OTEPLOVÁNÍ: HLAVNÍ DŮVOD ZMĚNY ZEMSKÉHO KLIMATU (6)

Graf, který je znázorněný na obr. 18 (odkaz níže), se vztahuje k lednu 2017. Demonstruje nárůst průměrné globální teploty podle údajů několika výzkumných center (seznam a označení v levém horním rohu) do roku 1990, a NASA i NOAA (National Oceanic a Atmospheric Administration) - do ledna roku 2017.

Obr. 18 Data změn globální teploty (obrázek přizpůsobený)

Ještě jednou připomenu, aby čtenář věnoval pozornost tomu, že je prezentovaná průměrná teplota. Rostla na obou polokoulích, ale na Severní mnohem intenzivněji. SMP se pohyboval ve skutečnosti od "Kanadské magnetické anomálie" směrem k "Východosibiřské magnetické anomálii" mimo SGP. Podívejte se na dva snímky z animace (viz obr. 19), na kterých je možné sledovat, že od začátku zrychleného pohybu SMP, má celé území od jedné anomálie po druhou na cestě pohybu SMP nejvyšší teplotu na planetě.

Obr. 19 Snímky z animace NASA

Až do nedávné doby za abnormální, co se týče teploty, byl považován rok 2016. Tají a praskají ledovce Antarktidy a Grónska. Do oceánů se noří obrovské ledovce. Tají, ztenčují se a zmenšují ledy Severního ledového oceánu. Nedávno začal rok 2017, ale podle teploty, leden 2017, zlomil všechny teplotní rekordy. Na obr. 20 je podle údajů z NASA / GISS / GISTEMP prezentován názorný obrázek změny teploty v lednu 2017 ve vztahu k základnímu období 1951-1980 (minimální - 2,7º C, maximální + 9,5º C, průměr + 0,9º C).

Obr. 20  Změny teploty v lednu 2017
ve vztahu k základnímu období 1951-1980

Podívejte se, co se děje na severní polokouli; neberte v úvahu modré oblasti – v severní části Tichého oceánu a přilehlé Kalifornii, velké části Evropy a části severní Afriky. Existují takové informace, že toto je cílevědomá práce zařízení HAARP – klimatická zvůle USA. Nejsilnější oteplování je pozorované na velké části Severní Ameriky a Asie. Dokonce i na jižní polokouli, i když ne tak rychle, ale oteplování tam taky probíhá. Ano, jak NASA uvedlo, „planeta jako celek nabírá energii a teplo“.

 

Permafrost Ruska

Když už mluvíme o oteplování zemského klimatu, nemůžeme nezmínit jednu z nejvíce katastrofálních situací, která se týká naši země ve velkém měřítku. Je to otázka stavu permafrostu. Proces tání je již v plném proudu. Permafrostem se nazývají oblasti, charakteristické chybějícím periodickým roztáváním. Rozprostírá se na severu Aljašky, Kanady, Evropy, Asie, na ostrovech Severního ledového oceánu, Antarktidě. Celková plocha permafrostu na Zemi je 35 milionů km2, z toho podíl Ruska činí přibližně 11 milionů km2, a to je téměř 65% území naší země.

 Na rozlehlých pláních ruského Severu a Sibiře leží v hloubce jediný zmrazený monolit, dosahující v různých částech země tloušťky od několika desítek metrů do kilometru.

V současné době lze tvrdit, že se nízká teplota postupně vzdaluje od nitra planety. V této zóně se nachází severo-východní část Západosibiřské roviny, velká část Středosibiřské pahorkatiny a severovýchod Sibiře. Menší oblast permafrostu v západní části země se zdůvodňuje přítomností ledovce v období posledního zalednění, který bránil hlubokému zamrzání půdy (obr. 21).

Obr. 21 Permafrost na území Ruska

V oblastech permafrostu je půda na povrchu za silných mrazů roztrhaná, do trhlin proniká voda. Zamrzne a rozšiřuje trhliny. Při tání permafrostu půda klesá. Dlouholetý permafrost vytváří mnoho problémů, a to i během výstavby, průzkumů a dalších aktivit na severu. Obr. 22 (obrázek přizpůsobený) ukazuje rizikové oblasti pro budovy a stavby, umístěné na území Ruska (http://nenavigator.ru/mnogoletnyaya-merzlota-rossii/).

Obr. 22 Riziko poškození budov a staveb
v oblastech permafrostu v Rusku

Obytné domy, průmyslové budovy, potrubí i silnice můžou samy ohřívat půdu a tím způsobit tání permafrostu, což vede k sedání základů, ničení budov na ní stojících. Aby se ochránily budovy před zničením, jsou obvykle stavěny nad zemí na betonových pilotech. Samotné piloty se nechávají vymrznout v zmrzlé půdě, což jim dává větší odolnost. To vše bylo až do nedávné doby dostatečně spolehlivé, ale oteplování a tání monolitického ledového masivu ohrožuje nejen velké množství obcí a měst, ale i komplexy těžby nerostných surovin, z nichž většina se nachází v rizikových oblastech.

