AKTUÁLNÍ VĚDECKÉ DŮKAZY PROKAZUJÍ, ŽE "MODERNÍ" TYP ČLOVĚKA ŽIL V EVROPĚ JIŽ PŘED 210 000 LETY A JEHO PŮVOD NELEŽÍ V AFRICE, NÝBRŽ NA ZANIKLÉM KONTINENTU LEMURIE (1)

Uctívači Darwinovy teorie mají problém a osobně jsem skutečně velmi zvědav, jak se k němu postaví. Způsobil to prokázaný nález 210 000 let staré lebky „moderního člověka“ mimo africký kontinent (https://phys.org/news/2019-07-oldest-africa-reset-human-migration.html). V tomto případě na území Evropy (tato okolnost je v našem příběhu velmi důležitá). Tato skutečnost vnáší do evoluční časové osy lidské bytosti naprostý zmatek, neboť to dokazuje, že „moderní typ“ lidské bytosti se na evropském kontinentu pohyboval nejméně o 150 000 let dříve, než tvrdí oficiální věda. Někteří výzkumníci se nastalou situaci snaží vysvětlit tím, že z afrického kontinentu muselo proběhnout několik migračních vln ve snaze opustit Afriku.

Ve skutečnosti aktuální poznatky výše uvedeného tématu byly publikovány v známém vědeckém časopisu „Nature“. Víme také, že zainteresované vědecké skupiny používají nejnovější počítačové modely ve snaze analyzovat hned dvě klíčové prehistorické lebky, z nichž jedna je přičítaná neandrtálci. Tyto archeologické nálezy nesou název: „Apidima 1+2“ (https://www.todayonline.com/world/skull-bone-discovered-greece-may-alter-story-human-prehistory). Ta druhá je asi 170 000 let stará a jak již bylo řečeno, pravděpodobně patřila neandrtálci. Ovšem pozor: Ona lidská lebka patřící „Homo sapiens“ je nejméně o 40 000 let starší, než lebka „neandrtálského člověka“. Zjištěno, prokázáno!! To znamená, že „moderní člověk“ kolonizoval Evropu dlouho před neandrtálci. U neandrtálských fosilií registrujeme stáří odpovídající 40 000 – 130 000 let s tím, že neandrtálci se po Evropě rozšířily před nějakými 40-ti tisíci lety. Poté relativně rychle a za záhadných okolností došlo k jejich zániku. I z tohoto důvodu je skutečně zvláštní, že nyní zkoumáme v Evropě nalezenou lebku „Homo sapiens“ starou více jak 200 000 let.

Katrin Harvati, je paleoantropoložka pracující na půdě „University of Tübingen“. Vysvětluje, že tento nález je absolutně klíčovým, a to i z toho důvodu, že evokuje dalek