RECEPT MA ROZBUŠKU TŘETÍ SVĚTOVÉ: PŘINESTE ČOKOLÁDOVÝ KOLÁČ! MUŽ, KTERÝ SE VYDÁVÁ ZA PREZIDENTA USA, MUSÍ BÝT SVŮJ DVOJNÍK. JAK NASADIT OTYLÉ HLOUPOSTI MEZINÁRODNÍ DIETU? KOREA ČI SÝRIE, JSME JEDNA FAMÍLIE!

Slane Rob

Slane Rob

autor

20.04.2017 Společnost

Málokdy jsem v nebezpečí, že mi dojdou slova. Teď k tomu mám ovšem blízko. Jestli jste ještě neviděli scénku, kterou v amerických národních médiích sehrál pán, který se vydává za amerického prezidenta, s paní, která se vydává za novinářku a klade mu “nepříjemné otázky” o jeho dobrodružství v Sýrii, měli byste ji vidět. Je příliš příšerná, než aby ji bylo možné parodovat. Je tak příšerná, že nestačíme ani zírat s pokleslou čelistí. Dokonce se nelze ani předem dost stydět - jak určitě zjistíte sami.

 

Neviditelné vězení v přímém přenosu

Je třeba nejdřív vidět. Vidět, jak se činí muž, který právě poslal armádu ke Korejskému poloostrovu. Muž, který bombardoval Sýrii před tím, než byla zřejmá jakákoli fakta takzvaného sarinového případu. Muž, který je v současnosti přikován neviditelnými řetězy v neviditelném vězení Deep State, jejž původně slíbil zničit. Video je připojeno na konci článku, ale přesto připojuji přepis rozhovoru.

Paní, vydávající se za novinářku, se ptá pána, vydávajícího se za amerického prezidenta (skutečný prezident a skutečná novinářka to přece být nemohou), co vedlo k epileptickému záchvatu, který pana Jakože Prezidenta zjevně donutil zmáčknout tlačítko a zasypat vojenskou základnu v Sýrii střelami Tomahawk.

 

Čokoládové neštěstí

"Seděl jsem u jídelního stolu. Zrovna jsme skončili večeři. Jedli jsme dezert. A měli jsme ten nejbáječnější kousek čokoládového dortu, jaký si umíte představit. A čínský prezident Xi si ho moc užíval. A najednou mi doručí zprávu od generality, že naše rakety na lodích jsou připravené k odpalu - tak co má člověk v takové situaci dělat?

A protože jsme rozhodli, že to uděláme, střely byly vlastně už na cestě. Takže povídám: ‘Pane prezidente, dovolte, abych vám jednu věc vysvětlil.’ A jíme ten dezert. ‘Zrovna jsme odpálili padesát devět střel.’ Všechny z nich zasáhly cíl. Mimochodem, je to neuvěřitelné - místo odpalu bylo stovky kilometrů daleko, je to úžasné.”

 

"Bez lidské posádky?"

“Ano, je to neuvěřitelné. Prostě žasnete. Geniální technologie. Naše technologie, naše vojenská technika je tak pětinásobně lepší, než co má k dispozici jakýkoli jiný národ na zemi. To, co máme technologicky, s tím se nedá ani omylem soupeřit… Takže abych se vrátil k tomu večeru, řekl jsem: ‘Zrovna jsme odpálili padesát devět střel mířících na Irák.’”

 

Xi je v pohodě

V tomto okamžiku dvojnice slavné novinářky zasáhne a opraví falešného prezidenta, řka: “Myslíte asi Sýrii.” A pan Jako Trump přisvědčí a pokračuje:

“Ano. ‘Mířících k Sýrii. A já bych chtěl, pane prezidente,' řekl jsem, 'abyste to věděl,’ protože jsem nechtěl, aby jen tak odjel domů, pochopte. Byli jsme s návštěvou skoro u konce. Zdržel se v Palm Beach téměř celý den. A já si říkal - no jak to bude vypadat, teď dojí ten báječný dezert, pojede domů a tam mu řeknou - víte, že ten chlápek, co jste s ním zrovna večeřel, během té večeře napadl cizí stát?”

“A jak reagoval?”

“No, asi deset vteřin se odmlčel, a pak požádal překladatelku, zda by mu mohla zopakovat poslední větu. Říkal jsem si, že to asi nevěstí nic dobrého. A pak povídá: ‘Kdokoli, kdo použije nervové plyny… Když je někdo tak brutální, že může něco takového udělat miminkům a dětem, pak je útok v pořádku.’ Nevadilo mu to. Byl v pohodě.”

