EXISTUJE OBŘÍ PODZEMNÍ PYRAMIDA V OBLASTI MEZI McKINLEY A NOME NA ALJAŠCE? NOVÉ AKTUALIZOVANÉ INFORMACE (10)

„Pilot řekl otci. Kolem Aljašky bylo naprosto stejné ticho jako v případě „Projektu Manhattan“. Pilot mu také řekl, že se nejedná o jaderné zařízení. Vlastně, prý se nejedná vůbec o nic, co by souviselo s aktivitou současné lidské civilizace. Ve hře je velmi stará pyramida. Nikdo neměl tušení, KDO a JAKÝM ZPŮSOBEM jí postavil. Prý ta věc produkovala tolik energie, že by byla schopná napájet celou Aljašku, ne-li Kanadu“. – Bruce Pearson, New Jersey.

„Bill“ působil v podzemní základně, nebo nějakým zvláštním zařízením, které se nacházelo na Aljašce. Měl na starosti výzkum „cizí“ technologie a biologie.“ – z emailu, který byl doručen Lindě Moulton Howe.

--------------------------------------------------------------------------

Tato mapa zobrazuje město Nome (levý horní roh), město Unalakleet na pobřeží zálivu „Norton Sound“, fialový bod se symbolem bílého trojúhelníku/pyramidy západně od Mount McKinley (červený bod), kde byla nahlášena pozemní anomálie ve formě geometrický přesné čtvercové plochy v krajině. Ta by mohla být místem dislokace velké podzemní pyramidy.

Jak již bylo uvedeno v předcházejících dílech, badatelka Linda Moulton Howe obdržela před několika lety pozoruhodné informace týkající se tzv. „temné pyramidy“, jež by se měla nacházet v podzemí na Aljašce, západně od Mount McKinley. Páteřní osa dat byla zaslána od v té době 46-ti letého adoptivního syna vysloužilého inženýra, který pracoval pro společnost „Western Electric“ v letech 1959 – 1961. Ten se mimo jiné svému synovi zmínil o tom, že měl na starosti výzkum elektrického systému, jež vycházel z podzemní pyramidy neznámého původu.

Pojďme se nyní v našich informacích posunout zase o krok dál.

Let vrtulníkem z města Unalakleet k podzemní pyramidě

Tak jak běžely prezentované informace o „podzemní pyramidě“ do světa, obdržela Linda Moulton Howe dal poměrně dlouhý e-mail od jakéhosi Bruce Pearsona – syna vědce, který v květnu roku 1978 absolvoval cestu helikoptérou z Unalakleet Huey do destinace vzdálené dvě hodiny letu směrem na východ. Podívejme se na obsah této mailové korespondence podrobněji.

Předmět: další potvrzení existence podzemní pyramidy na Aljašce

Dobrý den Lindo,

Můj otec během II. světové války sloužil u amerického námořnictva. Jeho jednotka byla dislokována v jednom z filipínských přístavů. Po válce začal pracovat pro vládu Spojených států na jakési pro veřejnost utajené pozici. Ve své době se mi otec pochlubil osobním dopisem, který mu osobně zaslal James Vincent Forrestal.

Proč na tohoto člověka upíráme pozornost? Protože se evidentně zapletl do něčeho, co ho ve finále stálo ministerský post a následně i život. V březnu roku 1949 ho tehdejší prezident Spojených států Harry Truman náhle odvolal z funkce ministra obrany, údajně ze zdravotních důvodů. O několik týdnů později byl nalezen mrtvý na střeše spojovací chodby pdo okny nemocniční kuchyně. Sem dopadl z šestnáctého patra budovy „National Naval Medical Center“, kde byl hospitalizován. Nemocnice se nachází ve městě Bethseda. Událost byla oficiálně prezentována jako nešťastná náhoda/sebevražda. Neoficiálně se však mělo zato, že Forrestal začal dělat „mocenskému systému“ problémy ohledně vládnímu zakrývání skutečností ohledně mimozemské přítomnost na naší planetě. O Forrestalovi bylo známo, že nesouhlasil s politikou popírání.

Pisatel v mailu dále píše:

Mí rodiče několik let pracovali na Aljašce jako učitelé v městečku Unalakleet. Zde se připojili k „Civil Air Patrol“ (http://www.akwg.cap.gov/). Otec mi velmi často vyprávěl o jakési zvláštní misi, které se zúčastnil. Před tím prošel leteckým výcvikem v rámci „ROTC“ (https://en.wikipedia.org/wiki/Reserve_Officers%27_Training_Corps) na „ENMU“ (https://en.wikipedia.org/wiki/Eastern_New_Mexico_University). Poté létal s „Clovis Composite Squadron“ s dislokací na Cannon AFB v Novém Mexiku (https://www.cannonforce.com/).

