LŽI NAŠÍ DOBY: FALEŠNÉ ZPRÁVY A POUŽÍVÁNÍ DEZINFORMACÍ JAKO ZBRANĚ (1)

Podle jednoho aforizmu, který je připisován Benjaminu Disraelimu a který později zpopularizoval Mark Twain, existují tři druhy lží: lži, nehorázné lži a statistiky. K tomu lze ještě přidat čtvrtou kategorii: lež, která není zveřejněna. Samozřejmě, ty lži mohou být propojeny. Na začátku se řekne lež, ale když se později objeví informace, která by počáteční  lež zdiskreditovala, je taková informace zatajena anebo je zabráněno, aby byla zveřejněna, anebo je sice zmíněna, ale je označena nějakým přívlastkem, jako například, že je to „pouze konspirační teorie”. Za posledních 100 let jsme viděli  mnoho příkladů takového nakládání s informacemi. Objevilo se jich tolik, že “mediální organizace” již takto nejsou označovány, ale spíše se o nich mluví jako o “mediálním managementu”.

Jak obšírně vysvětlují McGregor a Docherty¹, I. světová válka v letech 1914-1918, vznikla spíše díky machinacím Britů a Francouzů, kteří se snažili překazit  Německu jeho koloniální ambice, než že by to zapříčinila vražda  mladého člena císařské rodiny v neznámém bosenském městě.  A presto jsme až do dneška zavalení lidovou mytologií, která z toho různě viní Turky, Němce, ba dokonce i Rusy. Vojenské katastrofy, jako například ta v Gallipoli, jsou vychvalovány jako koloniální zralost. Bolševická revoluce v roce 1917 dala vzniknout kampani o “rudé hrůze”, která přetrvává do dnešních dnů. Jeden z raných příkladu toho všeho, který má dozvuky až do dneška, byl Zinovjevův dopis. Jednalo se o dopis, který údajně napsal Grigorij Zinovjev, předseda Kominterny v roce 1924, v němž se píše o bolševickém spiknutí za účelem ochromení britské armády a námořnictva a zatažení Británie do občanské války.

Britský deník "Daily Mail", který je až do dnešních dnů zdrojem falešných zpráv, publikoval dopis v říjnu 1924, čtyři dny před všeobecnými volbami v Británii. Zcela zřejmě bylo jeho účelem zdiskreditovat menšinovou labouristickou vládu