ZJEVENÍ V MEDŽUGORJI: Mají být výpovědi šesti bosenských dětí o zázraku brány vážně? (1)

Zjevení Matky Boží, matky Ježíše Nazaretského nejsou omezeny pouze na minulost a na dlouho fungující katolická poutní místa jako Guadalupe v Mexiku, Fatima v Portugalsku a Lurdy ve Francii. Pokud máme věřit šesti „vizionářům“ z vesnice Medžugorje v Bosně - Hercegovině (část bývalé Jugoslávie), zjevení pokračují i dnes. Vlastně, pokračují od 24. června 1981, kdy se několik dětí stalo svědky takového zjevení.

Podle medžugorjského webu (medjugorje.org), “navštívilo Medžugorje přes 40 milionů lidí všech vyznání z celého světa, kteří z místa odešli duchovně posíleni a zregenerováni. Navíc, tvrdí, „že byl bezpočet nevěřících a fyzicky či mentálně nemocných obrácen na víru a vyléčen.“

První zjevení se událo před cca 36 lety, když šly šestnáctiletá Mirjana Dragicevic, a Ivanka Ivankovic, které mělo být šestnáct v následující den, na procházku. Ve své autobiografii "Mé srdce bude plesat", kterou Mirjana (dnes 51-letá a která se po provdání jmenuje Soldo), vydala v r. 2016, vzpomíná, že zrovna přijela ze Sarajeva do Medžugorje, aby strávila léto u strýce a tety tak, jak tomu bylo i v předchozích letech a šla se projít, aby se porozhlédla. Ivanka žila v jiné vesnici, ale léto trávila v Medžugorji u babičky. Když dívky, které jsou katoličky, seděly a povídaly si ve stínu na polní cestě pod kopcem Podbrdo, viděly “krásnou paní“ ve vzdálenosti sta či více metrů ve svahu a shodly se na tom, že to byla Panna Marie“. Obě se lekly a běžely domů. Mirjana říká, že nikdy předtím neslyšela o zjeveních „Gospy“ (jak se chorvatsky říká Panně Marii) a protože Jugoslávie tehdy byla komunistickou zemí, náboženské knihy byly prakticky zakázané.

Další den po práci na tabákovém poli vyhledala Mirjana Ivanku a spolu s Marijou Pavovic, 16 let, Vickou Ivankovic, 16 let, Ivanem Dragicevicem, 15 let a Jakovem Colou, 10 let, byly přilákáni ke kopci Podbrdo třemi záblesky bílého světla. Šest dětí společně vyběhlo na kopec k paní. Mirjana píše:

“Když jsem se poprvé podívala na paní zblízka, uvědomila jsem si, že není z tohoto světa. Okamžitě, a aniž bychom o tom přemýšleli, jsme padli na kolena. Nevěděli jsme, co dělat ani co říct, začali jsme se proto modlit Otčenáš, Zdravas´ Maria a Sláva bohu na výsostech. K našemu překvapení se žena modlila s námi, ale během Zdravas´ Maria byla zticha“.

Mirjana si dále vzpomíná, že žena před nimi byla zahalena do nádherné modři a její pokožka olivově zářila. Oči připomínaly průhlednou modř Jadranu. Větší část dlouhých černých vlasů byla přikryta bílým závojem. Dlouhé šaty modrošedého odstínu jí sahaly k nohám. Její pohled byl naléhavý. „Již pouhá její přítomnost přinášela pocit klidu a mateřské lásky, ale také jsem se bála, protože jsem nechápala, co se děje.“

V rozhovoru v r. 2013, Vicka vzpomíná na první zjevení trochu jinak. Říká, že Mirjana a Ivanka šly spolu s Mirjaninou sestrou Milkou hledat pár ovcí, co se pásly a chtěly, aby šla s nimi. Když šla k nim, viděla, jak k ní Milka běží a vzrušené říká, že je tam „Panenka Marie“. Když Vicka popoběhla, aby se podívala, o co se jedná, potkala Ivana spolu s dalším klukem, také Ivanem. Brzy se připojili k Mirjaně a Ivance a všichni viděli paní na kopci, který se dnes jmenuje "Kopec Zjevení".

Oba kluci byli tak vyděšeni, že utekli. „Stáli jsme na cestě a paní byla nahoře na kopci“, vzpomíná Vicka. "Neviděli jsme ji moc jasně a přesně jako teď. Viděli jsme Panenku Marii, jak nám kyne, abychom k ní šli, ale my jsme se neodvážili. Nebylo to jenom kvůli tomu, že jsme se báli, jednoduše jsme nebyli dostatečně uvolněni a otevřeni, abychom k ní šli. Pak jsme se otočili a odešli odtud“.

