ZÁVOD O VESMÍR

       Hlavní slovo v závodu dvou velmocí - USA a SSSR o prvenství ve vesmíru měli dva lidé. Němec, který se vyhnul válečnému tribunálu, a Rus, který unikl smrti v koncentračním táboře. Rok 1938 byl dobou vrcholících Stalinových čistek. Jednou z obětí se málem stal i letecký konstruktér Sergej Koroljov, který v Reaktivním výzkumném ústavu v tehdejším Leningradě vyvíjel jednoduché raketové motory. Byl zatčen, mučen a pak poslán do pracovního tábora na Sibiři. Strávil tam tři roky do chvíle, kdy Němci napadli Sovětský svaz. Stalin nutně potřeboval konstruktéry a vyčerpaný Koroljov byl odvelen do Moskvy. Podobně jako řada dalších odborníků pracoval odděleně od rodiny ve stálém strachu ze smrti. Jeho úkolem byl vývoj raketových motorů pro podporu startu těžkých letadel či pro rychlé úniky stíhaček. Když válka skončila, dostal Koroljov jiný úkol: odjet do Německa a prostudovat zbytky raket V-2. Poprvé se tak seznámil s dílem svého pozdějšího protivníka Wernhera von Brauna a poznal, kam během války pokročila německá věda. Následující desetiletí stáli von Braun a Koroljov proti sobě, nikdy se však osobně nesetkali.


       Život Wernhera von Brauna byl opakem toho, co se za Stalinovy vlády přihodilo Koroljovi. Pocházel z aristokratické rodiny a od dětství jej fascinovaly lety do vesmíru. Když se k moci dostal Hitler, dokázal ho von Braun přesvědčit, že raketové zbraně mají pro vedení války obrovský význam. Od druhé poloviny třicátých let byl vedoucím německých konstruktérů, kteří vyvíjeli pro říši raketové zbraně. Měl hlavní zásluhy na vzniku rakety V-2. Přesnost těchto naváděných raket nebyla nejlepší, ale šlo o první zbraně svého druhu. Tajné služby všech mocností měly o V-2 velký zájem. 

      Když se Spojenci blížili k základně Peenemünde a k podzemní továrně Nordhausen, kde otrocky pracující vězni montovali rakety, rozhodl se Wernher von Braun pro americké zajetí. Pomocí falešných dokladů projel Německem, vyhnul se hlídkám SS, které měly rozkaz ho zabít, a vzdal se Američanům. 

      Po skončení války von Braun pokračoval ve zkoušení dovezených raket V-2 v americkém středisku White Sands v Novém Mexiku. Podílel se na vývoji rakety Redstone, která přímo navazovala na V-2 a nesla jako první jadernou nálož. Jiné než vojenské výzkumné práce mu Američané zpočátku nesvěřili. Stále se připomínala jeho minulost člena NSDAP a SS. Nepomohla ani Braunova tvrzení, že ke vstupu do obou organizací byl donucen, protože jinak by nemohl pokračovat ve výzkumu. Prezident Eisenhower mu zakázal podílet se na vývoji rakety, která měla vynést do kosmu družici.

     Koroljov mezitím vyvinul první mezikontinentální balistickou střelu Raketa 7 (R-7) určenou pro případný jaderný útok na USA. Stejný typ mohl vynést do vesmíru i družici. V roce 1953 Koroljov prosadil, aby první satelit do vesmíru vynesla právě R-7, což se 4. října 1957 podařilo. Sputnik 1 kroužil okolo Země 92 dny a obletěl ji více než tisíc čtyřistakrát. První krok do vesmíru se podařilo udělat Sovětům. 

     Američané v tu dobu stále ještě bez Brauna chystali start vlastní rakety Vanguard. Jejím úkolem bylo rovněž umístit do vesmíru družici. 

     Když se to ruští konstruktéři dozvěděli, zkonstruovali během čtyř týdnů jednoduchý funkční satelit Sputnik 2 se psem Lajkou na palubě. Opět šlo o fantastický úspěch, během něhož se ukázalo, že Koroljovův cíl vyslat do vesmíru člověka je na dosah.

     Američany sovětské úspěchy zaskočily. Start rakety Vanguard se měl uskutečnit 6. prosince 1957, měsíc po startu Sputniku 1. Výsledkem byla katastrofa. Vanguard při startu explodoval. Na pomoc byl proto povolán Wernher von Braun, který nabídl svou verzi balistické střely na pevné palivo Jupiter C. Už 31. ledna 1958 odstartovala z Floridy raketa tohoto typu s družicí Explorer 1. Let byl úspěšný a vědci objevili pás záření obklopující Zemi. 

     Von Braun byl pověřen úkolem dohnat ruský náskok a pomoci prvnímu člověku do vesmíru. Závod mezi Sovětským svazem a Spojenými státy nabral na obrátkách. Braunova raketa Redstone měla vynést první pilotovanou kosmickou loď Mercury. V březnu 1961 bylo vše připraveno, ale v posledních minutách před startem se objevily technické potíže, kvůli nimž byl start Mercury odložen. Koroljov měl v tu dobu připravenou jednomístnou kosmickou loď Vostok nesenou osvědčenou raketou R-7. 12. dubna 1961 odstartoval Vostok s Jurijem Gagarinem na palubě. Američané svůj let realizovali až začátkem května a prohrávali i ve druhém kole zápasu.

