OTEPLOVÁNÍ: HLAVNÍ DŮVOD ZMĚNY ZEMSKÉHO KLIMATU (9)

Jižní geografický pól

Je třeba říci několik slov o oteplování v oblasti Antarktidy. Taky to hraje svoji roli, pravda, méně intenzivně než na severní polokouli. To by se dalo očekávat. Domnívám se, že hlavní úlohu v tom, že Antarktida je nejchladnějším místem na Zemi, sehrává vzdálenost magnetického pólu od geografického. To rozšiřuje kaspy, tedy dělá pólový proud méně hustým. JMP (jižní magnetický pól) se ještě v polovině dvacátého století vydal za hranice jižního polárního kruhu, a nyní se nachází jižně od Austrálie, a cílevědomě se pohybuje na severozápad směrem k Indickému oceánu. Nicméně, rychlost jeho migrace je mnohem nižší než u SMP (severní magnetický pól).

V současné době jsou rostliny a zvířata nejvíce rozšířené v pobřežním pásu Antarktidy. Nadzemní vegetace v oblastech bez ledu existuje převážně ve formě různých druhů mechů a lišejníků.

Ale situace s ledem se rychle mění. Ledy tají, ledovce praskají, odlamují se od nich obrovské ledové kry, zejména ze šelfových ledovců. V důsledku globálního oteplování se na Antarktickém poloostrově začala aktivně formovat tundra. Podle prognóz vědců se za 100 let mohou v Antarktidě objevit první stromy.

Kolem Antarktidy, zejména v posledních letech, došlo k nebývalému rozruchu, nehledě na to, že se jedná o největší a nejmocnější lednici planety. V období posledních provedených výzkumů byla ve východní Antarktidě zaznamenána teplota -92° C, která je považována za nejnižší na světě za všechny doby. Na naší stanici „Vostok“ byla nejnižší zaznamenaná teplota -89,2° C. Myslíme si, že když tam pracují vědci, sdělí výsledky? Podíváme se. Ale ne! Mnohokrát se tam dostavili vysoce postavení návštěvníci.

Mezi nimi jsou zástupci královských rodin Evropy (z Velké Británie dva - princezna Anna a princ Harry), několik bývalých amerických prezidentů, bývalý státní tajemník John Kerry a další politici USA, profesoři, nemluvě o vyšších vojenských úřednících. Američané tam vyslali dokonce 87-letého astronauta Buzze Aldrina, druhého člověka, který vystoupil na povrch Měsíce. Cesta Buzza Aldrina skončila jeho rychlou evakuací na jednotku intenzivní péče novozélandské nemocnice. Pod záminkou horolezectví v Antarktidě, „se zapsali“ i dva poslanci Státní dumy, kteří v nějakém období spolu nevycházeli dobře (k radosti ruských sociálních sítí!). Dokonce i náš Patriarcha Kirill tam pobýval. A to vše v posledních letech. Proč tak najednou?

Samozřejmě, že všichni měli oficiálně cíle. Ale nejčastěji se předpokládá, že hlavním důvodem takového zájmu o Antarktidu, je objev důležitých artefaktů starodávných pozemských i mimozemských civilizací (a technologií), které se objevily díky oteplování a tání ledu. Ale přece, bylo snad uspokojení zvědavosti důvodem pro takové divoké putování? Myslím, že hlavní cíl byl jiný.

Jako vždy, když přijde řeč na póly, dojde k utajování informací. Pouze se rozhoří ohromné množství všemožných zvěstí o Antarktidě, nesoucích charakter od dokonalého nesmyslu do „a může být, něco na tom je“. Odsud pochází dutá země s „větráním přes polární díry“; přítomnost německých podzemních základen na kontinentu ještě z dob druhé světové války, na kterých se vyvíjely (a možná i vyvíjejí) nové technologie, svázané s jadernými zbraněmi a létajícími zařízeními; to, že Antarktida je jedním z hlavních základen UFO - mimozemských kosmických nebo pozemních lodí, které k nám létají z budoucnosti přes „díru“ na pólu, a možná i lodě civilizací, obývajících vnitřek duté Země v současnosti… Co za tím vším stojí? No, viditelně něco existuje.

