KRÁTKÉ ZASTAVENÍ VE ZCELA JINÉM SVĚTĚ: OPĚTOVNÉ NAVŠTÍVENÍ "JITRA KOUZELNÍKŮ" ANEB FANTASTICKÁ REALITA PAUWELSE A BERGIERA (2)

Lachman Gary

Lachman Gary

publikováno: 14.03.2018 kategorie: Zajímavosti

Začátek "obnoveného zájmu o okultní věci šedesátých let"

Kniha se stala hitem. Zdálo se, že se objevila zrovna v pravý čas a každého vzala útokem. V té době nastartovala to, co se stalo známým jako „obnovený zájem o okultní věci šedesátých let“.  Přineslo to zvýšený zájem o okultní věci, který trval až do sedmdesátých let a přetrval do dneška v podobě New Age. Jitro kouzelníků se prodalo ve Francii milionech výtisků a v roce 1963 vyšly edice v Británii a USA, které se také dobře prodávaly.

Dlouhotrvající poválečná šeď a marnost se zvedly a na obzoru se objevila jasná, vzrušující a nádherná budoucnost, plná tajemství a zázraků. Prosadilo se základní poselství knihy, že na nebi a zemi je víc věcí, než si vysnili filozofové z levé strany Seiny. Paris-Presse ji nazvalo „nejvíc vzrušující knihou naší doby“.  Deník Le Monde věnoval úspěchu knihy dva dlouhé články a následkem úspěchu „Kouzelníků“ začali Pauwels a Bergier rychle vydávat časopis Planète.  Již jsme nezůstali vězet v naší „historické chvíli“, jak říkávali existencionalisté.  Za 5,50 franků, což tehdy nebylo levné, zjistili čtenáři  Planète, že mohou zkoumat dávnou minulost, vyslat svou mysl do vzdálené budoucnosti, ponořit se hluboko do svých vnitřních světů anebo cestovat ke hvězdám.

Mnoho Francouzů to tak udělalo. V době svého největšího úspěchu měla Planète,  která vycházela jednou za dva měsíce, vydání víc než 100 000 výtisků, což byl pro tento typ časopisu velmi impozantní výsledek. I když se u časopisu Planète nepočítalo s překladem pro anglicky hovořící svět, jako tomu bylo u knihy, měla  Planète úspěch v Itálii, Belgii, Švýcarsku a na tato témata se pořádaly konference v tak vzdálených zemích, jako jsou Kanada a Argentina.   Buenos Aires bylo domovem spisovatele Jorge Luis Borgese, který sdílel s Pauwelsem a Bergierem vkus ohledně  tzv.“fantastického realizmu”; jeho dílo vyšlo v několika publikacích a účastnil se konference, která se tam konala.

Kromě Borgese se stránky časopisu Planète staly domovem pro další spisovatele, kteří byli evropským čtenářům dobře známí, jako ufoložka Aimée Michel, spisovatel science fiction George Langelann – jeho povídka ‘Moucha’ se stala pokladem pro několik filmů a kromě mnoha dalších, kryptozoolog Bernard Heuvelmans.  Články se týkaly témat od „nové vědy snů“ a “Korzybski a Generál Semantics,” až po “skutečnou ženu tisíce a jedné noci” a  “mutanta osmnáctého století.” Také byly znovu publikovány práce C. S. Lewise, rakouského okultního romanopisce Gustava Meyrinka, Salvadora Dalího a dalších.

Mottem Planète bylo “Nic divného nám není cizí“ a časopis se svým širokým záběrem témat a rozmanitými vydavatelskými informacemi staral o rostoucí zájem o věci nové, úžasné, neobvyklé a tajemné, které charakterizovaly desetiletí “mystických šedesátých let“ za pomoci článků o vědě, literatuře, archeologii, filmu, historii, okultizmu a mnohém dalším. V Egyptě, Indii a Mexiku se otevíraly workshopy a kluby, vycházející z témat, uváděných v časopise Planète.   Jeho dosah byl celosvětový, dokonce bychom mohli říct, planetární a jeho vliv, stejně jako knihy, která to spustila, byl cítit po celém světě.

 

Realita je mnohem fantastičtější, než si dovedeme představit

padesátých letech se objevily některé jiné, zvláštní bestsellery. Například "Worlds in Collision" (Světy v kolizi) od  Immanuela Velikovského, vydané v roce  1950, oživily kosmologickou teorii o katastrofě  tím, že připustil, že kometa, která vyletěla z Jupitera, těsně minula Zemi, ale přesto zničila Atlantidu a způsobila několik biblických zázraků, když prolétala kolem. Prodaly se miliony výtisků. V roce 1956 Angličan Cyril Henry Hoskins zahájil dlouhou a úspěšnou kariéru svou knihou  "The Third Eye:The Autobiography of a Tibetan Lama" (Třetí oko: autobiografie tibetského lámy),  kterou napsal pod pseudonymem T. Lobsang Rampa. To, že je Hoskins instalatér, který nikdy necestoval daleko od svého domova v DevonuAnglii, se nezdálo být překážkou při jeho vyprávěních o minulém životě v Himalájích a miliony jeho čtenářů s tím souhlasily.