 

Oscar za pitomost

Kdybych něco podobného napsal jako satiru, řekli byste že je to přitažené za vlasy. Pan T si jen tak “zabombardoval” v Sýrii - předtím, než proběhlo jakékoli vyšetřování, předtím, než mohly být shromážděny sebemenší důkazy - a teď si tu sedí a mluví o nejbáječnějším čokoládovém dortu! Právě nechal dopadnout bomby na území státu, který je spojencem jaderné velmoci s osmi tisíci nukleárních hlavic a rozplývá se, jaký to měli dobrý dezert! Občané Spojených států, žádám někoho z vás, aby okamžitě poslal do Bílého domu petici vyžadující, aby vašemu prezidentovi nařídili dietu. Představte si, co se stane, až mu příště někdo nabídne nějaký obzvlášť úžasný dortík. Prásk, bum!

Nejsem schopen ani udělit Oscara za nejpitomější moment celého videa. Je to těsné. Byla to ta chvíle, kdy paní, co se tváří jako novinářka, vyjadřuje svůj údiv nad tím, že Tomahawky zasáhly svůj cíl “bez lidské posádky”? Páni, ta slečna si zřejmě opravdu myslí, že ostatní země stále ještě využívají služeb kamikadze pilotů, kteří si sednou obkročmo na raketu a navedou ji na cíl. Koneckonců, jsou to země proslulé svou neúctou k lidským právům, tak proč ne, že.

Nebo snad je to ten moment, kdy si “lžiprezident” vzpomene, že nebombadroval Irák? Ech, Irák, Írán, Sýrie - vždyť je to jedno.

Ani kdybychom měli najít část, z níž se člověku opravdu nejvíc zvedá žaludek, nemáme to lehké. Je to snad vychloubání se báječným dortem? Nebo těmi báječnými raketami a nedostižnou americkou technologií? To je ovšem současně skoro nejlegračnější moment. Pan prezident řekl, že prý všechny rakety zasáhly cíl. Pokud by tomu tak bylo, asi by nemohly být tak skvělé a silné, jak o nich říká - protože letiště, které zasáhly, bylo znovu plně v provozu necelých dvacet čtyři hodin poté.

Ale on samozřejmě dobře ví, že všechny střely cíl nezasáhly. Jen třiadvacet z nich. Nebo to možná neví - možná, že se američtí generálové ještě drbou na hlavě a přemýšlejí, jak takovou zahanbující informaci sdělit tomu podivnému chlápkovi, aniž by je seřval na tři doby.

Nebo že by nejodpornějším momentem celé scénky byl pokus přesvědčit publikum, že si z toho všeho čínský prezident nic nedělal? My už víme - z čínských státních médií - že to není pravda. Spíš jen nechtěl být nezdvořilý a porušit ten dokonalý moment, který sdíleli nad “nejbáječnějším dortem” na světě. Kdo ví.

 

Společenská hra

Mimochodem - vidět prezidenta země, která masívně podporuje nezákonnou a krutou válku Saúdské Arábie proti Jemenu (který zřejmě také “zabíjí miminka”, protože jak jinak to vysvětlit), jak se snaží vyloudit morální podporu od prezidenta země, která má v rejstříku svých státních zařízení také “tábory výchovy a nápravy pomocí nucené práce” - tomu se tedy říká ironie na druhou.

Pro mě je všeobecně nejodpornějším - a současně nejděsivějším - faktem celého rozhovoru to, že se odbržděný důchodce, který se vydává za prezidenta USA, staví k nejvážnější krizi mezinárodních vztahů poslední doby, jako by to byla nějaká společenská hra, kterou hrál po večeři ve svém sídle.

Umím si živě představit, jak rádobyprezident USA mluví s Melanií a říká jí: “Zlato, bylo to skvělé. Měli jsme se báječně. Po večeři nám přinesli ten nejúžasnější čokoládový dort, který jsi kdy viděla. A pak jsme si sedli kolem stolu a hráli člověče - vlastně ne, promiň, bombardoval jsem území jednoho suverénního státu bez pořádného důvodu. Škoda, žes tam nebyla!”

Bohužel jsem něco podobného předpokládal. A mé domněnky se potvrdily. Je to tak: Nejmocnější národ na zemi momentálně řídí nejhloupější muž celé planety. 

Kéž, ach kéž by měl k té večeři radši ovocný koláč!

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.