A teď se podíváme na to, co se zdá být dostupné, ale má „zpáteční adresu“, přičemž je to oficiální, vědecké.

Antarktida, je expedicemi všech zemí, zkoumajících tento světadíl, proježděná a prochozená, ze vzduchu a z vesmíru mnohokrát fotografovaná. Nicméně v údajích z výzkumů, poskytnutých široké veřejnosti, žádná kruhová „díra“ není. Anomálií je v Antarktidě mnoho. K úniku informací samozřejmě dochází. Něco proklouzne do tisku a na internet.

Na obr. 30 jsou uvedeny: zleva - fotografie znaku, nainstalovaného v bodě pólu se zobrazením větrné růžice, která ukazuje pouze jeden směr - na sever (http://i.kinja-img.com/gawker-media/image/upload/s--0ch4PRNv--/18cl69kditq4gjpg.jpg); zprava - fotografie Rusů na jižním pólu (http://mob.rgo-sib.ru/rgo/33/55.jpg).

Jak vidíte, v bodě JGP (jižní geografický pól) není žádná „díra“. Ale… níže jsou snímky z videa, pořízeného z fotografií NASA ze satelitu (obr. 31, JGP je označený žlutým připínáčkem). V horním rámečku nad snímky je název filmu.

Je to naprosto stejný příběh jako s fotografiemi SGP: někde je „záplatka“, jinde není. Na snímku 1 vidíme dobře definovanou modrou oblast na ledovém pozadí. Je vidět i na dalších snímcích. Na snímku 2 (soudě podle obrysů Antarktidy je měřítko snímků 1 a 2 stejné), se objevuje černá „skvrna“, ale nepřekrývá celou namodralou skvrnu. To samé vidíme i na snímku 3. A na snímku 4, je možné vidět srovnatelnou velikost Antarktidy a modré oblasti.

To je to, co se v jazyku geofyziků nazývá depresí (snížením terénu), a v tomto případě je velmi podobné trychtýři, což můžeme vidět na obr. 32 - níže (zvětšený snímek 1 předchozího obrázku). Ale pro „depresi“ je příliš kulatý, jako podle kružítka, podle ostrosti na obr. 31 (1), se prozkoumávají dvě úrovně. Tady je nejzajímavější to, že pro depresi není charakteristická taková jasná forma, a pro trychtýř je to akorát! A nehledě na to, že nahoře na každém snímku je název videa „Černá díra nad Jižním pólem, průzkum s překvapením“, na černou díru se to málo podobá. Trychtýř.

Nezdá se vám, že radiálním směrem struktury k pólu připomíná fotografie na obr. 28 c, kde je možné pozorovat podobný radiální směr na dně okolo SGP? Ale… jako vždy, existuje „ale“. V literatuře se opakovaně vyskytuje informace o díře, a dokonce o dírách v Antarktidě; uvádějí se fotografie, například na obr. 33 - níže.

Ale jsou to spíše „otvůrky“ nepravidelného tvaru, než díry, které byly diskutovány výše. Ta, která je znázorněna na snímku 1, má maximální rozměr rovný 75 m, na snímku 2 má 32 m. Možná jsou to vstupy do ledových jeskyní nebo jeskyní pod ledem nebo nějakých stavění, ale nic víc.

No, nejsilnějším akordem, uzavírajícím dané téma, je video, z něhož jsou tři snímky uvedené na obr. 34 (odkaz je pod obrázkem). Je to prostě fenomenální, ale taky se to nikde ve vědeckém světě otevřeně nediskutuje. Video je udělané našimi kosmonauty ještě před třiceti lety z orbitální stanice „Mir“, která byla vypuštěna v roce 1986!

No, jak to máme chápat? V tomto videu se díra jmenuje portál, ale pro nás to není důležité. Portál - tak portál. Důležitý je samotný fakt.