Ale "Jitro kouzelníků"  - vydání, jež jsem znal, bylo jiné, než tato a další populární knihy o létajících talířích, jako od George Adamského - "Flying Saucers Have Landed" (Přistály létající talíře - 1953) anebo kniha o konvenčním kouzelnictví, jako od Geralda Gardnera v knize "Witchcraft Today" (Čarodějnictví dnes - 1954). Snažila se spojit, i když volně, mnoho neobvyklých jevů a myšlenek, většinou pouze na základě jejich čisté neobvyklosti. Zastávala názor, myšlenku, že realita je mnohem fantastičtější, než si dokážeme představit a že když nahlédneme za její povrch, objevíme podivná spojení, která propojují vše.  Tohle mohou být kořeny “vědomí konspirace“, ale je to také začátek vnímání hlubšího významu, skrytého někde uvnitř všedního světa; významu, který můžeme najít, pokud ho hledáme.

Tam, kde nás Lovecraft - postava, známá čtenářům  Planète, varuje, abychom si věci nespojovali dohromady, neboť, jak nám říká, bychom mohli zjistit, že „nesnesitelná realita je neschopnost lidské mysli najít souvislosti mezi všemi jejími aspekty“, Pauwels a Bergier v pozitivním smyslu trvají na tom, že to je třeba dělat. Pro ně není realita zničující, ale fantastická  a když po ní pátráme, neutíkáme před životem, jak to dělají mnozí romantici, ale hlouběji se do něj zapojujeme.  Fantastického je dosaženo tím, že se přímo napojujeme na realitu, tak, že zahodíme staré návyky mysli a myšlenkové předsudky a otevřeme vědomí novým možnostem. Lze toho dosáhnout tím, co si Pauwels a Bergier vypůjčili od Gurdjieffa a čemu říkají  „probuzený stav“ – novým způsobem chápání reality, nad rámec běžných omezení typu ano-ne, které nás udržují v hypnóze.2

G.I.Gurdjieff                           Madama Blavatská                    

"Podmínkou k pochopení přítomnosti je, že člověk musí být schopen vyslat svoji inteligenci hluboko do minulosti a daleko do budoucnosti.

Právě tento aspekt knihy přinesl chválu významných osobností, jako filozofa Edgar Morina a  spisovatele Umberta Eca. Pro historika náboženství, Mircea Eliade, to, co bylo na "Jitru kouzelníků" nové a radostné, byl jeho „optimistický a  holistický pohled.... v němž je lidský život opět smysluplný a slibující nekonečné zdokonalování“. Byli jsme vyzýváni, abychom „dobyli fyzický vesmír a rozluštili další, záhadné vesmíry, odhalené okultisty a gnostiky“.3 Všichni nesdíleli Eliadovu chválu. Někteří, jako ezoterický učenec Antoine Faivre, který Pauwelse a Bergiera znal, považovali knihu za něco trochu víc než „mistrovské dílo zmatenosti“„obratný komerční počin“.4  Je nepochybné, že to byl komerční úspěch, a přesto musí ten, kdo to chce hodnotit čestně, připustit také trochu té „zmatečnosti“.

Pozorný čtenář na to brzy narazí. Kniha je plná nepřesností, její dech beroucí text často klopýtá o senzační tvrzení, rešerše jsou pochybné a odkazy těžko dostupné. Je to, jak napsal Colin Wilson, „podivná slátanina“, „příliš divoká a nedisciplinovaná“ a chybí je niť, která by propojovala myšlenky o duté zemi, starobylých astronautech, ztracených civilizacích a mnoha dalších věcech.5 V tom má podobné nedostatky jako knihy Charlese Forta, který měl na Pauwelse a Bergiera zásadní vliv a který také poškodil jejich pozdější díla: "Eternal Man" (Věčný člověk - 1972) a "Impossible Possibilities" (Nemožné možnosti - 1974), kdy žádná z těchto knih již neměla kouzlo jejich prvního díla.  Stejný problém má "Odhalená Isis" od  Blavatské: představuje obrovskou sumu materiálu, který, ač je nepochybně ohromující a vzrušující, brzy začne být paralyzující svou nadměrností.

Asi největší nepřesnosti v knize se týkají údajných okultních zájmů Hitlera a nacistů a pochybných tvrzení o temných silách, působících za Führerem, což dalo vzniknout celému žánru pochybné literatury, která prosákla do hudby, filmu a dalších oblastí kultury. Seriózní bádání Nicholase  Goodrick-Clarke a Hanse Thomase Hakla a dalších ohledně „okultních kořenů národního socializmu“ vzbuzují pochybnosti o většině tvrzení, napsaných v "Jitru kouzelníků" o „okultním nacismu“.

