O NAŠEM OSUDU ROZHODNOU POTRAVINY

Jak bude vypadat svět v časech, kdy bude lidí na této planetě víc, než stromů v lese? Evoluční vývoj člověka souvisí kromě jiného také s tím, čím se pozemská civilizace v následujících letech bude živit, jinak řečeno, co budeme jíst? Co lze od budoucnosti na potravinovém trhu očekávat? 

O cenách potravin rozhodovaly vždy sklizně, neboť jejich výnosnost je určujícím kritériem cenotvorby.  Takže jsme na štědrých úrodách existenčně závislí.  

Nicméně, moderní doba přináší také zcela nové možnosti, proto za nedlouho nemusí mít sklizně a výnosy rozhodující vliv na výši cen prodávaných potravin, tak jako tomu bylo doposud. Tohle klíčové sdělení nás má nepřímo připravit na to, že se s dřívější stravou v průběhu několika příštích let, nemusíme už vůbec setkat! 

Čím se naše civilizace bude živit, to se vám pokusí nastínit níže uvedený příspěvek, v němž se seznámíte s nepříjemnou realitou, jež se týká základního pilíře lidského života, což je strava poskytující člověku potřebné vitální látky, bez  nichž by lidská bytost nemohla na tomto světě existovat. Co budeme asi tak za pět let jíst(?), když jsou ze statistického pohledu dříve výnosné sklizně, odeznívající hudbou starých dobrých časů!

Poručíme větru, dešti?

Vzpomeňme si v tomto směru na povětrnostní výkyvy, s nimiž se musíme stále častěji vyrovnávat, tak jako na počátku letošního jara, kdy nečekaně udeřily přízemní mrazíky, které zdevastovaly polovinu úrody na vinicích a ovocných sadech. O výskytu častého krupobití, tornádech či větrných smrštích, jenž se nemalou měrou podílejí na nízkých sklizních a výnosech ani nemluvě.

Z tohoto úhlu pohledu je velice znepokojující, že podle meteorologů lze v následujících letech očekávat, výraznější fluktuace počasí, které mohou zemědělce připravit o veškerou úrodu, zatímco nás zákazníky o cenově dostupné potraviny. Jak je tedy patrné, tak na základě těchto nepříznivých prognóz, nelze do budoucnosti vyloučit obávaný globální hladomor! Nepropadejte ale panice, poněvadž s těmito existenčními těžkostmi, se dokáže inteligentní lidská bytost bravurně vypořádat, tak jako vždy, že! Řešení je zcela prosté, přesto mi dovolte podat vysvětlení později.

O tom, že v minulosti bylo počasí mnohdy proměnlivější, a to víc než v těchto internetových časech, se můžeme dočíst ve starých kronikách či spisech. Máme se ale současnou nestabilitou počasí jakkoli znepokojovat, pokud v tomto případě máme co do činění se stále se opakující klimatickou periodou, s níž se potýkali i naši předkové, kteří takovou nepřízeň osudu dokázali překonat, jinak by nevznikla ani tato úvaha.

Kupříkladu v porovnání se středověkou epochou si musíme uvědomit, že za dnešním znečištěním planety stojí výhradně člověk, zrovna tak jako za vysycháním země, taktéž za odlesňováním, s čímž souvisí to, že půda bez deštných pralesů není schopna absorbovat vodu do jejího půdního systému. Přičemž tento rozdíl v těchto dvouch případech jasně signalizuje, že se lidská bytost musí neprodleně vrátit k přírodě a jejím kořenům, jinak potřebná náprava nejspíš nepřijde, pakliže má vůbec nějaká nastat. Co si o tom myslíte?