Stručně o hypotéze duté Země

U některých výzkumníků intuitivně vznikly myšlenky o tom, že Země může být dutá. Možná, že nějaká taková informace se zachovala z dávnověku. Existuje i hypotéza takzvané „Duté Země“. Je potřeba poznamenat, že teorie "Duté Země" není ničím novým. V XVII. století jí předložil Edmund Halley, který byl přesvědčen, že naše planeta se skládá ze tří sfér, vnořených jedna do druhé, a ty mohou být obydlené.

V XVIII. století ,současník M.V. Lomonosova - známý matematik Leonhard Euler (roky 1707 - 1783) při řešení rovnice nebeské mechaniky vypočítal, že Země je dutá. Mimochodem, aktivním zastáncem hypotézy duté Země byl náš krajan, akademik Vladimir Afanasjevič Obručev (roky 1863 - 1956). Byl blízko k odhalení tajemství zemského jádra. Ale ve dvacátém století byli Němci nejvíce přesvědčenými zastánci této myšlenky.

Chtěla bych předložit vaší pozornosti velmi zajímavý dokument, který se objevil v Evropě ve třicátých letech minulého století. Na obr. 35 - dole, je tibetský rukopis, získaný expedicí „Ahnenerbe“ – v překladu znamená „Dědictví předků“ - jediná oficiální organizace v novodobé historii, vytvořená v roce 1935 podle Hitlerova projektu a zabývající se okultismem na státní úrovni.

Pod ním zleva je německý dokument se stejným zobrazením i s německými komentáři (http://halond.at.ua/news/zaterjannye_miry_polaja_zemlja/2013-01-18-93), v dolní části dokumentu je popis v ruštině: „Schéma Duté Země z archivů nacistických ezoterických organizací“. Zprava je stejný dokument, ale v ruštině, z roku 1939 s názvem „Schéma elektromagnetického zařízení Vnější a Vnitřní Země“ (http://проект-вихрь.рф/images/orion23.jpg). Pod ním je titulek „Obrázek a překlad ze starodávného tibetského rukopisu (rok 1939, Tibet, Lhasa)“. Podotýkám, že tento překlad se neshoduje s německým textem. Jak vidíte, takovými věcmi se zabývaly zvláštní služby z různých zemí, včetně naší.

Hlavní myšlenka schémat je následující: Země je dutá, na obou pólech je pod ledem vchod do vnitřní dutiny Země. Němci věřili, že uvnitř Země se nachází Agartha - mocná civilizace, toužící propůjčit jim své jedinečné znalosti a technologie. Tehdy se stanou neporazitelnými. Právě takový vstup hledali Němci v Antarktidě na konci druhé světové války, vytvořili tam Nové Švábsko.

Po válce v roce 1947 podnikli expedici do Antarktidy - Američané, vyslali vojáky pod velením admirála Richarda Byrda - zkušeného polárníka, který nejednou letěl nad severním i jižním pólem. Sestava takzvané „vědecké expedice“: letadlová loď, více než 20 letadel a vrtulníků, 13 křižníků a torpédoborců, ledoborec, ponorky, asi 5000 osob. Velkolepá „vědecká expedice“, která skončila naprostým nezdarem! O několik měsíců později byli Američané nuceni ustoupit, ztratili asi 400 mužů, většinu letadel a vrtulníků, 2 torpédoborce a poškozený křižník. Podrobnosti o expedici Richarda Byrda nebyly oficiálně zveřejněny. Pouze únik informací různého druhu, někdy matoucí a rozporuplné. Jestli Němci, skrytí v Novém Švábsku, rozpracovali zcela nemyslitelné zbraně na tu dobu, nebo…

O tom byl na televizním kanálu „Rusko“ v roce 2006 poprvé uveden 44minutový film V. L. Pravdivceva: „Třetí říše. Operace UFO“. Je tam mnoho zajímavých informací na toto téma.

-pokračování-