KURSK - ANEB MALÝ PŘÍSPĚVEK K BELGICKO-LUCEMBURSKÉMU, KTERÝ NEDÁVNO PROBĚHL V NAŠICH KINECH (1)

Vlabi

Vlabi

autor

12.08.2019 Zajímavosti

Tragédie Severní flotily ze srpna 2000, kdy se potopila ponorka Kursk, je jednou z nejsložitějších a nejbolavějších stránek v historii postsovětského Ruska. Situace ukázala v plné nahotě ohromné problémy, které se v ruské armádě nahromadily. Tato tragédie tedy vyžaduje zvlášť pečlivý a zodpovědný přístup k pátrání po příčinách katastrofy a jejich analýze.  Kdo by měl být povolán se jimi zabývat?  Dánský režisér Thomas Vinterberg? Špinaví, pomačkaní, neoholení muži s kocovinou, nezodpovědní barbaři, v jejichž rukou se náhodně ocitla superkomplikovaná technologie, která by mohla poškodit nejen „bezcenné ruské subhumany", ale dokonce i ostatní „lidský", „civilizovaný" svět. Takoví jsou ruští námořníci, jak je ve filmu „Kursk“ (2018) vykreslil tento režisér. Diváci se dozvídají, že Rusové nejenže nevědí, jak používat toto sofistikované zařízení, ale ani se neobtěžovali získávat pomocné vybavení a záchranné prostředky, bez kterých je provoz ponorek nepřijatelný.

Běžný západní divák se nestačí divit, jak je možné dát takovým lajdákům do rukou jadernou zbraň! Jak vůbec mohou Rusové obsluhovat nejsložitější jaderná zařízení v elektrárnách či ponorkám s jaderným reaktorem, když někteří z nich nedokážou ani normálně dobít kyslíkovou kazetu? Autoři filmu tím říkají: „Jediné, co tito barbaři dokážou, je pít vodku, která se také nakonec - podle tohoto filmu - stává i příčinou smrti posádky ponorky Kursk. Co na tom, že Rusové vytvořili ty nejmodernější technologie pro mírové využití atomu řadu let před USA? Jakou přednost v tom může vidět „pokročilý“, „civilizovaný“ Evropan, když tam jsou jaderné elektrárny považovány za „ekologicky špinavé“? Tento technologický náskok Rusů není podle jejich názoru důkazem vývoje, ale naopak to dokazuje ruskou nezodpovědnost vůči celému „vyspělému světu“ v ochraně životního prostředí.

------------------------------------------------------

Tolik vybírám z článku Ilji Dubrovina, zamýšlejícího se nad poselstvím filmu Kursk, který za nevelkého zájmu divácké veřejnosti proběhl i našimi kiny. Článek velmi emotivně vyjadřuje názory ruských diváků na další západní dílo (po seriálu Černobyl) zneužívající bolavá místa v ruské historie k velmi nevybíravé a někdy až prvoplánové propagandě. Tož podívejme se, jak to tedy s tou ponorkou K-141 Kursk bylo. Opomineme-li oficiální verzi o náhodném výbuchu jednoho z patrně poškozených torpéd na palubě, nabízí se několik dalších. Vyberme ty nejznámější. Po deseti letech drancování ruské ekonomiky, plánovitého rozkladu ruské společnosti a po dušení ruského potenciálu celá desetiletí od Stalinovy smrti bylo Rusko na pokraji zhroucení. Nebyly peníze na nic a tedy tím méně na armádu, jejíž nekontrolovaná výzbroj upadala a zastarávala a jejíž lidský potenciál se díky neškolení, zanedbávání bojové přípravy a nevyplácení mezd rozplýval v nenávratnu. To je podhoubí pro verzi č. 1 - oficiální.

Tragédie podle ní nastala kvůli opotřebení a nedbalosti. Oficiální zpráva publikovaná v roce 2002 uvádí, že na palubě Kurska explodovalo torpédo 65-76A (Velryba). Příčinou exploze byl únik složky paliva torpéda - peroxidu vodíku. V důsledku prudkého nárůstu teploty pak následovala série výbuchů o mohutnosti přibližně 1000 kg ekvivalentu TNT. Torpédo, které podle oficiální verze explodovalo, bylo největší na světě a vážilo 2 tuny. Podle oficiální verze tedy došlo k explozi z důvodu havarijního stavu, protože toto torpédo bylo téměř 10 let staré! V průběhu vyšetřování se navíc ukázalo, že když bylo nakládáno, kabel jeřábu na břehu se poškodil a náklad udeřil o molo. Torpédo bylo okamžitě vyšetřeno, ale nebylo na něm nalezeno nic podezřelého.