Je zapotřebí, abychom si neustále připomínali, že během padesáti let jménem naší civilizace jsme zničili víc než polovinu deštných pralesů, intenzivním zemědělským hospodařením připravili půdu o živiny a vláhu, což zapříčiňuje, že země není ani po vydatných deštích dostatečně hydratovaná. Za posledních pět let se situace s vodou natolik zhoršila, že dnes celá Evropa trpí dříve nepoznanými suchy, a to nelze přehlédnout, jestliže nemáme černou pásku přes oči! Stejně tak bychom nikdy neměli zapomenout na to, že: „VODA JE ŽIVOT!“

Z těchto příčin, ať už stojí za klimatickou nestálostí cokoli, nelze naši civilizaci zprostit břemena, které se týká lidské arogance vůči Matce Přírodě. Lidskou rukou přicházíme o faunu a flóru, a to jsou nenahraditelné skvosty, jimž se všechno zlato světa nevyrovná! Jakmile nám v krajině bude chybět voda, s čímž se už letos potýkají zemědělci v celé Evropě, co nám pak na těchto polích asi vyroste? Jak vydatné budou sklizně bez vláhy?

Co si pak za této situace koupíme v poloprázdných obchodech, jestliže se tento negativní vývoj nezastaví, případně se jen z části k dřívějšímu vodnímu blahobytu nevrátí? Bohužel, jak vidno, zlepšení není v dohledu. V tomto kontextu se nabízí zásadní otázka; je lidstvo ochotno se na stranu přírody znovu  postavit? Ať si každý sám odpoví na tuhle otázku. To, že nikterak nepřeháním, očividně dokazuje nárůst cen u základních potravin, zejména když se máslo za 50 Kč pro mnohé spotřebitele stalo cenově nedostupným produktem.

O tomto neblahém vývoji jsem napsal podrobný článek, který navazuje na tento příspěvek. V tomto odkazu se můžete dozvědět vše potřebné, co souvisí s dnešním zdražováním u mléčných výrobků: DRAHÝM MÁSLEM VŠE ZAČÍNÁ

Pokud si ještě vzpomenete na loňské ceny, uvědomíte si, jak výrazně podražily veškeré potraviny, zejména pak Bio produkty bez obsahu chemických a jiných činidel, ale také neupravená strava přírodního charakteru, tj. med, vejce, ryby, ovoce a zelenina, atp.

Kdyby se tohle vše nedej pánbůh přihodilo, že by potraviny nebyly dostupné v té míře, v jaké tomu bylo doposud, co by potom tady v Evropě následovalo? Odpověď přitom leží přímo před našima očima. Stačí, když pohlédneme na dramatickou situaci na černém kontinentu, kde se Afričanům kromě jídla nedostává ani čisté vody. Tudíž se nelze divit tomu, že jsme svědky největší humanitární katastrofy všech dob, jejíž důsledky jsou doprovázené donedávna nevídanou migrační vlnou, kterou pociťujeme již teď v Evropě. A tohle je jen začátek!

Aby v průmyslově vyspělých zemích nenastal chaos či bezvládí, s čímž se potýkají chudé rozvojové státy, zahájili již dávno a ve vší tichosti západní potravináři cílený projekt, který se týká výzkumu ale i produkce takzvaných syntetických potravin, které mají v budoucnu nahradit naše běžně konzumované potraviny. Výsledkem této snahy jsou prozatím takzvaná "Éčka!", ale vývoj tímto samozřejmě neskončil, protože na celosvětovém trhu s potravinami nastaly určité změny, k nimž mimo jiné patří častější a nečekané spekulace, jenž předznamenávají příchod laboratorních syntetických pokrmů.

Celosvětová spotřeba potravin se v současnosti rovná cca 700 milionům tun spotřebovaného uhlíku za rok, což je nepatrný zlomek toho, kolik uhlíku aktuálně používáme jako palivo. Kdyby se potravinářskému průmyslu podařilo různé chemikálie syntetizovat na potravu, mohli bychom tímto pokrokem zabít hned dvě mouchy jednou ranou. Již více by lidstvu nehrozil globální hladomor, a nemuselo by ani docházet k bolestnému ničení deštných pralesů, které se zbůhdarma vypalují kvůli rozšiřujícím zemědělským plochám, aby se naše civilizace mohla uživit, když se nekontrolovaně rozrůstá.

