Blíženci   24.5.2017   Jana

TEMNÁ MASKA GALOBALIZÁTORŮ (2)

09.03.16   Adrian Salbuchi
Adrian Salbuchi

Konečným cílem není nic menšího než vytvoření Soukromé světové vlády systematickou erozí struktur suverénních národních států podkopáním jejich kulturních hodnot a sociálních norem (i když přirozeně ne všude stejným způsobem, rychlostí nebo ve stejné době), a rozšíření globalizovaného finančního systému založeného na hrubé spekulaci a lichvě a řízením globálního válečného systému tak, aby bylo dosaženo udržení nutné sociální soudružnosti mas vynuceným sjednocením proti skutečnému nebo imaginárnímu nepříteli „demokracie“, „lidských práv“, „svobody“ a „míru“ a dnes „terorismu“.


To co zde popisujeme je ve skutečnosti hlavní pákou sítě vytvořené skutečně mocnými lidmi, protože CFR je aktivní prostřednictvím nepřeberného množství institucí, jak uvnitř tak i vně Spojených států. Všechny tyto mozkové trusty svádějí dohromady ty nejinteligentnější, nejvzdělanější, kreativní a ambiciózní muže a ženy v široké škále působností a disciplín. Pokud se jasně nekompromisně zotožňují se základními politickými cíli CFR, jsou velmi královsky placeni a odměňováni – ekonomicky i sociálním postavením.

Konečným cílem není nic menšího než vytvoření Soukromé světové vlády systematickou erozí struktur suverénních národních států podkopáním jejich kulturních hodnot a sociálních norem (i když přirozeně ne všude stejným způsobem, rychlostí nebo ve stejné době), a rozšíření globalizovaného finančního systému založeného na hrubé spekulaci a lichvě a řízením globálního válečného systému tak, aby bylo dosaženo udržení nutné sociální soudružnosti mas vynuceným sjednocením proti skutečnému nebo imaginárnímu nepříteli „demokracie“, „lidských práv“, „svobody“ a „míru“ a dnes „terorismu“.

Od roku 2003 jsme mohli z první řady přihlížet tomu jak se neexistující irácké „Zbraně hromadného ničení“ za enormních útrap, bolesti a svízelí miliónů lidí přeměnily na Zbraně Hromadného Odvedení Pozornosti. Invaze do Iráku a Afghánistánu jsou pouze dva příklady dvojího metru a dvojsmyslnosti „newspeaku“, na němž bují celý tento systém.

Aby tedy člověk lépe pochopil dnešní svět, musí číst a vyhodnocovat co říká a propaguje CFR – či spíše její individuální členové -, protože mnohé jejich aktivity, i když diskrétní, ve skutečnosti nejsou žádným tajemstvím. Kdokoliv kdo navštíví sídlo CFR v honosné Park Avenue na 68 ulici v New York City, což jsem v posledních letech mnohokrát učinil, může snadno získat řadu informací, včetně kopie poslední výroční zprávy popisující hlavní aktivity této instituce a úplný abecední seznam jejich 4 500 členů. Všechny informace o zapojených organizacích jsou plně transparentní každému kdo je chce vidět. Je však na každém, aby si porovnal všechna data o členech CFR s tím, čím se ve skutečnosti zabývají ve svých profesích a korporátních, akademických a vládních aktivitách.

Abychom mohli posoudit mimořádný vliv CFR ve 20. století, musíme se poohlédnout v moderní historii. Tento koncil sám o sobě a ve spojení se sesterskými organizacemi vymyslel či ovlivnil ideologie, ovlivnil veřejné události, vojenská uskupení, prováděl politické zločiny, tajné akce, vedl masovou psychologickou válku, vyvolal ekonomické a finanční krize, prosazoval či likvidoval osobnosti politického a obchodního světa a ovlivnil další události dalekosáhlého dopadu. U mnohých z nich je evidentně obtížné si je vůbec připustit, neřku-li dosvědčit. Ale všechny tyto zásahy určovaly směr vývoje lidstva v bouřlivé moderní době.

Užívaná technika je prostá. Spočívá v tom držet nás všechny ve stavu příliš zaměstnaných pasivních diváků, fascinovaných vírem každodenních světových událostí. To zaručuje, že téměř nikdo nepomýšlí na to, aby se poohlédl po vhodném vysvětlení současné závažné krize, protože jen to by umožnilo identifikovat ne tak efekty a šokující důsledky mnoha politických rozhodnutí a skrytých akcí, ale skutečné a konkrétní původce, organizátory a jejich cíle.

