FENOMÉN: KAM JSI ZMIZEL BOBBY DUNBARE? (39)

V nádherné páteční ráno 23. srpna 1912 naložili Percy a Lessie Dunbarovi své dva malé syny a vyrazili z domova v Opelousas v Louisianě na výlet k nedalekému jezeru Swayze. Dunbarovi plánovali strávit na břehu jezera příjemný víkend, ale jejich rodinný výlet se setkal s katastrofou už o den později, v sobotu odpoledne. Tehdy se jejich čtyřletý syn Bobby zatoulal z kempu a zmizel. Při horečném pátrání se našly jeho drobné stopy v bahně u břehu, otisky končící na břehu vody. Zástupcům, kteří byli narychlo přivoláni k jezeru Swayze Lake, aby se ujali pátrání, se zdálo jasné, co se stalo. Ačkoli to bylo strašné pomyšlení, zdálo se, že se malý chlapec zatoulal příliš blízko vody a unesl ho aligátor. V naději, že se jim podaří získat alespoň něco z dětských ostatků, začali jezero prohledávat, což nakonec vyšlo naprázdno. Mezitím začaly v opačném směru pracovat další pátrací týmy, které se rozptýlily mezi stromy. Zde se záhada ještě prohloubila. Bobbyho klobouk byl nalezen na cestě kousek od vody. Nyní se začala objevovat nová teorie. Možná Bobby nakonec nebyl zabit. Možná byl unesen.

Percy a Lessie Dunbarovi této verzi událostí zoufale věřili. Který rodič by nevěřil, když je alternativa tak děsivá? Během 24 hodin rodina vypsala odměnu 6 000 dolarů za Bobbyho bezpečný návrat (160 000 dolarů v dnešních penězích). Využili také služeb detektivní agentury Williama Burnse, aby po jejich synovi pátrala. Později, když už byli zoufalejší, přizvali k pátrání i médium. Mezitím se příběhu chopil tisk a rozšířil ho po celé zemi. Brzy byli Dunbarovi zaplaveni zprávami o blonďatých a modrookých chlapečcích, kteří by mohli být jejich pohřešovaným synem. Po osm měsíců se žádný z tipů nevyplatil. Pak se v dubnu 1913 objevilo pozorování, které vypadalo slibně. Dítě v tomto případě cestovalo s iterantským údržbářem a ladičem pian jménem William Cantwell Walters. Dvojice byla naposledy spatřena v Columbii ve státě Mississippi a právě tam byl Walters 13. dubna zadržen. Při výslechu přiznal, že dítě není jeho.

Podle něj se chlapec jmenoval Bruce a byl synem Julie Andersonové, ženy, která se starala o Waltersovy rodiče v Severní Karolíně. Podle Walterse Julia počala dítě mimo manželství. Staral se o chlapce, aby ji ušetřil stigmatu neprovdané matky. Při výslechu na policii Julia Andersonová potvrdila mnohé z toho, co Walters řekl. Jediná její odchylka spočívala v tom, že dala svolení k tomu, aby její syn Walterse doprovázel pouze na několik dní, zatímco Walters navštěvoval svou sestru. Walters jí však dítě nikdy nevrátil a nyní měl Bruce v péči už téměř rok. Proč to tedy nenahlásila úřadům? Julia to nedokázala říct, a to policii vzbudilo podezření. Jim se ani ona, ani William Walters nezdáli zvlášť důvěryhodní. Nehledě na to, že existovali nezávislí svědci, kteří přísahali, že chlapec cestoval s Waltersem nejméně rok, dávno předtím, než byl údajně unesen Bobby Dunbar, policie věřila, že pohřešované dítě našla. Do Louisiany byl poslán telegram, v němž byli Percy a Lessie Dunbarovi požádáni, aby přijeli do Columbie a zjistili, zda mohou identifikovat svého syna. Percy a Lessie byli v příštím vlaku. Zprávy o tom, co se dělo dál, se liší. Podle jedněch novin se chlapec probudil, když byla Lessie v pokoji, a okamžitě vykřikl, "Mami!" a objal ji. Lessie, přemožená emocemi, na místě omdlela. Podle jiné zprávy se chlapec probudil v pokoji plném cizích lidí a začal plakat. To mi tak nějak zní pravdivě. Tak malé dítě by bylo z emočně vypjaté situace zmatené a vyděšené.

Prozatím se věci ocitly na mrtvém bodě. Julia Andersonová stále tvrdila, že chlapec je její syn, zatímco Dunbarovi vypadali nejistě. "Já nevím. Nejsem si úplně jistá," řekla Lessie poté, co si dítě poprvé prohlédla. Percy mezitím novinářům řekl, že si myslí, že chlapec má menší oči než Bobby. Začínalo to vypadat na další falešnou stopu. Pak se ale všechno změnilo. Lessie chlapce koupala, když na jeho kůži poznala známá znaménka. Poté nabyla přesvědčení, že chlapec je její syn. Záležitost bude muset vyřešit soudce a vítěz bude vždy jen jeden. Percy a Lessie byli dobře situovaní, zatímco Julia Andersonová byla nemajetná a nemohla si dovolit právní zastoupení. Rozsudek vyzněl ve prospěch Dunbarových. Dítě mělo jít domů s nimi. Rozhodnutí bylo v Opelousasu přijato s velkou radostí, městská rada vyhlásila svátek a uspořádala průvod s dechovkou. Pro malého chlapce, který byl právě identifikován jako Bobby Dunbar, to muselo být zmatené období. Bobby se nicméně rychle zabydlel v novém životě s maminkou, tatínkem a mladším bratrem. Mezitím se Williamovi Waltersovi nedařilo. Byl zatčen a obviněn z únosu, za který tehdy hrozil trest smrti. Naštěstí pro Walterse si vylosoval shovívavého soudce, který ho odsoudil pouze k doživotnímu vězení.       

