SUPERBAKTERIE: ŘÍTÍ SE NA NAŠÍ CIVILIZACI ZÁHUBA? ESENCIÁLNÍ OLEJE JAKO NOVÁ ANTIBIOTIKA.

Superbakterie: slovo, které čas od času propluje mediálním prostorem, aby nás trochu vyděsilo. Je podobného rodu jako “virová pandemie” - většinou je na světě především proto, aby trochu děsilo poslušné “masy” a generovalo zisky farmaceutickým koncernům.

Přesto je dobré nenechat se zcela udolat mediální omáčkou a dopátrat se toho, co - pokud něco - můžeme proti takzvaným superbakteriím doopravdy dělat a co pro nás skutečně znamenají. Odpověď totiž může být zásadnější pro naše zdraví, než si obvykle myslíme.

Superbacil v záloze

Koneckonců, mediální “třeštění” nelze mediálnímu mainstreamu snad ani zazlívat. Když pominou svátky, musí v lednu následovat nějaká ta mediální horečka, nebo aspoň horečtička. Když to není strašlivá pandemická chřipka, přijde chřipková sezóna (proč jen se ti tupohlaví Češi nedali očkovat?!). Jinak by zdravotní rubriky hlavních novin musely být plné otravně praktických a naprosto neděsivých tipů, jako jsou ty, jež zde běžně publikujeme. 

A tak mají novináři jasno už předem: nějaké to strašidlo ze skříně vylézt musí. Sezónní chřipka se, pravda, rozšířila v Česku letost docela pořádně a nepříjemně, a tak bylo o čem psát. Kromě toho vypukla v lednu epidemie afrického moru prasat. Kdyby se to ale náhodou nestalo, byla už pro mediální účely předem v záloze - superbakterie. 

Paradoxy (nejen) TBC

Ta nastoupila ještě před Vánoci. Před koncem roku vyšel v Respektu jeden báječný článek. Správně mainstreamově děsivý titulek hlásal: “Vědci se bojí pandemie nové odolné TBC. Mohla by zničit celý moderní svět.” 

Jeho obsahem je v zásadě konstatování, že TBC je velmi nebezpečná choroba - o čemž jistě není sporu - a že vlastně vůbec nevíme, co způsobilo, že dnes téměř mezi námi není.

“Během 'zlatého' století se dramaticky snížila úmrtnost na TBC i na další infekční choroby - například v Anglii, jak zmiňuje Smith, o 90 procent. K poklesu došlo ještě před všeobecnou dostupností antibiotik a s čistým svědomím ho můžeme přičíst na konto rozvoje veřejného zdravotnictví, hygienických norem, čistoty vody a potravin.

V tomhle jinak perfektně uspořádaném příběhu je ale bohužel jedna mezera, píše Smith: vědci dodnes pořádně nevědí, co vlastně způsobilo ústup TBC.” 

Ovšem tím autor nekončí (bohužel). Článek v duchu paradoxu pokračuje k tomu, aby nám vysvětlil, že ústup TBC přesto nepochybně zapříčinila antibiotika (což má tedy jen jeden malý háček - že to nikdy nikdo nedokázal). A to je prý hodně špatné. Protože dnes se objevují kmeny tuberkulózních bakterií, na které antibiotika nezabírají. A to znamená, že možná celé lidstvo vymře. Autor původního příspěvku, molekulární biolog Drew Smith, spolu s autorem české verze článku končí své zamyšlení velmi “kavárensky”:

“Takže sejde-li se několik docela snadno představitelných faktorů, může výbuch pandemie TBC naši pokrokovou, inovativním změnám oddanou civilizaci rozvrátit do základů. Ty samé vztahy a interakce, na které spoléháme při rozvoji naší ekonomiky, mohou napomoci v šíření smrtelné a jen obtížně léčitelné choroby. Největší úder přitom dopadne na mladou generaci a způsobí v sociálním předivu společnosti obrovské nezhojitelné rány. Náš vysoce propojený ekonomický systém začne kolabovat, čímž se otevře prostor pro nástup dalších nemocí a rozvratu.

'Nic z toho se samozřejmě nemusí stát,' píše Smith, nicméně končí varováním, abychom přece jen ve svých úvahách vzali v úvahu nejhorší možný scénář: nově vypuklé epidemie TBC na různých místech světa a rok dva špatné sklizně způsobené globálním oteplováním vyprovokují masovou migraci. A ta logikou věci vyústí ve v zásadě nezastavitelnou pandemii, která by mohla zasadit smrtelnou ránu moderní ekonomice a světu, jak ho známe. 'Jsme křehčí, než si myslíme,' uzavírá Smith. 'Bílá smrt bude možná zase chodit mezi námi.'"

