CESTA "DUHOVÉHO HADA": ZA OPONOU ZÁZRAKŮ (1)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

17.02.2021 Fenomenologie

Bývalý důstojník amerického vojenského námořnictva, dnes filozof a autor scénáře snímku „Konec času“ – Edward Arnold, se nás ptá ve své zajímavé a zasvěcené knize „Year of the Apacalypse: The Destruction and Resurrection of the Earth“:

„Budou lidé v následujících letech (s vazbou k roku 2022), schopni mnohem více se spoléhat sami na sebe s dostatečným pochopením toho, že ona nesilnější forma kosmické energie (božská síla), se nachází v našem vlastním vnitřním „Já“.

Podle všeho všichni jako civilizace, nějakou dobou poměrně brutálním způsobem kráčíme po velmi tenkém, a ještě navíc kluzkém laně a možná právě v těchto chvílích balancujeme na okraji oné pomyslné bezedné propasti. Předpokládám, že nebudu říkat vůbec nic nového, když naznačím, že existuje více jak dost velmi pochmurných předpovědí a prognóz upozorňující na hroutící se přirozený ekologických systém naší planety ve jménu ekonomiky, lépe řečeno byznysu a nekonečné sobecké lačnosti po individuálním materiálním bohatství. A tak se sám sebe ptám: Jsme skutečně my lidé tak silně naprogramováni ke kolektivní netečnosti, depresivitě a svým způsobem i páchání takových aktivit, jež naznačují postupnou kolektivní sebevraždu?

Možná to všechno je důvod, proč jak na své individuální, tak i kolektivní úrovni aktivně neprotestujeme? Se samolibou odhodlaností jsme předali vůli a aktivitu do rukou knězům, vědcům, politikům a byznysmenům v bláhovém domnění, že právě oni nás povedou tím správným směrem. Zjevně jsme jako civilizace v jakémsi zvláštním zatemnění mysli zapomněli na ona starověká proroctví, na odkazy proroků směřující s varovným apelem právě k dnešní doby.

Není na nikom jiném než právě na nás, abychom si uvědomili odpovědnost za obnovení zdravého rozumu, přirozeného způsobu fungování našeho světa, abychom již konečně zastavili znásilňování přírody a drancování přírodních zdrojů ryze pro finanční zisk a kumulaci již tak obrovského hmotného bohatství těch vyvolených, jež tvoří pouhých několik procent lidské civilizace. Krátce a jasně řečeno, je nejvyšší čas si uvědomit hloubku a rozsah kolektivní odpovědnost za stav světa ve kterém aktuálně žijeme.

Na mnohé z toho, co zde bylo řečeno, se zaměřuje „magnum opus“ transpersonálního psychoterapeuta Paula Levyho, jež se nazývá „The Madness of George W. Bush: A Reflection of Our Collective Psychosis“ (Šílenství George W. Bushe: Reflexe naší kolektivní psychózy). Faktem je, a to je čistě můj osobní názor, že v této prezentované publikaci se nachází příliš mnoho „zlatých nugetů“, než abych je zde všechny postupně těžil. Není však zapotřebí žádných velkých analýz, abychom viděli, že ti, kteří začínají války, končí tak či onak sebezničením i když ještě mezitím stačí sebou stáhnout mnohé další (Abraham Lincoln a občanská vláka, John F. Kennedy a Vietnam apod.).

Všechny tyto dobrodružné projekty také vedou k tělesnému a duševnímu postižení všech těch, kteří jsou v důsledku aktivit nevelké skupiny psychopatů, do takových konfliktů zataženi. Je dobré si připomenout, že ona masivní destruktivní energetická pole generovaná mnohdy chorou myslí světových vůdců zpětně padá nejen na ně samé, ale i na hlavy celého jejich národa, který nejenže dovolil, aby tato „monstra“ povstala, ale dokonce je, ve své nevědomosti, pohodlnosti a rádoby přenesené odpovědnosti do jejich vrcholných funkcí dosadil.

Jako příklad výše uvedeného tvrzení postačí v retrospektivě upozornit na cestu mnoha válečných štváčů světové úrovně, kteří se aktivně podíleli na iniciaci světových válečných konfliktů, aby si poté žili bohatý a šťastný poválečný zbytek svých životů. Takže stručně řečeno, vrátím-li se ještě jednou k obsahu citované Levyho knihy. Ona největší pravda přítomná uvnitř jeho publikace, že pokud nebudeme poctivě a upřímně hledat to nejlepší co je v nás, pak je stěží si budeme uvědomovat velmi přirozený proces, který je charakterizován tím, že všechny naše činy – dobré i ty méně dobré se k nám vrací zpět v následně prožívané realitě.

Když se vrátím zpět do nedávné minulosti ve smyslu konkrétního příkladu (válka v Iráku, Afghánistánu, Sýrii apod.), neměli jste pocit, že ve chvíli, kdy se kamery televizních zpravodajství přiblížily dostatečně blízko k prezidentům, nebo premiérům mnohých mocností našeho světa, jako kdyby „nikdo nebyl doma“? Jejich systematické popírání toho, že neudělali absolutně nic špatného s ohledem na vyvolání a následné vedení výše uvedených, ale i jiných válečných konfliktů je více jak patologické a smutné, velmi smutné. Ve chvíli, kdy čelíme potencionální kataklyzmatické krizi, se však přece jen dějí „zázraky“.

Jeden takový můžeme spojit s jednou z celé řady moderních teorií vyplývající z aktuálního pojetí kvantové fyziky. Podle této konkrétní teorie jsme součástí „živoucího snového pole“, jež je složeno z inteligentně se projevujících datových polí živených energií tolik citovaného „nulového bodu“, které se řídí mentálními příkazy, pokud s nimi pracujeme vědomě  a s uvědoměním si daného účinku. Takže, čeho se tu dotýkáme? Prostřednictvím ničeho jiného než síly záměru, upřímné myšlenky obsahující dostatečný potenciál naší vlastní vnitřní víry, spoluvytváříme realitu. Přesto se chováme, jako by byla příroda zcela odtržená od našich mentálních a emocionálních stavů.

Co jiného ovlivňujeme svým vědomím, kromě molekul hmoty, které tvoří naše tělo a naše prostředí – vzduch, voda, země a oheň? Naše krize tedy nespočívá ani tak v nedostatku chytrosti (nejde o problém hlavy), ale spíše o stav jakéhosi „bezvědomí“ směrem k našemu srdci, které je centrem citu, soucítění, sounáležitosti a v neposlední řadě i Lásky. Staly jste se někdy svědkem situace spontánního vyléčení? V roce 1996 jsem byl osloven nejmenovaným člověkem ze zahraničí, který se mi svěřil s pozoruhodnou zkušeností. Ten rok se pro něho stal jednoznačně zlomovým, neboť se doslova během několika desítek minut uzdravil z 20 let trvající srdeční arytmie.

Iniciátorkou tohoto pozoruhodného pozitivního posunu tehdy byla šamanka Mary Hennessey. Dotyčný člověk se na základě mnoha velmi pozitivních referencí zúčastnil procesu, který bychom mohli nazvat „rituál uzdravení“. Jeho průběh byl až neuvěřitelně prostý. Za asistence dotyčný pán dostatečným způsobem ztišil svou mysl a tiše meditoval. V tomto meditačním režimu prostřednictvím své mysli, svým vlastním vědomím se postupně dokázal propojit s vědomím svého vlastního srdce. Podle jeho slov v této chvíli prožil jen stěží popsatelnou a hluboce pozitivní zkušenost ve formě intenzivního spirituálního prožitku. Veškerá následná a opakovaná vyšetření potvrdila stav plného uzdravení. Pro dotyčného, do té doby ryze materialisticky smýšlejícího, člověka to byl skutečný zázrak. Příjemně omráčený se zeptal šamanky:

„Co se stalo?“

A bylo mu řečeno:

„Dokázal jste rozpustit strach, který dusil vaše srdce“.