Pro úspěch této gigantické masové psychologické války – protože o nic jiného se ve skutečnosti nejedná – jsou životně důležitá nepodceňovatelná masmédia. Jsou nástrojem jehož úlohou je podkopat neutralizovat schopnost samostatného myšlení světové populace. To je klíčovou rolí globálních masmédií jako CNN, CBS, NBC, The New York Times, The Daily Telegraph, Le Figaro, Fox News, The Economist, The Wall Street Journal, Cirrieri della Sera, Le Monde, Washington Post, Time, Newsweek, US News and World Report, Business Week, Reuters a jejich příslušných odnoží ve všech zemích. Všechny jsou řízena klíčovými příslušníky CFR nebo jeho sesterských organizací, jak ve Spojených státech tak kdekoli jinde.

A nejhorší na tom všem je, že i přes všechno to obrovské tření, války, násilí a destrukci, které generuje, je Nový světový řád prostě nefunkční. Nemůžete postavit světové impérium na miliardách nekrytých dolarů, bombardérech B1, letounech F16, střelách Tomahawk, CNN a velké lži a pokrytectví shora až dolů. Řím, Francie, Španělsko a nakonec i Británie z historie věděly, že skutečné impérium, přetrvávající i poté , když už je koloniální mocnost dávno historií, mohou konsolidovat pouze hlubší kulturní hodnoty. To ostatně dodnes patrné v celé Jižní Americe, kde je dones všude hmatatelný španělský, portugalský (a britský) vliv. Zdá se, že Spojeným státům chybí klíčové kulturní faktory v tom smyslu, jak to vyjádřil bývalý francouzský premiér George Clemensceau: „… komplexní politický a sociální přechod od barbarismu k civilizaci, aniž by prošly nezbytnou kulturní fází…“.

 

Důsledky pro Argentinu a region

V tomto kontextu můžeme říci, že argentinská lokální média, vzdělávací systém a místní vrcholní politici, to vše je v zásadě spojeno s procesem Nového světového řádu – bez ohledu na to, zda si toho jsou vědomi nebo ne. V tomto směru sleduje systém dominace tři základní cíle:

1. Skrývat před veřejností pravdu o tom jak skutečně funguje svět. Vědí, že dokud nebudeme schopni pochopit a diagnostikovat zdroje našich problémů a slabostí, stěží nalezneme potřebná řešení. Jsme (za)vedeni k víře, že „žijeme v míru“, ale ve skutečnosti je vůči Argentině už více než půl století vedena skutečná, brutální, totální psychologická válka na politické, ekonomické, finanční, mediální, vzdělanostní, technologické a enviromentální úrovni.

2. Donutit nás k víře, že v přestože jsme v prekérní situaci, věci se hned „zlepší“ jakmile uzavřeme další dohody s mezinárodními bankéři a spekulanty, privatizujeme více státních aktiv, reformujeme neše federální a provinční vlády podle přání Světové banky, reformujeme naši pracovní, školskou a sociální legislativu a učiníme vše nezbytné proto, aby se na nás „mezinárodní investoři“ měli důvod usmívat.

Pravdou je, že mluvit o „prekérní situaci“ je absurdní podhodnocení: Argentina je v terminální fázi a pokud se neprobudíme do reality, pak během několika let – nanejvýš dekády – přestaneme úplně existovat jako země.(7) Argentinci mají zjevně jen dvě možnosti: buď budou akceptovat život se všemi problémy a krizemi, které mají a nepodniknou nic k jejich vyřešení; kromě pokusů o pouhé zvládnutí jejich následků v rámci daných možností, anebo se postaví k těmto problémům a krizím čelem a rozhodnou se s nimi něco udělat. Druhá možnost je jistě obtížnější. Ale všechny naše vlády v uplynulých třiceti letech volily tu první, a to nás přivedlo do současné situace.