Není všechno zlato, co se třpytí

Pod atraktivní nálepkou moderní výživy, nikoliv náhodou, zažíváme rozmach potravinových výrobků, na nichž je uvedeno, že se jedná o bezmasý pokrm. Kvůli vnuceným postojům, jenž korespondují s empatií a láskou ke zvířatům, jsme tak nevědomě vedeni k tomu, abychom se masných pokrmů dobrovolně zřekli. Musím ještě zdůraznit, že si všech vegetariánů a veganů moc vážím, neboť jsou to zodpovědní lidé, kteří nepřehlíží utrpení a nářek jatečných zvířat.

Z tohoto důvodu prosím nepovažujte níže uvedené argumenty, za snahu očernit vegetariánské hnutí či tento způsob života, i když to tak nakonec může vyznít! Tuhle úvahu určitě vnímejte za podnět k zamyšlení nad informačním zmatkem, jenž v této oblasti zdravých a nezdravých jídel panuje. Je až s podivem, kolik protichůdných zpráv se o našich stravovacích návycích a potravě, od různých výživových poradců můžeme dozvědět, jako například o tom, jestli konzumace masa přispívá k obezitě a kardiovaskulárním nemocem. Jde o to, abychom se v tomto labyrintu nenechali zastrašit bezhlavou kampaní a neodmítali jíst to, čím se lidská rasa živí již od svého zrodu.

Různá tvrzení o mase se mohou sice zakládat na pravdě, ale musíme si uvědomit, že je velký rozdíl hovořit o mletém či kusovém mase. Jinak řečeno, doma zpracované maso vykazuje jinou kvalitu, nežli masné polotovary vyrobené pro supermarketovou síť. V těchto obchodech třeba distribuované párky a salámy, do nichž se přidávají všelijaké šmakulády v podobě stabilizátorů, konzervantů a zvýrazňovačů chuti, nebude asi takto upravené maso tím pravým ořechovým. Jakmile nakupujete maso a masné polotovary od prověřených řezníků, nemusíte se jeho konzumace obávat, a to za předpokladu, že se budete také držet této staré moudrosti: „Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti naplno léta.“

Maso je přitom považováno za zdroj nejkvalitnějších bílkovin a vitaminů - zejména vitaminu B12, také obsahuje železo, které organismus kvůli krvetvorbě potřebuje. Jakmile v naší stravě něčím jiným maso nahrazujeme, potom se jedná o evidentní náhražku. Náhražka je jinak řečeno - NAPODOBENINA! Proto se každý konzument může snadno rozhodnout, jestli bude pojídat originál nebo padělky. Jakmile někdo vytváří falzifikáty, je jedno jakého druhu, činí tak z důvodu rychlého zisku. Pravděpodobně je tohle jedna z mnohých pohnutek, která přispěla k tomu, že se maso začalo nahrazovat různými náhražky. V tomto směru je nejvýraznější náhražkou masa upravená sója, která ovládla trh s vegetariánskými výrobky nahrazující vlákennou tkáň, tedy maso.

Jakmile se někdo rozhodne, že se stane vegetariánem, pak jde o zásadní počin v jeho soukromém životě, neboť takové rozhodnutí je o silné mentální vyspělosti toho či onoho jedince. K tomuto způsobu stravování je nutné dojít zcela přirozenou cestou, tedy svobodně a bez nátlaku. Pomyslný krok k vegetariánství mohou učinit jedině vyzrálé osobnosti, které jsou způsobilé se oprostit od dřívějšího stereotypu stravování.

Pokud této úrovně není dosaženo a člověk, který se chce stát vegetariánem kvůli tomu, že je to módní výstřel moderní doby, potom takové rozhodnutí může nadělat víc škody než užitku. Případný zájemce o vegetariánství by měl ještě vědět, že každý nemůže být vegetariánem, a to zejména lidé s krevní skupinou 0, poněvadž to jsou podle mnohých vědců přírodou stvoření masožravci, kteří mohou jen zřídka vzdorovat vlastní genetické výbavě a biologickému předurčení.

Je to stejné, jako byste chtěli dosáhnout toho, aby se z krávy zrodil masožravec, zatímco z tygra býložravec pojídající suché seno. Buď jak buď, ale jinak by každá lidská bytost se měla vyživovat podle vlastního biologického programu, nikoliv na základě doporučení od různých dietologů, kteří jsou pod vlivem světonázoru účinného marketingu, což vaší vitalitě nikterak neprospěje.

