STAROVĚKÉ DÁLNICE: TAJEMSTVÍ ZEMSKÝCH ŠÍŘEK (1)

Cesta Inků se vine po hrbolatých kluzkých kamenných stezkách a přes vratké lanové mosty od Cuzca v Peru v jižních Andách po Quito, staré hlavní město Inků, ležící na rovníku. Je to památník odolnosti a dovednosti lidí, kteří se rozhodli vybudovat cestu do zvoleného cíle. Ale příběh velkého díla této legendární cesty začíná mnohem dříve, než byly umístěny na své místo první kameny nebo než byly přes zející propasti přehozeny první lana. Představuje významnou cestu, kterou podnikl sluneční bůh Inti se svou rodinkou.

Po Velké potopě přišel Inti z jihu a přistál se svým synem a dcerou na břehu jezera Titicaca v centrálních Andách. Inti daroval svému synovi jménem Manco Cápac záhadné zlaté zařízení. Je označováno různě jako: klínek, posvátný symbol, hůl či královské žezlo a bylo známo pod označením tapac-yauri’. Přesněji bylo označováno jako naváděcí zařízení, které mělo mimořádně přesné zeměpisné znalosti o celé planetě.  Inti své děti naučil, jak ho používat.

Když se po potopě toulaly po zdevastované Zemi, byly Děti Slunce Intim instruovány, aby se usadily na místě, kde se posvátný symbol lehce zanoří do země. “Šly… až do údolí Cuzca, na místo, které je označeno jako místo zázraku, protože klínek rychle zajel do země a navždy zmizel. Tady si Děti Slunce zřídily bydliště. ”¹ Tapac-yauri sloužil svému posvátnému účelu, když jako skutečné navigační zařízení dovedl děti do Cuzca. Ale otázka, proč se Cuzco stalo jejich posledním cílem, zůstala zatím nezodpovězena.

Jedna z možných odpovědí, kterou na Cestě Inků nalezneme, je vyhlídka „Tampu Runkuraqay’. Jak uvidíme na fotografii, toto místo nabízí úchvatný pohled, tak jak se to dá v naší na turizmus orientované době očekávat. Ale dávní lidé měli pragmatičtější starosti, než zkoumat možnosti