Druhá verze hovoří o zapomenuté německé mině z období druhé světové války. Viceadmirál Motsak, náčelník štábu Severní flotily, však řekl 21. srpna 2012:

„Oficiálně prohlašuji, že v období od roku 1992 do roku 1999 bylo ve vodách Barentsova moře nalezeno 6 takových min, poslední v září rok před tragédií. Je však vysoce nepravděpodobné, že ta by po padesáti letech ve vodě ještě vybuchla. Navíc dobře chráněný kolos ponorky by stěží nějak významně poškodila.“

Třetí verze se objevila nedlouho po té oficiální. K události došlo v době velkého námořního cvičení Severní flotily v Barentsově moři nedaleko Murmansku. Podle této verze poblíž Kursku slídily – jak je ostatně při námořních cvičeních obvyklé - dvě americké ponorky Memphis a Toledo a britská Splendid. Na palubě Kursku se totiž nacházelo torpédo nové generace, VA-111 Škval, jehož nová verze měla být při cvičení testována, a Memphis měla pod krytím Toleda sledovat fáze jeho vypuštění. V okamžiku startu se však Memphis neopatrně vynořila zpod své vedoucí lodi, aby mohla z co nejmenší vzdálenosti vypuštění torpéda sledovat. Její důstojníci ale zřejmě udělali chybu při výpočtu trajektorie a přiblížili se příliš. Došlo ke střetu. Náraz vedl do nejzranitelnějšího místa ruské ponorky, kterým byl druhý oddíl na přední části. Ale to samo o sobě nemohlo být příčinou celé katastrofy. V tuto chvíli podle výzkumníků vstoupila do hry druhá ponorka, jejíž velení vycházelo z toho, že Kursk proti Memphisu spustí palbu, a preventivně na ruskou ponorku vystřelila torpédo. To podle této verze narazilo na oslabenou část na předělu pravého druhého a třetího oddílu, vešlo dovnitř a vybuchlo. Druhý zásah pak směřoval do nosu. 

Poznámka: Obvykle dobře informovaný Valerij Pjakin řekl: 

„...v případě ponorky Kursk se jednalo o náhodný útok americké ponorky, kdy prostě z hlouposti vystřelili dříve, než začali myslet. Nic tehdy Američanům totiž nehrozilo, jenže oni jsou tak udatní, že vždy napřed střílejí, všechny pozabíjejí, a teprve potom začnou přemýšlet. Putin pak tu skutečnost, že tam zahynuli naši vojáci, velmi dobře použil při získávání naší suverenity. Jednalo se o první padlé na poli studené války v boji o obnovu naší suverenity, tedy v její konkrétní aktivní fázi...“.

V důsledku těchto zásahů veškerá munice na palubě Kursku explodovala. Do  proražené čelní části se prudce navalily obrovské spousty vody, loď se naklonila přídí dolů a rychle klesala ke dnu. Jak bylo později zjištěno, obsluha se ještě snažila náklon eliminovat maximálním zvýšením výkonu motorů, ale ty už po rozsáhlé devastaci nepracovaly a loď přední částí prudce narazila do skalnatého dna Barentsova moře.  Následný výbuchu byl tak silný, že zasáhl i Memphis, která havarovala jen o pár set metrů dál a nějaký čas bojovala o přežití. Nedlouho po té totiž ruské lodě na hladině zachytily volání SOS, které však nepatřilo žádné lodi v jejich sestavě. S největší pravděpodobností to byla právě Memphis, která ze střetu vyšla dost poškozená, a dokonce se ztrátami na životech námořníků. Po několika dnech ji však ruské satelity vyfotografovaly, značně poničenou, v nejbližším norském uzavřeném doku NATO.

Havarovaná ponorka třídy Los Angeles Memphis

Ještě hůře patrně dopadla britská ponorka Splendid (v roce 1986 se srazila se sovětskou ponorkou Simbirsk a v roce 1999 se účastnila válečného konfliktu v Jugoslávii, kde ostřelovala srbské území. Dokud ji údajně neproděsil právě Kursk, který se ve Středomoří nečekaně objevil.) Podle názoru jednoho z kapitánů ponorek publikovaného v roce 2000 v Nězavisimoj Gazetě toto plavidlo havarovalo spolu s Kurskem a jeho trosky byly nenápadně zlikvidovány až v průběhu vyzvedávání ruské ponorky na hladinu o rok později.

-pokračování-

 

 

 

Další díly