3. Donutit nás uvěřit, že tu není nic čím bychom mohli zastavit postupující „globalizaci“, ať se nám to jakkoli nelíbí. Pravdou ale je, že existuje nepřeberné množství toho, co můžeme udělat, abychom odvrátili její důsledky. Jenže všechny tyto možnosti nají jeden základní předpoklad, a to, že ze všeho nejdříve získáme zpět instituce národního státu, a ty opět začnou plnit své základní funkce:

integrovat vnitřní konfliktní sociální síly (prosazovat veřejné blaho)

předvídat všechny možné vnější i vnitřní hrozby (hájit národní zájmy) a

vést národ na politickém kurzu směřujícím k obraně národních zájmů (řídit osud země)

To vyžaje existenci funkčního suverénního státu, jímž Argentina dnes už není. Stali jsme se kolonií, a tak ze všeho nejdřív musíme prosadit Druhou Deklaraci nezávislosti abychom mohli založit Druhou Argentinskou republiku. Dopady a inspirace takového revolučního počinu by byly skutečně závažné a nejen pro náš region.(8)

Globální finanční infrastruktura se navíc nachází na pokraji stavu, který nelze označit jinak než celosvětový kolaps toho, co CFR tak pečlivě plánoval prostřednictvím projektů jako tzv. Financial Vulnerability Project a programy New International Financial Architecture. Pokud se tak stane, vynoří se pro Argentinu i celý náš region nevídané možnosti. To ovšem přesahuje rámec tohoto článku.

Protože si těchto skutečností začímáme být vědomi, rýsuje se stále zřetelněji cesta, po níž se musíme pustit. Popravdě, věci se pak nejeví tak komplexní jak jsme si dosud mysleli. Základem všeho je myšlení vlastními hlavami, ne mozky našich protivníků a hned od počátku vyhodnocovat a bránit naše národní zájmy, zahrnující náš vlastní pohled na světové události a zájmy mocností, a poté přikročit k inteligentním opatřením souvisejícím s naši potřebami, reálnými možnostmi a jedinečností.

V tomto ohledu jsme zvýhodněni. Nemusíme znovu „vymýšlet kolo“, protože skvělý a velmi úspěšný návod pro politické, ekonomické, finanční a sociální plánování a management národní moci poskytuje právě CFR. Proč se nepřiučit? Proč nevytvořit vlastní síť mozkových trustů a nedat dohromady širokou škálu místních, regionálních a stejně zaměřených zájmů, hráčů a myslitelů z různých oblastí? Proč je nepověřit prosazováním národních zájmů Argentiny a sousedících zemí, abychom konstistentním koherentním způsobem opět vydobyli suverenitu a právo na sebeurčení pro naše lidi, bez ohledu na to, co se na nás naží uvalit světoví mocenští hráči?

Ale abychom to mohli udělat, musíme nejdřív pochopit že globalizace představuje nejen obrovskou hromadu hrozeb, jímž musíme čelit, ale současně i příležitostí, jichž bychom se měli chopit. Co se týče záležitostí, které na nás mají potencionální dopad, musíme zjistit jaké jsou naše relativně silné a slabé stránky, abychom jim mohli úspěšně čelit; ne-li dnes, pak zcela jistě v budoucnu. To vyžaduje dobré plánování. Středně a dlouhodobé plánování. Musíme se pokusit být vždy o krok napřed před protivníkem, dosáhnout a udržet si náskok a vybudovat si výhodné postavení pro nadcházející události.

To nepochybně povede ke správné politice konzistentní s našimi národními zájmy, které v mnoha případech zcela jistě nebudou v souladu se zájmy globálních mocenských brokerů. V tomto smyslu kusíme hledat těsnou spolupráci mezi národy a organizacemi ve Střední a Jižní Americe, Africe, Asii a Evropě, s nimiž sdílíme společný cíl – netralizovat negativní dopady globální imperiální dominance. To znamená, že musíme založit Novou Argentinu. Mnoho nezbytných nástrojů je už nyní k dispozici: jsou zde miliony spoluobčanů připravených přijmout výzvu, pokud jim jasně a důrazně vysvětlíme, co je v sázce, a miliony dalších ve světě, s nimž můžeme bok po boku pracovat na společné věci.

Je to zkrátka jen otázka pochopení skutečnosti, že v politice jsou dva druhy lidí: aktivní hráči na politické scéně, a pak ti, kteří jen pasivně přihlížejí. Council on Foreign Relations je v globální politické aréně zjevně klíčový aktivní hráč. Není na čase, abychom v naší vlastní zemi začali dělat totéž?

