"COVID-19" A SÍTĚ 5G - TRANSMUTACE VIRU A LIDSKÁ IMUNITA (24)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

12.10.2020 Exkluzivně

Úvaha čtvrtá: Dva metry sociální distanc a ještě rouška?

Podívejme se na to, co jsme zatím zjistili. Zdá se, že k přenosu SARS-CoV-2 pravděpodobně dojde, když infikovaný jedinec kašle nebo kýchá na jinou osobu. Také chápeme, že se příznaky se mohou objevit do dvou až čtrnácti dnů po expozici. Zatímco částice SARS-CoV-2 mohou na povrchu nějakou dobu žít, virová zátěž bude pravděpodobně nízká a pokud se ho dotknete po umytí rukou, chemikálie z mýdla na vaší ruce začnou virus rozbíjet. Chápeme také, že roušky ve skutečnosti nefiltrují tak dobře, jak si možná myslíme, protože lidé potřebují dýchat kyslík a vylučovat oxid uhličitý.

Podívejme se na nejhorší scénář. Jste na veřejnosti a v blízkosti někoho, kdo byl nedávno vystaven koronaviru, ale dosud se u něj nevyskytly příznaky. Pokud se však u takového člověka dosud neobjevily příznaky, je nepravděpodobné, že bude kašlat nebo kýchat. Ale řekněme, že se ocitnete vedle takové osoby. Co bychom měli udělat? V této situaci má sociální odstup dvou metrů určitý smysl. Ale pokud se takto sociálně distancujeme, proč bychom návdavkem ještě měli nosit roušku? Již jsme přece chráněni? Diagnostikovaní jedinci i bezpříznakoví by měli být v karanténě. Ovšem jak jsem již řekl, bezpříznakoví nekašlou neprskají a nekýchají, pak sociální odstup dva metry by měl více jak bohatě stačit. Nač tedy ještě roušku?

V článku, který byl publikovan 20. března 2020 v odborném časopise „The Lancet“, autoři přezkoumali protichůdné rady poskytnuté různými zeměmi a organizacemi ohledně používání obličejové roušky. Například v Japonsku autoři zjistili: „Účinnost nošení roušky k ochraně před nakažením koronavirem, je považována za omezenou. Pokud nosíte roušku ve stísněných, špatně větraných prostorech, mohlo by to pomoci vyhnout se zachycení kapiček emitovaných ostatními, ale pokud se nacházíte ve venkovním prostředí, není použití roušek příliš účinné. “231

V Hongkongu doporučení znělo: „Obličejové roušky mohou zabránit přenosu respiračních virů od nemocných lidí. Je nezbytné, aby lidé, kteří jsou symptomatičtí (i když mají mírné příznaky), měli roušku. Noste roušku, když jedete veřejnou dopravou, nebo zůstáváte na přeplněných místech. Je důležité řádně nosit roušku a dodržovat správnou hygienu rukou.232

V Singapuru to bylo: „Noste roušku, pokud máte respirační příznaky, jako je kašel nebo rýma.“233

V Německu bylo veřejnosti řečeno: „Neexistuje dostatek důkazů, které by prokázaly, že nošení roušky významně snižuje riziko nakažení zdravého člověka. Podle WHO nošení roušky může vytvářet falešný pocit bezpečí a ten by mohl vést k zanedbání základních hygienických opatření". 234

Ve Spojeném království toto doporučení znělo: „Roušky hrají velmi důležitou roli v místech, jako jsou nemocnice, ale existuje jen velmi málo důkazů o jejich širokém přínosu pro veřejnost.“235

Ve Spojených státech bylo našim milým občanům ke dni 20. března 2020 řečeno: „Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí nedoporučuje, aby lidé, kteří jsou zdraví, nosili roušku (včetně respirátorů), z důvodu ochrany před respiračními chorobami, včetně COVID -19“.

