VOLIČ BAGETTA A PRVNÍ KOLO
Jsem zvyklý velké volby komentovat hned, jakmile jsou jasné alespoň zásadní trendy a velmi si hlídám, aby Kosa přinesla, když ne už první komentář k danému hlasování v celém post československém internetovém prostoru, tak nejhůře jeden z prvních. Nikoli kvůli tomu prvenství, ale zejména proto, aby nebylo lze konstatovat, že někde opisuji. A přesto k prvnímu kolu francouzských prezidentek dávám komentář až dnes… Jak to s tím koresponduje?
Přiznám popravdě, že se mi opravdu v poslední době píše neobyčejně těžce. Což je primární záležitost. Tou sekundární je pak rozhodnutí, vzít si odstup zcela záměrně. Ano, mohl jsem být zase velmi rychlý. Odhady a průzkumy ohledně šancí jednotlivých kandidátů postoupit do druhého kola byly tentokrát na fous přesné. A já mohl klidně začít psát sv neděli ve 20,05 hod a do pondělní půlnoci by to bylo hotové. Jenže bych byl vytvořil jedno ze dvou následujících dílek
1- byl bych popsal Macrona a věci, které mne v souvislosti s ním a jeho kampaní napadají
2- byl dal článek, jakých v pondělí vyšlo na tucty
To první jsem okamžitě zamítnul, protože jde jen o první vyřazovací klání a finále bude až 5. května a tuhle munici ráže Macron si šetřím na tuhle příležitost. A té druhé možnosti jsem chtěl ušetřit vás i sebe, zejména, když jsem měl na pondělí a úterý skvělý miniseriál od Lea K. A navíc se mi ho odsouvat nechtělo.Mám opravdu velkou úctu k doyenovi Kosy a s její nesporné intelektuální hvězdě. Proto až dnes si můžete přečíst, jak vidím počínání voliče Bagetty o minulém vikendu
Asi bych měl nejdříve voliče Bagettu představit. Pokud hádáte, že jsem si ho stvořil jako francouzskou singularitu svého příslovečného českého voliče Koblihy, hádáte správně. Lze totiž oprávněně předpokládat, že Kobliha nám nadělí nejprve Babiše, následně Zemana / což je pro mne v prvém případě katastrofa, v tom druhém obrovský malér/ a Bagetta Francii, Evropě a světu Macrona /což bude svým způsobem, byť jiným- totéž, leč na bližší vysvětlení si budete muset počkat až do prvního květnového pondělka/. Takže Jeana Bagettu bychom měli předběžně představeného a definovaného. A nyní si zopakujme základní data jak to odhlasoval v prvém kole:
Takže do finále poslal:
Přesně podle očekávání a předpovědí.
Čímž se přirozeně strhl obrovský jásot všech světových globalistů a euroelit. Nikdo z nás nemohl uniknout té záplavě oslavných tirád, jak ve Francii zvítězila evropská myšlenka nad nacionalismem, demokracie nad div ne totalitarismem a hlavně, jak tohle všechno ještě zvýrazní druhé kolo, kde Macron rozdrtí LePenovou a a vytře zrak Putinovi, který už už vztahuje svůj pařát, aby zavřel galského kohouta do svého kurníku! Tomu opravdu nešlo, nejde a nepůjde, ještě nejméně dalších 14 dní uniknout. Jestliže Jean Bagetta pošle Emmanuela Macrona do Elyssejského paláce což je momentálně více než pravděpodobné.
Obsahem dnešního článku není nic jiného, než přezkoumání tohoto jásotu, zdali je opravdu na místě.
Můj osobní názor, který nikomu nevnucuji, je, že být těmi, takhle píší, a nečiní tak na objednávku nebo proto, že zkrátka účty se musí platit každý měsíc, byl bych s těmi tvrzeními, co vlastně francouzský volič v prvém kole odhlasoval, mimořádně opatrný!