Dotyčný pán dále uvedl:

„Evidentně vše, co můj srdeční sval potřeboval, byla láskyplná lázeň mého vědomí, mé mysli, která během několika desítek minut dokázala uvolnit buněčné napětí, které bylo léta ukládáno a posilováno skrze široké spektrum stresových událostí, kterými jsem v průběhu let procházel.“

Známý filozof a myslitel Deepak Chopra v „How to Know God“ píše:

„Rozdíl mezi standardem a zázrakem v prostředí našeho každodenního života spočívá ve schopnosti člověka vygenerovat dostatečně silné pole, tak aby se náš vnitřní mentální obraz dokázal dostatečně kvalitně do vnějšího světa“.

A vzpomínám si na slova Buddhy, který řekl:

„Zkoncentruj svoji mysl na své srdce ve smyslu jediného ústředního bodu existence a nic pro tebe nebude nemožné.“

Je potřeba se ptát:

„Co má naše srdce společného s léčením našeho „Já“, našich buněk a našeho světa?“

Odpověď zní:

„Všechno!“

Jde o vytvoření a udržování koherentního připojení k poli „nulového poli“. V tomto ohledu byl odkázal na kdysi opublikovaný článek „Effect of Conscious Intention on Human DNA“ (Vliv vědomého záměru na lidskou DNA), který vyšel v časopise „Proceedings of the International Forum on New Science“Denveru, Coloradoříjnu roku 1996. Od té doby uplynulo už spoustu času, ale obsah článku je kupodivu stále aktuální. Jeho autorem je dr. Glen Rein, který sdílel výsledky řady kontrolovaných experimentů zaměřených na sofistikované sledování interakce energie lidských emocí s DNA.

Tým uvedeného vědce izoloval buňky z lidské placenty a nechal lidské jedince, aby na ně promítali vysoce negativně nabité emoce (hněv, závist, žárlivost apod.). Důsledky byly pro DNA řetězce naprosto zničující. Stáhli se do sebe v masivní stresové reakci a svou energii obrátili k vlastnímu sebezničení. Analogicky řečeno je možné, že se těla buněk jen snažila vrátit do „polohy plodu“, tak jak to děláme sami svým tělem, když se bojíme, nebo když umíráme. Ovšem experiment pokračoval svou další fází. Když byly do toho samého buněčného prostředí promítány emoce soucitu, radosti a Lásky, počaly se ty samé buňky chovat zcela jinak.

Nejvíce to bylo patrné v „rozmotání“/uvolnění genetických sekvencí RNA včetně výrazné stimulace imunitního systému do optimálního režimu. S pozitivními emocemi se násobí vysoce kreativní potenciál ukrytý uvnitř tzv. „nekódující části“ naší DNA. V duchu těchto informací dále odkazuji na materiál zvaný „If You Make the Rules, How Come You´re Not Boss?“ od autora Elaine Smitha. V jednom z odstavců se autor sám sobě ptá:

„Možná, že nekódující DNA v sobě obsahují mnohá z tajemství Vesmíru, včetně všech těch nevědomých potenciálů, které bude potřeba ještě objevit.“

Kdo ví, možná je právě tato část naší DNA, která se v blízké budoucnosti stane tím spirituálním pomyslným "výtahem" a komunikačním kanálem, který nás vytáhne z našich fyzických těl do oblasti celých hvězdných říší. Možná, aniž si to uvědomujeme, tam již vstupujeme ve svých snech. Do oblasti tohoto úžasného komunikačního kanálu spadají docela docela dost možná i intuice, psychické síly, schopnost tzv. „vzdáleného vidění“ apod. Je skoro jisté, že s dostatečně čistou a uvolněnou mentální energií můžeme konat – zázraky.

-pokračování-