Pojďme si promluvit o tom, co se od 20. března 2020, kdy byl publikován článek „The Lancet“ - NESTALO. Nikdo doposud neprovedl žádné klinické testování, jež by prokázalo, že roušky jsou účinné při prevenci šíření COVID-19. Článek v "Lancet" dále uvádí:

"Důkazy o tom, že roušky mohou účinně chránit před respiračními infekcemi v komunitě, jsou vzácné, jak potvrzují doporučení Velké Británie a Německa. Lékařský personál však obličejové roušky často používá jako součást preventivních opatření bránící zavlečení kapénkové infekce do otevřených ran. Bylo by rozumné navrhnout, aby se zranitelní jedinci vyhýbali přeplněným místům a používali roušky racionálně, pokud jsou vystaveni vysoce rizikovým oblastem".236

Reálně řečeno, důkazů o tom, že roušky skutečně fungují tak, jak je nám předesíláno, je velmi poskrovnu. Ukazuje se, že lze racionálně odůvodnit použití roušky ve chvíli kdy chceme, aby se zabránilo šíření kapének z dýchacích cest u osob s respiračními infekcemi. Pokud se u vás projevují i ​​mírné příznaky nebo se obáváte, že byste mohli být vystaveni, je pravděpodobně dobré vyhnout se kontaktu s jinými lidmi. Pokud nejste nemocní, ale jdete do vysoce rizikové oblasti, jako jsou nemocnice, pečovatelské domy nebo přeplněný obchod, asi bych dočasné použití roušky v takové situaci považoval za rozumnou reakcí.

V článku časopisu „Wired“ ze 4. dubna 2020 byly tomuto dvojímu vědeckému standardu pro roušky věnovány dvě studie. Konkrétně v nich šlo o to, zda roušky pomáhají bránit šíření chřipky. V našem případě můžeme chřipku nahradit onemocněním COVID-19. Jde pouze o jiný druh viru.

Vezměme si například rozsáhlou randomizovanou studii používání roušek mezi vysokoškoláky v USA během chřipkové sezóny 2006-2007. Snížení onemocnění u osob nosících obličejové roušky v této studii nebyly statisticky významné. Ale protože výzkum byl prováděn v čase, které se ukázalo být mírných chřipkovým obdobím, chyběla v této otázce statistická síla. Prostě nebylo dost nemocných na to, aby se prokázalo, zda nošení roušek bylo nějakým způsobem účinné. Rovněž nemohli vyloučit možnost, že studenti byli infikováni již před zahájením studie.237

Některá omezení uvedená autorem jsou bezpochyby relevantní. Jak přesně však „mírná“ chřipková sezóna může znehodnotit danou studii? A nemohli opravdu porovnat účinnost mytí rukou versus nošení masky? A konečně nevěděli, kolik studentů mělo chřipku, než začali? Možná byly všechny tyto faktory relevantní, nebo alespoň naznačují, že je třeba provést další výzkum, než budou učiněny závěry, které by mohly být škodlivé pro tu nejzranitelnější část v naší společnosti.

Studie z Austrálie byla ještě více matoucí a zanechává čtenáře v otázce zaujatosti výzkumníků:

"Nebo si vezměte jinou studii stejné chřipkové sezóny, tentokrát v Austrálii, která nezjistila žádný jednoznačný výsledek. Tato studie byla zaměřena na dospělé žijící s dětmi, které měli chřipku. Méně, než polovina lidí randomizovaných do skupiny nositelů roušek uvedla, že je používala „většinu času, nebo celou dobu“. Dodatečně se zjistilo, že ve skutečnosti často spali vedle svých nemocných dětí bez nich".238

Zdá se mi, že výsledky experimentu, i když neúmyslně, poskytly dva specifické soubory dat. Jednu skupinu tvořili rodiče, kteří střídavě nosili a nenosili roušky a spali se svými dětmi, adruhou skupiny tvořili ti, kteří je nenosili vůbec. V každém případě by ale mělo dojít k poměrně zásadnímu rozdílu mezi skupinou, která nosila roušky občas a mezi skupinou, která je nenosila vůbec (tedy pokud roušky fungují tak, jak se nám systém snaží tvrdit). Nic takového ale ve výše uvedené studii nebylo zjištěno. Virová zátěž, kterou obdržíte od nemocného dítěte, s nímž žijete v blízkém kontaktu, bude navíc mnohem vyšší než u někoho, kolem kterého projdete v supermarketu. Pokud tedy mezi členy rodiny, kteří žijí prakticky neustále společně nebyl zaznamenán žádný efekt s ohledem na nošení roušek, proč bychom měli očekávat, že bude mít větší účinek mezi lidmi, kteří se procházejí na veřejnosti? Ve finále autor článku argumentoval způsobem, který byl pravým opakem logiky.