V poslední době si Západ dělá chuť na ruské území. Dokonce už nakreslili mapu, komu co připadne, ponechávajíc Rusku pouze centrální region jeho evropské části. Zdá se, že vědí jen málo o tom, co se stane s naší Sibiří v době globálního oteplování. Co je ale nejdůležitější, musí si ti ze Západu zapamatovat: nikdy, nikomu, za žádných okolností Rusko nedalo svá teritoria a nedá, i když některé části z nich se nadlouho promění v močály.

 

O geografických pólech Země

Obecně, s informacemi o pólech to jde ztuha. Ale v poslední době jakoby praskla hráz. Došlo k nebývalým spekulacím kolem severní a jižní polární oblasti, a co je zvláště překvapivé, ve vyšších patrech moci. Do současnosti krmili veřejnost špetkou informací, podporující základní vědecké paradigma. A všechno ostatní se utajovalo ve výzkumných centrech a v tajných službách vedoucích zemí, pod razítkem vysokého stupně utajení. A věc není jen ve snaze zachovat autoritu vědy, i když to taky hraje svou roli. Mnohem důležitější jsou strategické zájmy a zachování v utajení řady tajných technologií, které jsou vyvinuty zcela odlišnou oblastí vědy.

Vždyť tomu tak donedávna bylo, řídíc se principem „není kouře bez ohně“, chytat drobky informací, jindy dokonce použít „spotřební zboží“ - ne příliš spolehlivé zdroje pro vědu. V svých knihách a v článcích jsem se vždy snažila nepoužívat takové zdroje, aby interpretace prověřených oficiálních experimentálních vědeckých dat byla průkazná. Je to svázáno s tím, že musím odůvodnit svůj názor, který se zpravidla v mnohém neshoduje s tím, který nám předkládá věda.

Ale v poslední době se situace náhle změnila. Objevili se nové, a taky staré odtajněné publikace o pólech. Dokonce i po zveřejnění se nevejdou do vědeckých představ, vědecký svět je obchází úplným nebo téměř úplným mlčením. A pak se objevily současné snímky z vesmíru, a začaly neuvěřitelné spekulace, nemluvě o médiích. A věc není jen v tom, že se ve vědě vyžaduje seriózní revize pozic, nemyslím tím ve strategických vojenských zájmech hlavních stran - USA a Ruska (přes severní pól je nejkratší cesta), a dokonce i v nedotčených zásobách nerostných surovin v šelfové zóně.

Na pólech jsou nejen vzdušné víry, ale i trychtýře, které jdou hluboko dovnitř planety, a na jižním pólu jsou dokonce i artefakty a technologie, které nám zanechaly starodávné pozemské a mimozemské civilizace. Podrobnosti můžou čtenáři těchto stránek znát z rozhovorů s Davidem Wilcockem a Corey Goodem a dalšími zasvěcenci.

A trychtýře… můžou to být portály pro výstup do Vesmíru, do jiných dimenzí, nebo vstupem do vnitřního prostoru, je-li naše planeta opravdu dutá… Fantazii se meze nekladou.

Nejlegračnější je to, že jsme dostali z veřejných informací ohromné množství neuvěřitelných snímků pólů Jupitera a Saturnu, vyrobených americkými vesmírnými sondami „Voyager“ a „Cassini“ dlouho předtím, než nám bylo dovoleno se jemně dotknout fotografií svých vlastních pólů.

 

Severní geografický pól

Na co jsme si zvykli ze školních let? SGP se nachází v Severním ledovém oceánu, pokrytém silnou ledovou čepicí, která se v zimě zvětšuje co do plochy a tloušťky, a v létě roztává. Zdálo se nám, že tak tomu bylo vždy. Ale za několik posledních desetiletí se ledové pokrytí oceánu poměrně rychle zmenšuje v rozměrech, tloušťce a hustotě. To je logicky spojeno s globálním oteplováním. Ale zdaleka není všechno tak jednoduché. Obrázky něčeho neobvyklého probleskly občas v tisku na konci 80-tých let - počátku 90-tých let minulého století.

Obr. 23 Snímky meteorologických družic z let 1967 a 1968

Ale velmi zajímavé snímky severního pólu, udělané americkými meteorologickými satelity ESSA-3 a ESSA-7, se objevily mnohem dříve: 6. ledna 1967 a 23. listopadu 1968. Ukázalo se, že na pólu existuje… díra. Čemu jen se takový jev nepřičítal! Nejčastěji dělali pokusy vysvětlit to hrou světla a stínu. Skvělé! Ve zcela odlišných podmínkách, s rozdílem 10,5 měsíců!

-pokračování-

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly