HYPOTÉZA DVOU VESMÍRNÝCH PROGRAMŮ (1)

"Vládnout vesmírem znamená vládnout světu… Je tu cosi významnějšího než totální zbraň. Totiž ta mezní pozice - pozice naprosté kontroly nad Zemí, a ta leží někde venku ve vesmíru…“ Prezident (tehdy ještě vůdce většiny v americkém senátu) Lyndon Baines Johnson, řeč před demokratickým volebním výborem 7. ledna 1958.

Expert na proslulou tvář na Marsu, Richard C. Hoagland; odborník na konspirace, Jim Keith; David Percy a Mary Bennettová, kteří „učinili přítrž některým nepravdám v programu Apollo“; slavný neworleanský prokurátor Jim Garrison; „okultní“ autor „Jan Van Helsing“, a dokonce samotný Werner von Braun: Co mají všichni tito lidé společného? Ti všichni věří, každý svým způsobem, že po jistou dobu tu existovaly dva vesmírné programy, jeden pro veřejnost a druhý hluboce utajený, s vlastní agendou.

A tato idea se neomezuje toliko na knihy nebo literaturu faktu. V klasickém filmu s Jamesem Bondem, "Diamanty jsou věčné", vystopuje mladý Sean Connery spiknutí směřující k nadvládě nad světem, jež spřádá zlověstný „nezávislý lump“ Ernst Stavro Blohfeld, když pátrá po uneseném multimiliardáři - jehož hraje zpěvák Jimmy Dean. Blohfeld žije v ateliérovém bytě v Las Vegas a Bond jej sleduje až do jeho tajného korporativního ústředí kdesi v Nevadské poušti. Pokud vám to vše zní podezřele známě, vydržte.

Jakmile pronikne do tajného nevadského zařízení, Connery-Bond si vymění úsečně pár poznámek s německým vědcem - postava má ve filmu jméno prof. dr. Metz -, který pracuje s diamanty, jež mají být využity v super-laseru umístěném v satelitu na orbitu ve vesmíru jako totální zbraň likvidující řízené střely, čímž učiní americký nukleární arzenál neužitečným šrotem. Během této mise za záchranu světa se podaří Bondovi uprchnout z opevněného objektu přes televizní studio, v němž je scéna zobrazující lunární krajinu, doplněnou o vystrojené „astronauty“ procházející se po ní zpomalenými pohyby podle dobře napsaného scénáře přistání na Měsíci. Tato filmová fakta po dlouhou do