Časopis „Wired“, který je redigován vědci ze Silicon Valley, se těší respektu, kterému se časopisy „Time“ nebo „Newsweek“ těšily u předchozí generace. Mnoho dnešních velmi žhavých a velmi chytrých mladých autorů přispívá do „Wired“ svými články. Proto jsem byl překvapen argumentem autora, že mnoho našich preventivních opatření proti infekcím není podloženo vědou, resp. vědeckými studiemi, ale přesto bychom se jimi měli řídit. A přesně této situaci jsme vystaveni, alespoň já osobně jsem o tom přesvědčen.

Je pravda, že pracovníci ve zdravotnictví, nebo jiné osoby pečující o lidi s COVID -19 jsou vystaveny mnohem vyšším hladinám koronaviru než kdokoli jiný. Je logické, že tito lidé nutně potřebují ochranu ve formě respirátorů (pokud možno třídy FFP3), ale roušky samy o sobě jsou jim k ničemu. Jak jsem již uvedl dříve, pokud vím, tak neexistují žádné klinické studie, které by prokázaly, že dvoumetrový sociální distanc brání přenosu infekce. (Světová zdravotnická organizace doporučuje pouze 1,5 metrů). Pokud vím tak žádná klinická studie neprokazuje, že mytí rukou po dobu dvaceti sekund je lepší než to po dobu deseti sekund, s ohledem na omezení šíření nemoci v průběhu pandemie respiračního onemocnění.239

Co se děje s našim racionálním myšlením? Ano, souhlasím s původním prohlášením, že pracovníci ve zdravotnictví budou pravděpodobně vystaveni vysokým úrovním viru SARS-CoV-2 od infikovaných lidí, s nimiž jsou v blízkém a trvalém kontaktu. Ale přenášet tento postoj na širokou veřejnost, je obrovský skok, zvláště když vezmeme v úvahu nízkou hladinu kyslíku a vysokou hladinu oxidu uhličitého, kterou lidé budou dýchat pod obličejovou rouškou. Jen proto, že můžeme chtít určitý výsledek, neznamená, že můžeme přepisovat základní biologické zákony.

A to sociální distanční pravidlo o dvoumetrovém rozestupu?

Opět žádné klinické studie.

„Světová zdravotnická organizace“ určuje rozestup něco málo přes metr, a to i u Eboly, když se v roce 2014 zjistilo, že některé virulentní kmeny by se mohly přenášet kašlem, neboť Ebola se přenáší pomocí kapének, stejně jako SARS-CoV-2. Jakou tedy můžeme mít jistotu ohledně doporučení našich úředníků v oblasti veřejného zdraví? Ani nevíme, jestli je lepší umýt si ruce po dobu deseti nebo dvaceti sekund, pokud se chceme zbavit potencionální virové nálože na rukách. (Promiňte mi ten sarkasmus). Autor zmíněného článku ve „Wired“ uvádí vynikající poznámku o tom, jak pochybné jsou důkazy v rámci mnoha lékařských praktik, ale zdá se, že si také klade otázku: „Pokud všechny jejich rady nejsou skutečně podepřeny důkazy, proč bychom se měli jimi slepě řídit?“ Pokud chtějí, abychom dodržovali určitý postup, a říkají nám, že je to proto, že tak praví věda, měli by mít alespoň důkazy, které jejich názory potvrzují.

Nemám pravdu?

-pokračování-

---------------------------------------------------------

 

PRAMENY:

231. Shuo Feng, Chen Shen, Nan Xia, Wei Song, & Benjamin J. Cowling, “Rational Use of Face Mask Use in the COVID-19 Pandemic,” The Lancet,  svazek 8, část 5, str.434-436 (1. květen 2020)

232. dtto.

233. dtto.

234. dtto.

235. dtto.

236. dtto.

237. www.wired.com/story/the-face-mask-debate-reveals-a-scientific-double-standard

238. dtto.

239. dtto.