torpédoborce Ross a skupiny tureckých lodí vedené fregatou Turgut Reis.

Skutečně nebývalou aktivitu vojenských příprav namířených proti Rusku ze západního směru projevilo NATO v dubnu a květnu 2019. V Estonsku proběhlo v únoru cvičení NATO „Zimní tábor“ s účastí cca. tisíce vojáků USA, Velké Británie a Belgie. Již předtím tam NATO „protlačilo“ cvičení v zajišťování kyberbezpečnosti a letecké cvičení. Vrcholem jarního nástupu NATO proti „agresívnímu Rusku“ se ovšem stalo jarní mnohonárodní cvičení „Jarní bouře 2019“. Obranu při něm na území prakticky celého Estonska „ve třech vrstvách“ nacvičovalo 10 000 příslušníků armád 17 zemí NATO, Ukrajiny a Gruzie. Cvičilo přes 200 kusů obrněné techniky, víceúčelové vrtulníky Velké Británie a USA AW-159 a bitevní Apache, zapojen byl i oddíl britské SAS (speciální výsadkový). Tou největší specialitou jejich průběhu však bylo zeměpisné naplánování. Konkrétně: cvičení probíhalo tam, kde v létě 1944 Rudá armáda v lesích kolem Narvy a na výšinách Sinimae porazila Němce včetně estonských pomahačů – 1. estonskou divizi SS, Panzer-granátnickou divizi SS Nordland (Dánové, Norové a Nizozemci), brigády SS „Nizozemsko" a „Wallonia" (všechno stejní „severoevropští Árijci“).

Zvláště provokativně pak vyznívala ještě jedna okolnost. Nácvik taktiky vedení bojových operací vojsk probíhal v oblastech s převažujícím ruskojazyčným obyvatelstvem. Podle všeho se současní evropští „ochránci demokracie“, inspirováni hroby a pomníky svých esesáckých předků, snažili vyděsit Litevce ruské národnosti. Během odrážení „ruské agrese“ se dva albánští důstojníci „zlikvidovali“ vlastní výbušninou. Zachránit se je nepodařilo… Souběžně se šturmovalo i na Baltském moři. Hned 2. května vstoupila do vod Baltiku minonosná skupina lodí NATO (celkem 7 plavidel Belgie, Nizozemí, Norska, Velké Británie, Německa a Dánska vedených dánskou fregatou Thetis). Skupina posílila stávající skupinu Spojených námořních sil NATO na Baltiku, která již od 18. dubna nacvičovala zadržení agrese RF na Baltiku. Vzhledem k malé hloubce a velikosti Baltského moře sem Američané nemohli poslat letadlové lodě a museli se spokojit s raketovým torpédoborcem Gravely (na palubě může nést 96 Tomahawků). Do sestavy této úderné skupiny pak byly zařazeny fregaty Velké Británie, Polska, Španělska a Turecka.

-pokračování-