POZORUHODNÉ STRUKTURY V LUNÁRNÍM KRÁTERU "PARACELSUS C" (1)

Projekt „Odhalení“ o kterém tak často diskutujeme ve virtuálním prostředí mého internetového magazínu „Matrix-2001“ začíná pomalu, ale jistě sklízet své ovoce. V současné době dochází k postupnému uvolnění velkého množství informací, které byly doposud skryty před veřejností. Tento proces se týká komplexního a velmi širokého spektra různých témat. Své vlastní specifické postavení májí záležitosti, které se dotýkají našeho nejbližšího souputníka – Měsíce.

Tento článek, je jakousi kompilací důležitých datových zdrojů, které nám nabízí nový a neotřelý pohled na fakta, která jsou spojena s Lunou, především však s její obrácenou stranou (informovaní jedinci ví, že Měsíc má ve vztahu k naší planetě tzv. „vázanou rotaci“. To znamená, že je stále přivrácen pouze jednou svoji stranou). Náhoda nebo záměr? Pokud vím, tak vázanou rotací v naší sluneční soustavě disponují pouze dvě tělesa – náš Měsíc. Podobnou konsekvencí disponuje těleso Pluto a jeho měsíc Charon.

Není to tak dlouho, co členové společnosti „Society For Planetary SETI Research“ (Společnost pro planetární výzkum SETI – „SPSR“) – (http://spsr.utsi.edu/) publikovali v „Journal of Space Exploration“ velmi zajímavý materiál, jenž se zabývá některými pozoruhodnými anomáliemi, které byly objeveny na odvrácené straně Měsíce a to konkrétně v kráteru „Paracelsus C“ s tím, že v tomto případě existuje vážné podezření na to, že avízované útvary jsou umělého charakteru. Kompletní materiál týkající se této analýzy se mi podařilo získat a pokusím se ho v nejbližší době zveřejnit.

Kráter "Paracelsus C"

Kauza existence umělých objektů na povrchu Měsíce má dlouhou, poměrně složitou, ale zároveň velmi zajímavou historii. Mezi prvními, kdo tímto směrem „ukázal“, byl americký publicista George Leonard prostřednictvím své knihy „Some body Else is on The Moon“ z roku 1976 a Fred Steckling, který o několik let později – v roce 1981 vydal publikaci „We Discovered Alien Bases on The Moon“. Existuje ještě množství další zajímavých zdrojů, kterým budu věnovat pozornost.

Když se podíváme do časové retrospektivy, zjistíme, že již v prvních letech fungování známého projektu „SETI“, konkrétně v roce 1963, známý vědec Carl Sagan veřejně a bez jakéhokoliv ostychu hovořil o možnosti mimozemského kontaktu. Ve své tehdejší přednášce přímo uvedl, cituji:

„Není vyloučeno, že i uvnitř naší sluneční soustavy existují artefakty, jako pozůstatky těchto mimozemských návštěv, které teprve čekají na své odhalení. Nevylučuji ani přítomnost nějaké autonomně a automaticky fungující základny, jenž může plnit funkci nástroje zabezpečující určitý druh kontinuity pro případné expedice mimozemských entit v budoucnosti. S ohledem na specifičnost života na planetě Zemi, se pak Měsíc zdá být velmi rozumnou alternativou“.

Jak šel čas, přicházela další zjištění, objevy a odhalení, která začínají dávat mysliteli Carlu Saganovi za pravdu.

Dr. Carl Sagan (1935 - 1996)

Ale pojďme se vrátit zpátky k výše citované studii, kterou se chystám zde v našem internetovém magazínu v dohledné době zveřejnit. Tento materiál uvádí, že v případě expedice „Apollo-15“ bylo objeveno celkem sedm a v případě expedice „Lunar Reconnaissance Orbiter“ (LRO) čtyři pozoruhodné objekty a to přímo uvnitř měsíčního kráteru „Paracelsus C“ – (https://en.wikipedia.org/wiki/Paracelsus_(crater)).  Je potřeba upozornit na to, že tyto objekty, se diametrálním způsobem liší od přirozeného designu v okolí tohoto kráteru a vůbec celkového měsíčního povrchu.