Nemám francouzštinu, jsem odkázán na překlady do jazyků, kterými disponuji. Nicméně vidím jako nutnost vrátit se do ještě do časů primárek obou „velkých stran“, kdy vybírali ty, kteří v neděli v jejich jménu oslovili voliče.
U socialistů je Hollande prvním francouzským prezidentem, který ani nezkusil obhájit svůj mandát!! Něco neskutečného a dříve naprosto nemyslitelného. Zkrátka byl si vědom toho, že jeho šance oslovit voliče není ani tak velká jako ta s kterou se postavil proslulý čtyřboj z karibského ostrova Jamajka, kde nikdy neviděli sníh, natož bobovou dráhu, kdysi na start olympijského závodu. A to přesto, že je, podle všech dostupných měřítek mainstreamu, osvědčeným a kovaným demokratem a Evropanem.
Přesto bylo jasné, že Jean Bagetta mu to nehodí ani v totálním pominutí smyslů a že ho má plné zuby. Takže byl do boje za lepší Francii a Evropu vyslán jeho tehdejší ministerský předseda Manuel Valls. Který ovšem dostal naprosto ostudnou nakládačku od outsidera a pretendenta levého krajního křídla socialistické strany – Benoita Hamona! A totéž, v bledě modrém, se odehrálo v primárkách francouzské pravice, kde byl vzývaným favoritem francouzských a evropských elit pro změnu Allain Juppé, který sliboval „hluboké reformy“, ale „bez brutality“. Je pro mírnější vylepšování stávajících systémů ve Francii a zachování tlaku vůči Moskvě a samozřejmě totální proevropskost. A dopadl jak Napoleon u Waterloo, když prohrál a to relativně velmi vysoko, s údajně proruským a částečně protievropským echt konzervativcem Francoisem Fillonem!
Jinými slovy – mainstream a jásači nad tzv. evropskými hodnotami měli tehdy těžce sevřeno, protože debakl těch, co představovali jimi preferovaný směr myšlení a uvažování byl zřejmý, nepopiratelný, protože nesporný.
Chápu proto jejich nadšené hýkání a oslavné tirády, vidouc Macronův výsledek. Osobně jsem si spíše myslel, že v prvním kole vyhraje Marine Le Pen…Přiznávám to, aniž bych musel. Macron, z mého hlediska překvapil a ukázal se být silnějším, než jsem čekal. Přesto nevidím žádný důvod k jásání pro ty, co nyní vzývají francouzskou trikoloru a píši ony oslavné články.
Čtu totiž nejen Macronův výsledek soliterně a nezávisle, nýbrž v rámci, do něhož je zasazený. A vychází mi následující:
* Například to, že 7 z 11 kandidujících se mělo více či méně vymezovat proti současné podobě Evropské unie. Někteří, jako Marine Le Pen, hovořili zcela jasně o frexitu, jiní jako Fillon nebo tzv. krajní levičák Jean -Luc Mellenchon o jejich velmi zásadních změnách a to v mnoha ohledech. A připomeňme si , že z těch nápadníku prezidentského křesla, kteří se umístili na prvních čtyřech příčkách konečného pořadí a kteří dohromady dali 80% všech odevzdaných hlasů, je Macron naprosto osamocený ve svém pohledu na EU!!!! Navíc, sečtu li hlasy zásadních protivníků aktuální podoby Unie – tedy Le Penové a Mellenchona, pak dají dohromady téměř polovinu elektorátu vítězů!!! Netvrdím,že onen jásot představitelů rádoby evropských hodnot je číselně neoprávněný, ačkoli momentálně opravdu všechno ukazuje, že Marine udělá stejnou zkušenost jako v roce 2002 její otec, nicméně tvrzení, že Francie hlasuje pro evropanství současného střihu pokládám v lepším případě , za analytický nonsens, v tom horším za vědomou lež.