Prostě jezte to, co vám nejlépe chutná, a naučte se také naslouchat potřebám vlastního těla, které nejlépe ví, jaké živiny a vitaminy nejvíce potřebujete. To je totiž nejistější způsob, jak dosáhnout vyrovnané polarity, čímž získáte vnitřní klid a duševní rovnováhu!

Nevědomé vegetariánství

Na celém světě žije cca jedna miliarda vegetariánů, u nás v ČR je to asi 200 000 lidí. Navzdory tomu, že to je ohromný počet obyvatel, tak přesto z celkového počtu světové populace představují vegetariáni stále menšinu, která se živí výhradně rostlinnou stravou. Z toho jasně vyplývá, že převážná část obyvatel naší planety se živí výhradně masem, což nebudu chválit ani kritizovat. Jediné, co by nás mohlo na tomto znepokojovat, je smutná skutečnost o tom, že jsme nevědomě vedeni k vegetariánství, aniž by nás někdo kompetentní o tom patřičně informoval. Vegetariánství, to je přeci svobodná cesta k duchovnímu povznesení a životu, přesto bychom neměli zapomenout, že každá cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly.

Vegetariáni mají na rozdíl od zbytku populace ve své stravě absolutně jasno, co si koupí, to také dostanou. Vegetariánské potravinové výrobky podléhají totiž přísným kontrolám, které nepřipouštějí užití živočišných tuků při jejich výrobě. Každý vegetarián si tak může být jistý tím, že je sycen čistě rostlinnou stravou. To se ovšem nedá říct o konzumentech masa!

Vezměme si například takové párky, co všechno mohou tyto masné lahůdky obsahovat? Na úkor toho, že většina spotřebitelů vůbec nepřemýšlí nad tím, co potraviny obsahují, v tomto případě mám na mysli masné mleté polotovary, do nichž mohou zpracovatelé masa přidávat takřka cokoliv, pokud nepůjde o zjevné jedy.

Kupříkladu Javořické párky jsou díky svému obsahu a složení, více hybridní potravinou, nežli masným polotovarem. V současnosti má většina masných výrobků blíže k vegetariánským produktům, protože uzeniny obsahují pšeničnou či sojovou mouku. Doufám, že budete souhlasit s tím, že by masné mleté výrobky neměly obsahovat rostlinné složky, pakliže se jedná o deklarovanou masitou stravu.

Maso v těchto párcích obsažené lze označit za odpad, protože je do nich přidáváno strojně oddělené drůbeží maso, což je separát, který se vyrábí z drcených kostí a ořezaných kuřecích hřbetů se zbytky masa a kůží. Aby párková hmota dobře chutnala, musí se dochutit všelijakými chemickými přísadami, které zlepšují aroma, barvu a trvanlivost této „degradované“ uzeniny.

Aby jste si mohli udělat lepší představu o tom, co všechno mohou tyto párky obsahovat, tak zde musím uvést úplný obsah Javořických párků: maso strojně oddělené 40 procent, kuřecí kůže 37 procent, pitná voda, pšeničná mouka, jedlá sůl, bramborový škrob, směs koření, extrakty koření, stabilizátory E250, E450, E451, dextróza, zahušťovadlo E1422, emulgátor E471, látka zvýrazňující chuť a vůni E621, antioxidanty E300, E301. (Uvedený zdroj - Novinky.cz)

A ani se nedivím tomu, že nám odborníci na zdravou výživu nedoporučují konzumovat masné polotovary, když tyto produkty obsahují viz výše popisované ingredience. Maso s obsahem pšeničné či sójové mouky, bramborového škrobu a jiných rostlinných kompozic, k dobrému zdraví jistě nepřispívá. V extrémních případech, mohou dokonce některé uzeniny obsahovat víc škrobů a mouky, než samotného masa! Vskutku by mě zajímalo, kdyby vegetariánům někdo přidával do jejich rostlinné stravy živočišné suroviny, jaký rozruch by se kolem toho asi strhl? Takže v opačném případě je minimálně podivné, proč u masných výrobků s přídavkem vegetariánských surovin, nedochází alespoň k nějakému pobouření!?