Součástí studie jsou speciálně vypracované nákresy několika originálních snímků, které byly pořízeny v různých časech lunárního dne a pod různým úhlem dopadu slunečních paprsků, přičemž autoři studie poukazují na to, že v našem případě je možné prostřednictvím speciálního software velmi přesně přiblížit k původnímu designu těchto „staveb“. Tento typ 3D vizualizace umožňuje, se různě pohybovat kolem inkriminovaného místa, tak aby bylo možné co nejlépe vidět předmětné objekty, které jsou umístěny v jihozápadním kvadrantu kráteru, který má sám o sobě průměr přibližně 24 kilometrů.

Klíčovou otázkou, která nyní před výzkumníky a badateli stojí je, nakolik jsou tyto objekty umělé povahy. A v případě, že se jedná technologické výtvary, pak kdo, kdy a za jakým účelem je psotavil. Teoreticky řečeno, případná mise lunárního vozítka uvnitř kráteru „Paracelsus C“, by mohla sama o sobě přinést velmi zajímavé odpovědi.

Jeden ze závěru jsmenované studie říká:

„Na základě důkazů předložených v tomto dokumentu (myšleno dokumentu, který byl původně opublikován v „Journal of Space Exploration“, jehož kopii se mi podařilo získat s tím, že v české verzi bude postupně v dohledné době opublikována zde v internetovém magazínu), věříme, že klíčová oblast v kráteru „Paracelsus C“, je vrcholným kandidátem, který si zaslouží speciální studii prostřednictvím následných orbitálních misí, stejně tak jako s využitím vozítka (roveru) na povrchu Měsíce.“

Je zajímavé, že již ve své době vědec Carl Sagan opublikoval množinu odchylek v architektuře designu, které by měly být jedním z důležitých vodítek pro předběžné určení toho, zda analyzovaný objekt je přírodního, nebo umělého charakteru. Záhy byl Sagan obviněn z toho, že svým přístupem napomáhá šíření desinformací. Na druhé straně, jak se dozvíme za chvíli, to byl opět Sagan, který záměrně zdeformoval design fotografie marťanského útvarů, který vešel ve známost pod jménem "Tvář" a to proto, aby se v tomto případě zaretušovaly znaky umělé architektury. Tato zvláštní kontroverze však byla pro výše uvedeného vědce typická.

Dovolte mi, abych se u tohoto bodu na moment zastavil. Carl Sagan totiž nebyl ani zdaleka jediným z komunity vědců, který oficiálně deklaroval své stanovisko ohledně možnosti aktivit mimozemské inteligence uvnitř naší sluneční soustavy. Jedním z dalších se stejným názorem byl kupříkladu dr. Brian O´Leary, který před svou smrtí, aniž by to bylo široké veřejnosti známo, na toto téma vystoupil v rámci slyšení na půdě amerického Parlamentu.

Dr. Brian O´Leary (1940 - 2011)

Rozhodně stojí za povšimnutí, že dr. Brian Leary byl blízkým spolupracovníkem Carla Sagana. Společně působili na konci šedesátých let 20. století na známé „Cornell University“. Brian O´Leary zde přednášel na katedře astronomie a fyziky. Poté učil astronomii, fyziku, ale i třeba politické vědy v různých dalších akademických institucí včetně „University of California“, „University of Berkeley“, „Hampshire College“ až nakonec v letech 1976 – 1981 zakotvil na půdě „University of Princeton“. Poté odešel do Spojených Států, kde se stal poradcem různých politických vůdců včetně prezidentských kandidátů.

Ovšem před tím vším byl dr. O´Leary astronautem NASA a členem šesté skupiny astronautů, které v roce 1967 v rámci svého programu agentura NASA vybrala. Rok poté, jak jsem výše naznačil, ho na půdu Univerzity v Cornellu rekrutoval dr. Carl Sagan. Zde bych si dovolil váženého čtenáře upozornit také na to, že dr. Brien O´Leary byl aktivním členem „American Association for the Advancement of Science“ (Americké asociace pro vědecký rozvoj), stejně tak zastával aktivní funkci sekretáře paleontologické sekce při „American Geophysical Union“.