* Za naprosto mimořádný jev a to už vlastně od primárek „velkých stran“ pokládám naprosto neobvyklý počet afér některých kandidátů na prezidentství. Mám přirozeně na mysli hlavně dva – Francoise Fillona a Marine Le Penovou. U kandidátky Národní fronty se to očekávalo a nikoho to nemohlo překvapit. Je snadným a žádoucím terčem, takže po ní šli od samého prvopočátku a vlastně ještě dříve. Ale zajímavá byla situace kolem Fillona. Okolo něj se to začalo mlít doslova ve velkém v okamžiku, kdy v primárkách nečekaně vymetl nejdříve Sarkozyho a hlavně následně Juppého. Najednou se objevil problém s jeho ženou, jeho dětmi, jeho obleky a byl doslova vláčen bahnem. Čímž se ho nechci zastávat.
A snahou všech opravdových „demokratů“ na francouzské pravici bylo donutit jej ke vzdání kandidatury a tím vrácení Allaina Juppého do hry! Což mi přijde naprosto kuriozní, když si vzpomenu, že v roce 2004 soud ve městě Nanterre odsoudil bývalého francouzského premiéra Alaina Juppého na osmnáct měsíců podmíněně za defraudaci. Verdikt tak zmařil šance někdejšího ministerského předsedy kandidovat v roce 2007 v prezidentských volbách. Tehdy 58letý Juppé byl seznán vinným z toho, že se v letech 1995 – 1997 podílel na podvodech s fiktivními pracovními místy, jejichž prostřednictvím financoval dnes už neexistující stranu Sdružení pro republiku (RPR). Takže odsouzený defraudant nemohl do prezidentských voleb 2007, ale v roce 2017 byl naopak mimořádně žádaným? Jako nejvýznamnější představitel evropanství na francouzské etablované pravici?!
Neuvěřitelné! Nicméně následně skandalizování Fillona bylo, i na francouzské poměry nevídané. Původně se mělo za to, že právě pretendent opoziční pravice v době prezidentování prezidneta Tvahora, jak sám pro sebe nazývám Francoise Hollanda, bude jasným a jednoduchým vítězem voleb. Že proti němu nikdo jiný nemůže mít šanci. Ani Le Penová ani nějaký Macron, který byl pod Hollandem dva roky ministrem hospodářství…. Který navíc se v kampani tvářil, že není ani ryba ani rak. Fillon po všech těch skandálech se málem do konečného rozstřelu dostal. Scházelo mu něco okolo 1% a je nesporné, že ta část jeho voličů, která id něj přeběhla, posílila zejména Macrona. Neumím počet těch přeběhlíků specifikovat. Na to bych potřeboval hodně dobrou francouzštinu nicméně pokládám to za nesporný fakt, který způsobil další výsledný fenomen prvního kola prezidentských voleb, totiž....
* Totální propad obou tradičních velkých stran. Ještě nikdy se totiž, od vzniku Páté republiky, nestalo, aby do finálového klání nepostoupil ani představitel konstitucionální pravice ani levice. Dokonce s výjimkou už zmíněného roku 2002, který byl dosud chápán jako obrovská anomálie, si to vždycky nakonec rozdávali sami mezi sebou: Dnes je zřejmé, že socialisté jsou v troskách a totálním rozvalu a řeší se, jestli vůbec mají na francouzské politické scéně nějakou další budoucnost /dokonalý a naprosto výmluvný výsledek Tvarohova prezidentství, jeho příslovečného velkého evropanství a schopnosti řešit aktuální problémy státu!!!/ nebo zda už následují třeba levici polskou na neodvratné cestě do úplného politického zapomnění.