Strava budoucnosti

Za tímto vším lze spatřit očividný záměr potravinářů, kteří se snaží realizovat skrytou potravinovou revoluci, na jejímž začátku půjde zprvu o to, abychom se dobrovolně zřekli živočišných tuků a potravin, což jsou veškeré mléčné výrobky, tj. máslo, tvaroh, smetana, atp. Zdrojem plnohodnotných živočišných bílkovin a tuků je rovněž maso, které je doposud základem našeho potravního řetězce. Tahle potravinová transformace spočívá v tom, že se veškeré živočišné suroviny určené k výrobě potravin, budou postupně nahrazovat rostlinnými složkami, z nichž se stanou vhodné suroviny k produkci umělých potravin. Nevědomě se tak z nás stanou vegetariáni, přesněji řečeno stoprocentní vegani!

Po dokončení této potravinové evoluce, již více nebudou dnes v obchodech prodávané potraviny existovat. Touto zásadní proměnou však tento úspěšně započatý vývoj nekončí, jelikož mimořádný zvrat nastane až se začnou veškeré potraviny, vyrábět čistě syntetickou cestou. Většinu dnes prodávaných farmak a léků generujeme též synteticky, tak proč bychom jednou nemohli laboratorně produkovat takto i potraviny?!

Spornou otázkou zůstává, zda se z lidské bytosti po této potravinové transformaci, překvapivě nestane něco odlišného, než je současný humanoidní druh, tj. - ČLOVĚK z 21. století. Vše má své světlé i stinné stránky, jenže pokud by se tímto pokrokem vyřešily dosavadní potíže s nedostatkem laciných potravin a přetrvávajícím hladem ve světě, tak bychom mohli obdobné snahy o syntetizaci našich potravin, hodnotit jen kladně.

Musíme si nicméně uvědomit, že k tomuto syntetizování nás cosi přimělo, neboť nic se neděje bez příčiny. Jestliže jsme si tuhle planetu natolik vyčerpali, že nás v blízké budoucnosti nebude moct země živitelka nasytit, tak nám asi nic jiného nezbývá, než se vydat touto nevyzpytatelnou cestou do neznáma. A je třeba na rovinu přiznat, že za všechno si můžeme sami, zvlášť když jsme přestali naslouchat přírodním rytmům a obohacovat se jimi. Tento příspěvek bych ukončil citátem, který vše výše uvedené, vystihuje do posledního písmene! 

„Na začátku jsme byly zoufalé druhy. Potřebovali jsme věci, a když jsme je měli, byli jsme spokojení; byli jsme najezení a přežili jsme. Tyto věci nás zachránily, věci jako jídlo, zbraně, přístřeší. Ale po věcích bojů, které jsme vyhrávali, nás staří nebožtíci nechali samotné. Naši předkové zemřeli na zkažené zuby a hladovění a nemoci. Naši předkové se tlačili dozadu a vyhráli.

Ale my pokračovali!

Jedli jsme více, jako kdybychom se chystali hladovět! Nadále jsme bojovali, i když staří nepřátelé už byli pryč! Nepřestali jsme ničit životní prostředí, přestože jsme ničili především sebe. Stavěli jsme velká města, velké průmysly, velké systémy. Tyto systémy nás měly krmit, ale místo toho zabíjejí zvířata, půdu a nás. Tyto systémy nás měly chránit, ale místo toho ničí naše ovzduší a naši vodu.

Tyto systémy nám měly sloužit, ale místo toho nás zabíjejí. A my stále jednáme jako jednali naši předkové; jsme chamtiví pro jídlo, ničíme přírodu, zabíjíme zvířata a sami sebe! Udržujeme systémy, které nefungovaly příliš dlouho. Tyto systémy nás zabíjejí. Tyto systémy zabíjejí vše. Tyto systémy selhávají. Nechte je selhat.“ (Moby - americký hudebník)