Obě, Mirjana i Vicka se shodují na velmi podivné věci, týkající se druhého zjevení. Dostat se na kopec, kde došlo k zjevení, který byl tehdy pokrytý trním a kamením, by mělo trvat asi 12 minut, ale šest vizionářů vzlétlo přímo na kopec zdánlivě bez námahy, až se ocitli přímo před ženou. „Bylo to, jako bych klouzala, anebo jakoby mě něco vedlo na místo, kde ta žena stála", vzpomíná si Mirjana, zatímco Vicka si to vybavuje, jakoby to bylo spíš více o létání. Padli na kolena, když krásná paní řekla v dokonalé chorvatštině: „Nebojte se, děti moje!“ Mirjana ten hlas popisuje jako zvučný melodický hlas, jaký by nemohl napodobit žádný člověk.

Šest vizionářů zůstalo v takovém šoku, že kromě modliteb nebylo na prvním setkání skoro nic jiného řečeno. Jenom Ivanka se zeptala na svou matku, která zemřela asi měsíc předtím. „Je se mnou“ zněla odpověď.

Šest vizionářů si již totožnost Gospy domyslelo, a ona až na druhý den řekla: „Jsem požehnaná Panna Marie a přišla jsem, protože je zde hodně věřících lidí“. (To je anglický překlad. Ona se pravděpodobně představila jako Gospa.) I když se komunistický režim se svou ateistickou ideologií snažil náboženství vymýtit, Mirjana si vzpomíná, že „většina lidí v Medžugorji žila pro Boha“. Vláda si uvědomovala, že nemůže zcela vyhladit tak hluboce zakořeněnou víru a spokojila se s tím, že náboženství bylo trpěno jako nutná obtíž a proto bylo františkánům dovoleno starat se o kostel v Medžugorji.

Marie se začala objevovat každý den a často sdělovala krátká poselství, zejména výzvy k lásce, modlitbě, odpuštění, odříkání, půstu, životě v míru a očekávání věčného života. „Panna Marie nás žádá, abychom do svých domovů vrátili Bibli“, říká Mirjana ve své nedávno vydané knize. „Nenechejte ji v zaprášeném koutě jako ozdobu, ale dejte ji na čestné místo, kde ji bude vidět a budete se jí moct dotýkat.“ Cituje jedno typické poselství, které jí bylo sděleno 2. srpna 2015:

„S čistým srdcem přijměte jeho slova a žijte dle nich. Když budete žít podle jeho slov, budete se modlit. Když budete žít podle jeho slov, budete milovat vděčnou láskou, budete se vzájemně milovat.“ (Vizionáři si zapisovali poselství, jakmile zjevení zmizelo a slova nemusí být úplně přesná).

Zvěsti o zjevení se rychle šířily a třetího dne se shromáždily stovky vesničanů, aby se podívali, přestože žádný z nich neviděl to, co říkali děti, že viděli. Od šestého dne přicházely každé odpoledne tisíce lidí. Vláda zkoušela všechno možné, aby lidi od shromažďování se odradila a snažila se děti umlčet. Mirjana byla dokonce vyloučena ze školy a následně poslána do školy pro delikventy v Sarajevu, ale zjevení pokračovala a davy narůstaly.

Očividně významnější než pravidelná poselství, obdržená v posledních 35 letech je „10 tajemství“, která byla vizionářům sdělena individuálně. Všech deset přišlo Mirjaně, Ivance a Jakovovi, ale další tři nedostali desáté poselství. Tajemství nesmí být odhalena, dokud Marie vizionářům neřekne, že je čas to udělat. Vizionářům bylo řečeno, aby své zápisky neporovnávali ani o tajemstvích nemluvili mezi sebou ani s nikým jiným. Existují náznaky, že se tajemství týkají budoucích událostí. Mirjana a Vicka jenom řekly, že jakmile se stanou první dvě tajemství, Marie nechá stálé znamení na "Vrchu zjevení", kde se zjevila poprvé a bude prý jasné, že to nemohla vytvořit lidská ruka. Bude to stálé a nezničitelné.

Katolická církev se do dneška k zjevením staví opatrně; jejich nadpřirozený charakter nepotvrzuje ani nevyvrací, ale názor církve je, že neexistují důkazy o podvodu, duševní nemoci nebo démonickém vlivu. Svým členům doporučuje účastnit se událostí, což předpokládá, že Medžugorje, je autentická záležitost a církevním hodnostářům je zakázáno oficiálně takové události sankcionovat.

-pokračování-