 

Poznámky

(1) Warburg byl z prestižní mocné německé židovské rodiny bankéřů, těsně spjaté s Rotschildy a Schiffs, vlastníky banovního domu Kühn Loeb and Co. se sídlem v New Yorku, kde byl jeho společníkem jeden ze zakládajících ředitelů CFR Otto Kahn. Abychom byli v obraze jak tyto mezinárodní mocenské struktury už po téměř celé století operují je třeba si povšimnout, že na konci první světové války jeden z Warburgů, Paul, seděl u vyjednávacího stolu ve Versailles na straně spojenců, zatímco jeho bratr Marx byl na druhé straně stolu mezi reprezentanty poraženého Německa. Příznačné… Partner Paula Warburga, Jacob Shiff financoval během rusko-japonské války v roce 1905 Japonsko, čímž vydláždil cestu bolševické revoluci… Zajímavé je i to, že dcera dalšího partnera Kühn, Loeb and Co. N. Životovskeho, Nataša, byla provdána za muže jménem Lev. D. Bronstein, později známým jako Leon Trocký… jehož prostřednictvím byly převedeny ohromné sumy pro podporu bolševické revoluce v roce 1917…

(2) Kenan, který nedávno zemřel ve věku 101 let, téměř do poslední chvíle působil v CFR jako poradce; výmluvný symbol jeho více než půlstoletí trvajícího vlivu na protagonisty skutečné moci v CFR.

(3) Stojí za zmínku, že W. Averell Hariman byl obchodním partnerem Prescotta Bushe, republikánského senátora z Connectitutu a otce bývalého prezidenta George Herberta Walkera Bushe a děda prezidenta George W. Bushe.

(4) Pravidlo „nikdy nejmenovat“ členům CFR specificky zakazuje zmiňovat se o CFR na veřejnosti nebo jakkoli jinak či dokonce zveřejňovat záležitosti diskutované na soukromých setkáních za zavřenými dveřmi.

(5) Podrobné informace jsou v autorově knize El Cerebro del Mundo: la cara oculta de la Globalización (Ediciones del Copista, Córdoba, Argentina, 4.vydání, 2003)

(6) Mezi použité pojmy definující „nepřátele svobodných lidí celého světa“ patří italský fašismus, německý národní socialismus, japonský imperialismus, argentinský peronismus, komunismus, znečištění životního prostředí, globální terorismus, Saddam Hussein, Slobodan Miloševič, islámský fundamentalismus, ajatolláh Chomejní, Muhammar-al-Kaddafi, Fidel Castro, maoismus, neamerický militarismus, takzvaný „antisemitismus“ a mnoho, mnoho dalších.

(7) Může to znít přehnaně, ale přesto: při tempu jakým běží události v dnešním světě může tato předpověď platit pro libovolnou zemi na světě. Jak by asi reagovalo veřejné mínění před pouhými dvaceti lety, kdyby bylo sděleno, že o pouhé tři roky později dojde k následujícím událostem: pádu berlínské zdi, sjednocení Německa a rozpadu Sovětského svazu na patnáct nezávislých států a jejich odvrácení od marxismu ke kapitalismu. Tehdy by bylo takové prohlášení nepochybně považováno za totálně přehnané, ne-li přímo stupidní, a přece… přesně to se pak opravdu stalo. A to nutí k zamyšlení… Fakt, že New York Times 27.srpna 2002 otiskly na hlavní stránce článek s titulkem „Patagonská secese je způsob jak může Argentina splatit zahraniční dluh“, také něco sděluje…

(8) Autor článku se na jiném místě obsáhle věnuje potřebě založit Druhou Argentinskou republiku jako jediné možnosti pro samotnou Argentinu i její sousedy, jestliže si společně s celým regionem má znovu vydobýt právo na sebeurčení.

-konec-


(c)2016 Adrian Salbuchi

Zdroj: www.eltraductorradial.com.ar./

oblíbenost článku   hlasování   nejhorší 1 slabý 2 slabý 3 podprůměrný 4 průměrný 5 průměrný 6 nadprůměrný 7 velmi dobrý 8 velmi dobrý 9 nejlepší 10 10 (2 hodnocení) zobrazeno: 2640x (dnes: 1x)

Článek je součástí seriálu "TEMNÁ MASKA GALOBALIZÁTORŮ"




přednášky, kurzy a školení Jaroslava Chvátala

Kalendář akcí

Květen
2017
Po Út St Čt So Ne
01 02 03 04 05 06 07
08 09 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        

přednášky
kurzy a semináře
letní týdenní semináře
speciální akce
více akcí v jeden den

přijímané platební karty
statistika TopList


odebírat RSS RSS 2.0

"Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu". (Listina základních práv a svobod České republiky)

Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce. Přebírání písemného či obrazového materiálu je možné pouze se souhlasem vydavatele. Platí pro materiály podléhající čtenářskému poplatku. © Matrix-2001.cz, Jaroslav Chvátal
webdesign Vendys graphics