Jsou zde i další omyly: zvláštní zmínku si zaslouží ten o hermetickém řádu "Zlatý úsvit", ale všeobecná nespolehlivost tvrzení Pauwelse a Bergiera zapříčinila, že později  byla kniha čtenáři označena za „hromadu inspirujících nespolehlivých informací“.  V tom je hodně podobná práci Francouze z dřívější doby, se smyslem pro okultní věci, Éliphase Léviho, jehož poutavé a velmi čtivé knihy o Kabale a magii, i když inspirovaly mnoho mladých okultistů, včetně mě, jsou nicméně prodchnuty chybami a vyslovenými kiksy.

Ale přesto, v jistém smyslu na senzacechtivosti a nepřesnosti v "Jitru kouzelníků" až tak nezáleží. V okultním žánru je to, bohužel, často normou. Přes všechny nedostatky má tato kniha v dějinách, oponujících západnímu smýšlení, místo zajištěno. Jak jsem řekl v knize "Turn Off Your Mind" (Vypněte svou mysl), v níž píši svůj příběh o vlivu okultních myšlenek na šedesátá léta, jedna z pozoruhodných věci na "Jitru kouzelníků" je, že se zdá, že předpověděla mnoho témat, která budou dominovat tomu desetiletí.6 Jedna z těch věcí byla, že předznamenala vlnu šílenství ohledně starodávných astronautů, která se rozpoutala na plátnech kin s Kubrickovou "Vesmírnou Odysseou 2001" a udělala z Ericha von Dänikena, autora "Chariots of the Gods" (Kočáry Bohů - 1969), bohatého muže. Ale možná ještě významnější bylo to, že připravila vzpouru mladých, která tu dobu charakterizovala.

Jedno z ústředních témat "Jitra kouzelníků",  je téma mutantů, mladých lidí, se zvláštními  schopnostmi, kteří se vyvíjejí na vyšší typ lidí a kteří vyčnívají z průměru. Pauwels a Bergier uvádějí mnoho příkladů tohoto jevu, ale nebyli sami. Zhruba v té samé době, v roce 1960,  vyšla filmová verze novely  Johna  Wyndhama - "The Midwich Cuckoos", pod názvem "Vesnice zatracených" (The Village of the Damned).  Vypráví se v ní příběh o zvláštní spršce meteoritů, která způsobí otěhotnění mladých žen v malé anglické vesnici, přestože jsou mnohé z nich panny. Ukáže se, že děti jsou součástí kolektivní mysli, mají ohromující intelekt a zvláštní mentální schopnosti. A v roce 1963 zahájila společnost Marvel Comics jeden z nejúspěšnějších seriálů, "The X-Men". Ukazují se v něm mladí lidé, kteří, stejně jako mutanti z "Vesnice zatracených", mají nadpřirozené schopnosti a spojí se, aby se vzájemně podpořili tváři tvář světu, který je nepřijímá.

Nedlouho poté pociťovali něco podobného i jiní mladí lidé ze skutečného světa. V roce 1967Haight-Ashbury zveřejnil časopis "San Francisco Oracle", v psychedelickém letáku pro "Éru Vodnáře", “Manifest pro mutanty.” Psalo s v něm:

„Mutanti! Nyní vězte, že existujete! Ukryli vás ve městech. A oblékli vás do šatů bláznů. Nyní vězte, že jste svobodní.“

Tehdy bylo oživení okultních věcí, které zplodilo "Jitro kouzelníků", v plném proudu. Zdálo se, že se fantastický realizmus, který se jeho autoři snažili probudit ve svých čtenářích, dostal, alespoň na nějakou dobu, do ulic. I když se „revoluce reality“ tohoto mystického desetiletí nakonec vytratila ( Planète se přestala vydávat v r. 1972, Bergier zemřel v r. 1978 a Pauwels v r. 1997), světlo toho magického Jitra však svítí svítí dodnes.

-konec-

 

REFERENCE:

1. Louis Pauwels and Jacques Bergier, The Morning of the Magicians, Dorset Press, 1988, vii

2. Dtto., 96

3. Mircea Eliade, Occultism, Witchcraft, and Cultural Fashion, University of Chicago Press, 1976, 10

4. Antoine Faivre, Access to Western Esotericism, SUNY Press, 1996, 104

5. Colin Wilson, The Supernatural, Carrol & Graf, 1991, 1-2

6. Gary Lachman, Turn Off Your Mind:The Mystic Sixties and the Dark Side of the Age of Aquarius, Disinformation Books, 2003, 19; expanded UK edition The Dedalus Book of the 1960s; Turn Off Your Mind, Dedalus Books, 2009

Další díly