Mimo to byl ředitelem „Asteroidal Resources Group for NASA’s Ames Summer Study on Space Settlements“, byl zakládajícím členem  představenstva  „International Association for New Science“ (Mezinárodní asociace pro nové vědy) a zakládající prezident „New Energy Movement“. Z uvedeného vyplývá jakým mimořádným člověkem dr. Brian O´Leary byl. Jeho názory, úvahy a studie týkající se mimozemského života a příbuzných témat, by měly být přijímány s velkou vážností.

V tomto kontextu bych zde uvedl jednu z jeho citací:

„Carl Sagan mi volal z Cornellu a požádal mne, abych se k němu připojil na fakultě. Nabídku jsem přijal a strávil mnoho let v astronomickém oddělení a oddělení pro planetární vědu na půdě uvedené instituce. Snažil jsem se být velmi kreativním a to především ve výzkumu, ale stále v mezích „západní vědy“. Trvalo ještě celých deset dlouhých let, než jsem nalezl odvahu překročit hranice konvenční vědy.“ – (https://www.youtube.com/watch?v=c3cBOq5-nZw), (http://projectcamelot.org/lang/en/brian_o_leary_interview_transcript_en.html). Pokud by vás tento pozoruhodný člověk eminentně zajímal, pak si můžete přečíst jeho rozsáhlý životopis na této adrese – (http://ahealedplanet.net/brianbio.htm#academic).

Brian O´Leary zemřel 28. července roku 2011 na infarkt v kombinaci s rakovinou tlustého střeva. Ale ještě před tím, než se tak stalo, uskutečnil velmi zajímavý rozhovor s Kerry Cassidy v rámci „Projektu Camelot“ – původní živý rozhovor je k dispozici na této adrese (https://www.youtube.com/watch?v=c3cBOq5-nZw), přepis pak zde (http://projectcamelot.org/lang/en/brian_o_leary_interview_transcript_en.html).

Z obsahu rozhovoru vyplývá, jak moc se O´Leary se Saganem sblížili. Každopádně poté co odešel z Univerzity v Cornellu, začal zkoumat některé práce Carla Sagana z pohledu nového vědeckého paradigmatu a to včetně slavné „Tváře“ v oblasti Cydonia na povrchu Marsu.

Útvar z oblasti Cydonia (Mars), který vešel ve známost jako "Tvář"

Tento objekt, jak jistě naši čtenáři ví, byl poprvé vyfotografován během mise sondy Viking v roce 1975. Díky tomu O´Lear zjistil, že Carl Sagan s předmětným snímkem, dříve než byl propuštěn na veřejnost – manipuloval.  V důsledku toho, takto „vykastrovaný“ snímek byl na hony vzdálen originálu. V této věci šlo o populární článek, jehož autorem byl Carl Sagan a který vyšel v poměrně známém časopisu „Parade Magazine“.

Toto zjištění Briana velmi zaskočilo:

„Bylo to pro mne velké zklamání a to nejen proto, že Carl špatně vyhodnotil celou řadu dat, ale především proto, že záměrně manipuloval s fotografií tak, aby onen klíčový útvar vypadal jako přírodní prvek. Čtenáři „Parade Magazine“ tehdy pochopitelně nemohli vědět, že jde ve skutečnosti o „vykastrovaný“ originál.

Tato skutečnost byla spouštěcím faktorem, kdy dva vědci a odborníci – na jedné straně dr. Sagan a na straně druhé dr. O´Leary, vstoupili do otevřeného sporu ohledně původu marťanské „Tváře“. Formu tohoto sporu je možné detailně sledovat například v publikaci „The Case for the Face: Scientists Examine the Evidence for Alien Artifacts on Mars“ od autorů Stanley V. McDaniel a Monica Rix Paxson – (http://www.amazon.com/exec/obidos/ASIN/0932813593/paradigmresearch/).

-pokračování-

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.