V Opelousasu však někteří začali pochybovat, zda chlapec, který jim byl vrácen, je Bobby Dunbar. Tyto skeptiky znepokojovala skutečnost, že Lessie byla schopna identifikovat svého syna pouze podle znamének na kůži. Bobby byl pohřešován pouhých osm měsíců a za tu dobu se příliš nezměnil. Jistě by matka okamžitě poznala své dítě podle rysů obličeje a způsobů chování? Mnohým pozorovatelům se zdálo pravděpodobnější, že Julia Andersonová je chlapcovou matkou a byla nespravedlivě zbavena rodičovských práv. Ve skutečnosti byly jedny noviny touto vyhlídkou natolik znepokojeny, že se rozhodly Julii přivést do Opelousasu, aby zjistily, zda svého syna pozná. Přivedli k ní pět chlapců, z nichž jeden byl Bobby. Julia žádného z nich nepoznala a zdálo se, že ani žádný z chlapců nepoznává ji. Následující den požádala Julie o další setkání, při kterém správně vytipovala Bobbyho jako svého syna Bruce. Její neschopnost identifikovat chlapce napoprvé však její chlebodárce popudila. Noviny plánovaly otisknout soucitný článek. Nyní se změnily ve zlomyslné a zveřejnily jízlivý článek, který Julii líčil jako podvodnici a ženu s uvolněnými mravy, která počala tři nemanželské děti, z nichž dvě zemřely v kojeneckém věku. Článek dokonce naznačoval (nepřesně), že je prostitutka.

Rozrušená a ponížená Julia Andersonová se vrátila do Severní Karolíny sama. Později se usadila v Poplarville ve státě Mississippi, kde se provdala a vychovala sedm dětí. Během svého života se Julia stala zbožnou křesťankou, pomohla založit kostel a sloužila své komunitě jako zdravotní sestra a porodní asistentka. Podle svých dětí žila šťastným životem, i když nikdy nezapomněla na svého syna Bruce a často o něm mluvila. Pokud jde o Williama Walterse, jeho odsouzení za únos bylo v roce 1916 zrušeno. Byl naplánován nový soudní proces, ale stát se rozhodl v něm nepokračovat s odvoláním na rozpočtová omezení. Walters se dostal na svobodu, protože si odseděl dva roky za zločin, který, jak přísahal, nespáchal. Po propuštění se znovu vydal na cestu a pokračoval v životě potulného údržbáře, nyní cestoval sám. Zemřel 7. dubna 1945 a je pohřben v Pueblu v Coloradu vedle své ženy. A co Bobby Dunbar? Bobby dožil svůj život jako člen rodiny Dunbarů. Později se oženil a vychoval čtyři děti. Po celou tu dobu zůstal neoddělitelně spjat s příběhem svého únosu a zázračného návratu. Reportéři s ním často dělali rozhovory týkající se dalších závažných případů. V roce 1932 ho reportéři žádali o vyjádření k únosu Lindbergha. "Mnoho lidí stále věří, že mě sežral aligátor," řekl jim Bobby. "Mohu vás ujistit, že tomu tak nebylo."

Když pomineme tuto bravuru, zdá se, že Bobby Dunbar skutečně choval přinejmenším určité pochybnosti o své skutečné identitě. Později vyšlo najevo, že Bobby několikrát navštívil děti Julie Andersonové a trávil čas povídáním o jejich matce a výchově. Bobby Dunbar zemřel 8. března 1966 na selhání srdce. Je pohřben v Opelousas v Louisianě, ve městě, které ho před 53 lety přivítalo doma s dechovkou. A tento příběh by možná zemřel spolu s Bobbym, kdyby se o něj nezačala zajímat jeho vnučka Margaret Dunbarová Cutrightová. Margaret se původně vydala na cestu s úmyslem dokázat, že její dědeček byl tím, na kom rodina Dunbarových trvala, ztraceným synem, který se jim vrátil. Začala se probírat novinovými zprávami, zpovídala děti Julie Andersonové, zkoumala přepisy z procesu s Williamem Waltersem, který se týkal jeho únosu, poznámky, které si Waltersův advokát sepsal při přípravě odvolání. To vše v ní zanechalo znepokojivý dojem, že její původní předpoklad mohl být mylný.

Existoval jeden jistý způsob, jak tuto otázku vyřešit. V roce 2004 Margaret přesvědčila svého otce, aby se podrobil testu DNA. Výsledek byl možná napůl očekávaný, ale přesto byl pro Margaret šokem. Její otec, Robert Dunbar mladší, nebyl s rodinou Dunbarových pokrevně spřízněn. Byl však pokrevním příbuzným rodiny Andersonů. Julia Andersonová a William Walters celou dobu mluvili pravdu. Bobby Dunbar byl Juliin syn Bruce. Tato konečně odhalená pravda přinesla rodinám Andersonových a Waltersových ospravedlnění. Julie Andersonová nebyla podvodnice a William Walters nebyl únosce. Třem generacím Dunbarových však přinesla zmatek a neshody. Margaret Dunbarová Cutrightová později v jednom rozhovoru prozradila, že děti a vnuci jejího dědečka se na ni zlobili, že se do celé záležitosti pustila. Vyrůstali jako členové rodiny Dunbarů a vždy se za ně považovali. Nyní se ukázalo, že jejich identita je nepravdivá. Stejně jako patriarcha jejich rodiny žili ve lži.

Zbývá zodpovědět jednu otázku. Co se stalo se skutečným Bobbym Dunbarem? Existují pouze dvě možné odpovědi, ani jedna z nich není dobrá. Buď Bobbyho unesl zvířecí predátor, nebo ho unesl člověk.

-pokračování-