ČERNÉ SLUNCE VYCHÁZÍ (3)

"Uvidíme je znovu, v době Revoluce"...    - Abé Louis Constant (Éliphas Levi)

******

Je doloženo, že to začalo v roce 1972 v propoceném baru ve městě Manaus. Izolované město zkrášluje pupek džungle, kde černé vířivé vody Rio Negro proudí do velkých hnědých vod Amazonky. Tam se německý novinář Karl Brugger setkal s velmi opáleným a lehce svalnatým mužem, který měl zřejmý evropský původ.

Muž mluvil kostrbatou němečinou, portugalsky a indickým jazykem Quechua. Byl považován kmeny Yaminauá a Cashinahua za velkého náčelníka a sám se nazýval Tatunca Nara.

Brugger ho podezříval, že si o své totožnosti vymýšlí, a proto si ho prověřil na úřadech v Rio de Janeiro, Brasilii, Manaus a Rio Branco. Co zjistil, byla dokumentace začínající v roce 1968, kdy bílý šéf zachránil život dvanácti brazilským úředníkům, jejichž letadlo se zřítilo v Acre, divoké a neprobádané provincii v džungli poblíž Peru.

Tatunca Nara úředníky vysvobodil ze zajetí indiánů Haisha a přivedl je do Manaus. Zaručili se za něj důstojníci na nejvyšší úrovni brazilské tajné služby. V letech 1969 - 1971 vedl indiány v jejich zhoubné válce proti bílým osadníkům, kteří se neoprávněně snažili těžit suroviny v jejich vlasti v divoké peruánské provincii Madre de Dios. Když byla válka prohraná, utekl přes hranice do Brazílie.

V hlavním městě Acre provincie Rio Branco, se Tatunca Nara podařilo získat pomoc biskupa Giocondo Grottiho v jeho pokračujícím úsilí získat pomoc pro svůj lid. Biskup však za tři měsíce zemřel při havárii letadla. Peru nyní neúspěšně požadovalo vydání Tatunca Nary. Zdá se, že to byl skutečný Tarzan, brazilská armáda ho měla v nejvyšší úctě a Peru ji naprosto nezajímalo.