U republikánů soudy analytiků až tak daleko nejdou, nicméně je nesporné, že kampaň roti Fillonovi ji těžce uškodila a poznamenala i pro blížící se parlamentní volby, které budou následovat hned po těch prezidentských!!!! I tohle je výsledek prvního kola prezidenttek a a Macronova vítězství! Osobně si myslím, že to vytahování špíny na Fillona přijde Francii a možná i Evropu ještě hodně draho. Ale nic pro nás nemůže být dost drahé, když on se MOŹNÁ chtěl kamarádit s Putinem a měl zásadní připomínky k tomu, jak ne/funguje Evropská unie! Fillonova dehonestace svou kadencí připomínala nájezdy proti Donaldu Trumpovi. a jak nemám rád spiklenecké teorie, nejsme daleko uvažování, že to nebylo náhodné a předem připravené. Allain Juppé, se svým zápisem v trestním rejstříku nevadil…. Zvláštní!
Nebo by byl vadil až po vítězných primárkách, aby se Jean Bagetta začal masově poohlížet po kandidátovi s čistou vestou, zásadně a příkladně proevropském v chápání vyznavačů evropských hodnot? Mimochodem, středobodem tohoto mého uvažování je, že si Macron může dovolit financovat tak rozsáhlou kampaň a to nejen ve Francii, ale mezi zahraničními Francouzi! Nicméně platí, že první kolo dokonale rozvrátilo pravolevý systém ve zemi. Vzniklo politické vakuum a je otázkou, kdo a jak ho zaplní, protože Marine Le Penová rozhodně s očekávanou prohrou z politické scény nezmizí. Momentálně to vypadá, že na levici by to mohl být, podle mainstreamu levicový extremista Jean -Luc Mellenchon…. Nočmí můra globalistů, řekl bych. A pravice, jak řečeno, na tom není o mnoho lépe! Mellenchon totiž z ničeho udělal obrovský výsledek. Z mého subjektivního hlediska daleko pronikavější než Macron, jakkoli nepostoupil.
Když sečtu všechny tyhle body, přidám k tomu, že primárky obou standardních francouzských politických seskupení ovládli radikální kandidáti -Fillon a Hamon a že tzv. evropané – Juppe a Valls byli potupně a jasně poraženi, nechápu, proč takový Lipold z Aktuálně.cz a podobní všude jinde tolik jásají Jim uniká ten trend? Uniká jim, že Francie jako celek prostě elity odmítla a to v podstatě 3/4 těch, co v neděli dorazili k urnám? A to jsem vlastně ještě nic nenapsal o Macronovi. Toho si chystám na za dva týdny, proto že si myslím, že skutečně nakonec vyhraje a proto necítím žádnou potřebu jej dnes komentovat.
Jsem fanda Evropské unie. A nijak jsem se s tím netajil a netajím. Mám to za pořád za skvělý projekt. Který nelze uskutečnit bez nějaké zásadní protiváhy Německa, což, po odchodu Britů, už představuje pouze Francie. Jenže i skvělý projekt se může dostat do slepé uličky a přestat být funkční. A pak potřebuje fundovaného opraváře… A tím podle mého názoru Macron není. Podobná úloha chce tzv. chlapa s gulama a nějak mi uniká, jak by jím mohl být například chlápek, který má o generaci starší manželku… Nepíši tohle proto, abych po něm hodil lacino blátem. Ale v profesním životě jsem potkal dva takové případy a oba ti chlápci byli jaksi svým způsobem stejní….. Ale třeba co platí v Čechách neplatí ve Francii. Uvidíme. Za týden a něco zjistíme, jestli tam opravdu funguje fenomen Jean Bagetta, takto dvojčete českého Václava Koblihy.
Ptáte se, čím se vyznačuje Jean Bagetta, jaké jsou jeho hlavní rysy? Jestliže zvítězí Macron a navíc vysokým předvídaným rozdílem, vysvětlím, s gustem, příště. Mějte trpělivost. Nicméně, jedno mohu prohlásit už dneska a zřejmě to bud e motem mé analýzy po druhém kole – Macronovo vítězství bude všechno jiné, než jen tzv. triumfem evropanství a liberální demokracie. Půjde o klasické vítězství z nouze, menší zlo, strachu z neznáma a mění mediální manipulace.