Věřím, že příběh mého otce souvisí se zveřejněným příběhem pána, který se jmenoval „John Smith“, jehož otec pracoval pro „Western Electric“. Jednoho dne v Unalakleet přisál letoun „USAF“ C-130. Otec měl později možnost hovořit s jeho posádkou. Pak se stalo něco zvláštního. Byl „neoficiálně“ vyzván, zda by byl schopen uskutečnit cestu vrtulníkem na východ od „Unalakleet“.

Když s tím souhlasil, řekli mu ti lidí, že bude muset podepsat nějaké papíry, neboť cílem nebude klasická vojenská základna, ale jisté ultra-tajné podzemní zařízení, jehož existence je utajena podobně jako tomu bylo v případě „Projektu Manhatan“. Když přistáli na určeném místě, byl otec jako pilot vrtulníku upozorněn na to, že má mezitím stroj natankovat a nikdy o této cestě s nikým nemluvit, neboť by všichni včetně jeho v tom lepším případě skončili ve vězení.

Otec se jich zeptal, zda jde o jaderné zařízení? Nejdříve mu na tuto otázku nikdo neodpověděl, ale po chvíli se jeden z mužů k němu naklonil a řekl, že nejde o jaderné zařízení, ale o neuvěřitelně starou pyramidovou stavbu s tím, že nikdo nemá tušení, KDO a JAKÝM způsobem jí postavil. Prý ta věc produkovala tolik energie, že by byla schopná napájet celou Aljašku, ne-li Kanadu“. Vzpomínám si, že jsem se otce zeptal, zda tomu, co bylo řečeno věřil. Na to mi odpověděl:

„Když jsem viděl, jakým způsobem a čím jsou stráže u vchodu do podzemí ozbrojeni, věděl jsem, že tady přestává veškerá sranda. Mimoto, když jsme přilétávali k cílové destinaci ve vzdálenosti asi 7,5 kilometrů se skoro všechny přístroje uvnitř vrtulníku zbláznily“.

Otec mi řekl, že se ozvaly minimálně čtyři různé výstražné alarmy, celá plocha obrazovky radaru svítila zeleně, umělý horizont se počal otáčet a podobně na tom byl i kompas. Druhý pilot byl v šoku a otec prý nic podobného v životě neviděl. Po celou dobu v dálce nad vrtulníkem letěl ještě jeden poměrně velký letoun. Poté, co otec s vrtulníkem přistál, onen letoun ve výšce několik set metrů kroužil na obloze kolem cílové destinace.

Vrtulník také převážel několik velkých kontejnerů, které byly vyrobeny z vysoce kvalitní hliníkové slitiny. Nebyly na nich vidět žádné výstražné nálepky nebo upozornění, pouze velmi zřetelně viditelné označení „TOP SECRET“ – s obsahem nesmí být manipulováno, kontejner nesmí být otevřen, pokud není k dispozici výslovné povolení. Otec se také zmínil o tom, že tyto kontejnery byly neuvěřitelně těžké. Ostraha vchodu do podzemí byla oblečená do vojenských uniforem černé barvy, ale, a to je důležité, bez jakéhokoliv označení.

Po přistáni byly z vrtulníku vytaženy kontejnery. Poté proběhlo natankování paliva, neboť měli za sebou dvě hodiny letu, tedy něco kolem 300 kilometrů. Zpáteční cesta do Unalakleet proběhla v tichosti. Otec však měl smíšené pocity, neboť vedoucí skupiny, která se nacházela ve vrtulníku neustále naléhal na to, aby otec s nikým o této cestě nehovořil. Mlčet v této věci, je prý naprosto klíčovou záležitostí. Otec na to nakonec reagoval větou, že když z něj během II. světové války nedostali nic Japonci, nemusí mít ani v tomto případě žádné obavy. O mnoho let později, co se mi otec svěřil s jeho výše uvedenou cestou, bylo to v polovině osmdesátých let jsem pracoval tzv. „na volné noze“ (vlastnil jsem produkční společnost) a měl jsem nějakou zakázku pro „Bellovy laboratoře“ v Murray Hill v New Jersey, konkrétně pro jednu její divizi „Long Lines, General Departments“.

V rámci této mé práce jsem komunikoval s jedním z hlavních inženýrů „Bell Labs“, který se jmenoval Phil. Byl to skvělý člověk, ale bohužel již mezitím zemřel. Jednou při obědě během nezávazného rozhovoru se zmínil o člověku, který byl jeho velmi dobrý přítel, jež na přelomu padesátých a šedesátých let 20. stol. pracoval pro společnost „Western Electric“. Tento člověk se mu svěřil s tím, že během roku 1960 pracoval na nějakém supertajném energetickém projektu na Aljašce. Tato informace mne šokovala, neboť mi bylo z kontextu zřejmé, že jde o vámi zmíněného otce Johna Smitha, který pracoval pro „Western Electric“ a který se svému synovi zmínil o své vědecké misi na Aljašce v kontextu s objektem „podzemní pyramidy“.

Bruce Pearson

New Jersey

-pokračování-