     Jen pár dní po Gagarinově startu se kubánští emigranti podporovaní CIA neúspěšně pokusili svrhnout Castrův režim. Prezident Kennedy nutně potřeboval úspěch, kterým by vylepšil americkou pověst ve světě. Dne 25. května proto přednesl projev, v němž vyslovil přesvědčení, že to budou právě Američané, kdo do konce desetiletí pošlou prvního člověka na Měsíc. Hlavní slovo přitom měl mít Wernher von Braun. 

     V SSSR si Chruščovova politika žádala další prvenství a Koroljov je musel realizovat. Roku 1963 vzlétla do vesmíru první žena, o rok později se v lodi Voschod podařilo vykonat úspěšný vesmírný let tříčlenné posádce. V roce 1965 provedl Alexej Leonov první výstup do vesmíru. Američané tyto úspěchy vždy doháněli a zároveň postupovali krok po kroku k dobytí Měsíce. 

     Když přišel rok 1966, byl Sergej Koroljov již vyčerpán. Stačil ještě navrhnout loď Sojuz, která se používá dodnes, a ohromnou raketu N-1 určenou k výpravě na Měsíc. Ozývaly se četné nemoci, jejichž příčinou byl pobyt v sibiřském gulagu, a Koroljov trávil mnoho času v nemocnici. Při jedné z operací zemřel. Byl pochován se všemi poctami u kremelské zdi.

    Projekt N-1 skončil katastrofou a Sověti pochopili, že ve třetím kole, tedy v závodu o Měsíc, nevyhrají. Ani na americké straně nešlo všechno hladce. V lednu 1967 uhořeli tři astronauti při výcviku v maketě lodi Apollo. V říjnu 1968 se uskutečnil první start lodi Apollo s posádkou, na Vánoce 1968 následoval první oblet Měsíce a v červenci roku 1969 první přistání na Měsíci. Amerika dosáhla prvenství, které na čas zastínilo i krvavou vietnamskou válku. 

     Wernher von Braun byl na vrcholu úspěchu. Doba vesmírného zápolení však končila. Konečné rozhodnutí učinil v roce 1975 prezident Nixon. Poslední výprava Apollo skončila symbolickým setkáním se sovětskou lodí Sojuz. Další americký astronaut vzlétl do vesmíru až počátkem osmdesátých let. 

     Von Braun odešel z NASA v roce 1972. O pět let později zemřel na rakovinu. Dodnes se vedou spory, zda byl válečným zločincem, nebo idealistou, který se zajímal jen o vědu. Učinit jednoznačný závěr není snadné. Totéž platí i o celém zápasu o ovládnutí vesmíru.

VÝZNAMNÉ MOMENTY ZÁVODU O VESMÍR

4. říjen 1957

Vypuštěn Sputnik 1, první satelit v dějinách lidstva.

6. prosinec 1957

Raketa Vanguard se satelitem exploduje při startu.

31. leden 1958

Von Braun se podílí na úspěšném startu americké družice Explorer 1, která objevila radiační pásy Země.

12. duben 1961

Gagarin oblétává Zemi v lodi Vostok, závod se urychluje.

5. květen 1961

Alan Shepard je prvním Američanem ve vesmíru. Jeho let s lodí Mercury trvá 15 minut.

25. květen 1961

Prezident Kennedy slibuje dobytí Měsíce do deseti let.
Rozpočet NASA se zdvojnásobuje.

20. únor 1962

John Glenn je prvním Američanem, který obletí Zemi.

14. srpen 1962

Dvojice lodí Vostok se přiblíží na vzdálenost 7 km.

16. červen 1963

Valentina Těreškovová, první žena ve vesmíru na palubě Vostoku 6.

12. říjen 1964

Upravená verze lodi Vostok (Voschod) vynáší do vesmíru trojici kosmonautů (Komarov, Feoktistov, Jegorov).

18. březen 1965

Alexej Leonov provádí první výstup do vesmíru z lodi Voschod II.

27. leden 1967

Ed White, Virgil Grissom a Roger Chaffee umírají při požáru v maketě lodi Apollo.

23. duben 1967

Při návratu lodi Sojuz se zaplete padák. Při nehodě zahyne Vladimir Komarov.

11. říjen 1968

První pilotovaný let lodi Apollo (Schirra, Cunningham, Eisele).

21. červenec 1969

První přistání člověka na Měsíci.

14. květen 1973

Vypuštěn Sylab, vesmírná stanice postavená z upraveného třetího stupně rakety Saturn V.

15. červenec 1975

Spojení lodí Apollo ASTP (Stafford, Brand, Slayton) a Sojuz 19 (Leonov, Kubasov) symbolicky ukončuje éru závodu o vesmír i lety Apollo

VESMÍRNÍ HRDINOVÉ

     Jurij Gagarin první člověk ve vesmíru v roce 1961. Po svém návratu projel celý svět jako neformální velvyslanec SSSR.
Neil Armstrong první člověk na Měsíci (21. 7. 1969). Později přednášel na vysoké škole a mnoho let odmítal vystupovat na veřejnosti.

     John Young nejzkušenější kosmonaut světa. Účastnil se dvou výprav Gemini (1965 a 1966), dvou letů k Měsíci (1969 a 1972) a dvou startů raketoplánů včetně prvního letu raketoplánu Columbia v roce 1981.

     Alexej Leonov první člověk, který vystoupil do otevřeného prostoru. Velitel mise Sojuz - Apollo v roce 1975.
Erwin Buzz Aldrin druhý člověk na Měsíci, dnes konzultant ve věcech létání do vesmíru.