STAROVĚKÉ DÁLNICE: TAJEMSTVÍ ZEMSKÝCH ŠÍŘEK (2)

Další zastavení. Severní zakončení Stezky Inků, Quito.

Posuny zemské kůry vytváří obrovské záplavové vlny, ničící život podél pobřeží. Jedinými přeživšími jsou ti, kterým se povede utéct do vyšších poloh anebo ti, kteří ve větších výškách již žijí. Urgentně potřebují potraviny a vodu.

Možná to není náhoda, že Quito má čerstvou vodu a nachází se vysoko a na rovníku. Být na rovníku má výhody, pokud by mělo dojít k dalším posunům. Bez ohledu na to, jak se zemský plášť posune, s největší pravděpodobností skončíte někde v tropech. Ničivé posuny mohou člověka přemístit kamkoli, ale je nejméně pravděpodobné, že byste skončili v polární zóně, což je nejhorší eventualitou. A Atlantida se posunula podle toho nejhoršího scénáře!

Když byl severní pól v oblasti Hudsonova zálivu, Quito se nacházelo na třicátém stupni severní šířky (30°N  - stejně jako dnes Giza). Quito je o 110° západně od Velké pyramidy. Dalším důkazem pro slávu tohoto města je, že v období, kdy byl severní pól v oblasti Grónského moře, leželo na rovníku. Takže bylo na rovníku dvakrát.

Zdá se, že Cuzco bylo vybráno záměrně, že to byla naplánovaná součást většího plánu. Quito, jakožto severní konečná Stezky Inků bylo spojeno s Cuzcem. Význam umístění Cuzca na 10ф° severní šířky v období, kdy byl severní pól v oblasti Hudsonova zálivu, se zdvojnásobil poté, co bylo zatopeno Lubaantum. Děti Slunce si zřejmě vybraly Lubaantum z astronomických důvodů.

Mnoho posvátných míst je napojeno na první meridián Gizy. Výběr těchto míst se zdá být záměrnou,  plánovanou součástí většího plánu

Astronomická pozorování jsou odvislá od zeměpisných souřadnic místa, kde byla vybudována observatoř. Co je zajímavé, staré památky v Lubaantu leží na stejné zeměpisné šířce, na jaké leželo Cuzco před posunem zemské kůry. Znamená to, že všechna pozorování učiněná v Cuzcu před posunem by měla dokonale fungovat v Lubaantu po posunu. 

Je velmi zajímavé, že se Lubaantum nachází o 120° západně od Velké pyramidy, což by mohlo znamenat, že bylo založeno s ohledem na znalost hlavního meridiánu Gizy. Znalost, která pochází z Atlantidy.

Někdy před rokem 9 600 př.n.l. spustili atlantští vědci ohromný geodetický projekt. Jejich zkoumání předchozích posunů zemské kůry je zavedlo do Cuzca, které se jevilo jako dokonalé místo pro umístění schránky s vědomostmi. Po Potopě přistáli přeživší z Atlantidy na jezeře Titicaca a naváděcí zařízení je zavedlo do Cuzca, kde našli skrýš se znalostmi. To, že následně byla místa jako Tiahuanaco, Quito a Lubaantum umístěna na hlavním meridiánu Gizy, dokazuje sofistikované znalosti zeměpisu. 

Schránka s vědomostmi byla zahrabána v Cuzcu.

Fascinující vzor, použitý na Stezce Inků v Andách, která se klikatí po jižní/západní polokouli, byl znovu použit na severní/východní polokouli v případě Hedvábné stezky, která se prodírá horstvem Himalájí.

Kde se nachází asijské Cuzco?

Xi’an, nejstarší ze čtyř dávných hlavních měst Číny je často považován za výchozí bod Hedvábné stezky. Dnes je sídlem čínského programu pro výzkum vesmíru a centrem pro rozvoj národní bezpečnosti, výzkum a vývoj.  A turisté se shromažďují, aby se podívali na ohromující zástup Terakotové armády, na všech víc než 8 000 vojáků.

Dnes přicházejí turisté, aby se podívali na ohromující řady Terakotové armády. Jedná se o víc než  8 000 individuálně vytvořených terakotových soch. Xi’an, nejstarší hlavní město Číny patří, podobně jako Cuzco, ke skupině  megalitických památek, ležících na posvátných rovnoběžkách v průběhu třech posunů zemského pláště. 

V době, kdy se severní pól nacházel na Yukonu (žlutá) bylo město Xi’an na 20° severní šířky. V období, kdy byl severní pól v Grónském moři (fialová), bylo na 30° severní šířky (jako je dnes Giza). A v době, kdy byl severní pól v Hudsonově zálivu (tyrkysová), byla oblast Xi’an na 5° jižní šířky.

Dnes leží oblast Xi’an ve vzdálenosti  ф (0.6180 x 5400) od severního pólu k rovníku (PEф°N  –  světlemodrá pyramidka na horní mapce). Toto umístění předpokládá mimořádně sofistikované znalosti geometrie, geologie a geografie. Toto je objev, nacházející se v centru pozornosti knihy "The Atlantis Blueprint" (Projekt Atlantidy); zejména fakt, že geografie naší planety byla známa na úrovni preciznosti satelitního měření tisíce let předtím, než nějaký objevitel z Evropy nebo Číny vyrazil do světa.

Hedvábná stezka, je starověká dálnice, naplněna historií. Z evropského hlediska bylo její konečnou město Xi’an; protože bylo potřeba cestovat až tak daleko na východ, aby byly získány poklady hedvábí, koření a dalšího vzácného obchodního zboží pro nasycení domácího trhu, bažícího po luxusu. Ale v Číně je považováno za skutečný výchozí bod Hedvábné stezky jiné, víc východně položené město: Pchjongjang, hlavní město dnešní Severní Koreje.

Archeologové jsou převážně toho názoru, že Xi’an bylo založeno jako nejstarší město Číny a  Pchjongjang bylo pouze východní odbočkou Hedvábné stezky. Ale zdá se pravděpodobnější, že Pchjongjang je starší. V období, kdy byl severní pól v Hudsonově zálivu se Pchjongjang nacházel na posvátné  rovnoběžce 12°S severní šířky. V době kdy byl severní pól v Grónském moři, byly jak Pchjongjang tak i Xi’an na  30° stupni severní šířky. A v době severního pólu na Yukonu byl Pchjongjang také na 30° severní šířky, tj. stejně jako jsou dnes Giza a Lhasa.

Stezka Inků a Hedvábná stezka, jsou od sebe maximálně vzdáleny. Tyto sofistikované projekty vybudovali ti, co přežili největší kataklyzmata na Zemi. Lidé s vysoce vyvinutým chápáním geografie Země a následků geologických posunů, způsobených prudkostí pohybů zemského pláště.  Tyto hluboké znalosti geologických katastrof, odehrávajících se v období dlouhém téměř 100 000 let jsou vyjádřeny v přesnosti, s jakou umístili svá posvátná místa.

-konec-