Zdravé uvažování

Že jde o mírně řečeno legrační nápady, nejen vzhledem k tomu, že masovou migraci - která skutečně do Evropy již nyní přináší řadu onemocnění, které už dávno vymizely - nezpůsobuje ani tak slavné (a nyní zřejmě ve Washingtonu “překonané”) globální oteplování, jako spíše americká zahraniční politika? Že sdělení, že naše civilizace je “křehčí, než si myslíme” klíčí v mozku každého uvažujícího člověka již mnoho let a proti jeho dalšímu růstu bojuje právě mediální (a medicínský) mainstream v “outletech” typu Respektu? 

To je samozřejmé. Přesto však musí “zdravě” uvažující člověk vzít v potaz fakt, že autor má v jednom pravdu. Naše zdravotnictví je neskutečně křehký domeček z karet, který se složí s prvním fouknutím větru. A jedním z dobrých symptomů jeho křehkosti je právě existence takzvaných superbakterií. 

“Superbakterie” skutečně jsou. Tedy - existují mikroorganismy, které se vysmívají důvěře současné medicínské vědy v antibiotika. Všeobecné tažení proti bacilům vyústilo v to, že se bakterie adaptují. Pak na ně antibiotika nezabírají - tedy pokud vezmeme jako daný fakt, že někdy zabírala, což jako v případě TBC, není vlastně u spousty chorob tak úplně jisté. 

Může se to týkat jak nových typů bakterií, z nichž některé, jako třeba takzvaná CRE, už v nemocnicích řádí, jiné, jako TBC, na nás možná čekají někde v mlhavé budoucnosti. V každém případě jistý důvod k obavám je. Kromě “superbacilů” jej samozřejmě můžeme vidět i ve virech, na něž už klasickou medicínou propagovaná chemická cesta léčby nefunguje téměř vůbec.

Prostě: "něco" je trochu jinak. Co s tím? Naštěstí existují řešení. A často jsou překvapivě jednoduchá. Jedním z nich mohou být třeba esenciální oleje, o nichž píše v následujícím textu americká novinářka Danielle Faganová. 

Podle nejnovějších výzkumů zabíjejí tyto často silně antivirové a antibakteriální látky z “lékárničky Matky Přírody” také superbakterie. 

Pročpak se o tom asi v Respektu nedočteme?

Danielle Faganová: Esenciální oleje pro zdraví

Esenciální oleje nejsou žádná novinka, koneckonců se používaly už ve starém Egyptě při mumifikaci. Esence z rostlin také používali staří Řekové, Římané, Číňané a Indové k nejrůznějším účelům. Dnes se éterické oleje vracejí na scénu ve velkém stylu. 

Příznivé zdravotní účinky esenciálních olejů prokázalo množství vědeckých výzkumů. Ukazuje se totiž, že tyto přírodní prostředky mají potenciál pomáhat nám mnoha - pro řadu lidí překvapivými - způsoby.

Náš imunitní systém musí během života čelit milionům bakteriálních, virových a parazitických invazí. Kdykoli vezmete do ruky kliku u dveří, protřete si své oči nebo se dotknete svých úst, dostáváte se do kontaktu s velkým množstvím patogenů. Imunitní systém je jako ochranná bariéra, která bez přestání, každou minutu našeho života, odhaluje choroboplodné zárodky a likviduje je.

Imunita je klíčem

Pokud imunita nefunguje optimálně, chytáte každou chvíli různá nachlazení a virózy, nebo se u vás rozvinou alergie. Pak se člověk uchyluje k užívání různých prášků a sirupů, které bohužel neřeší problém jako celek, ale pouze jeho symptomy. Zásadním problémem je špatná funkce imunitního systému, nikoli například nachlazení, které je pouze symptomem.

Je tedy nutné věnovat hlavní pozornost imunitnímu systému, což je nejlepší zbraň proti jakémukoliv patogenu a symptomy (infekce, alergie) pak vymizí samy. A vědecké studie prokázaly, že zlepšit funkci imunitního systému mohou imunitnímu systému poskytnout esenciální oleje z oregana, skořice a chilli.

Představte si užívání esenciálních olejů jako budování ochranného valu kolem hradu. Mohutný, silný val útočníky zažene nebo odrazí - přinejmenším většinu z nich.

Stres zabíjí

Jenže když jsme ve stresu - a to jsme v moderní době pořád - uvolňuje náš organismus kortizol a adrenalin. Jakmile tyto látky zaplaví krevní řečiště, přestane se tělo starat o souboj s rýmou nebo o získávání výživných látek z potravy. Začneme fungovat v režimu útok nebo útěk. Pokud se to děje delší dobu, začne se ochranný val kolem “hradu” (těla) bortit. Náhle v něm vzniknou trhliny, kudy se začne do těla valit invaze nepřátel. 

A tady právě přicházejí ke slovu esenciální oleje, které dokážou našim hradbám navrátit jejich pevnost. Typickým příkladem oleje, který efektivně podporuje správné fungování imunitního systému, je olej eukalyptový. Jedná se o přirozený antiseptický a protizánětlivý prostředek, který také pomáhá při vykašlávání hlenu z dýchacích cest.

Superbakterie: produkt moderní medicíny

Je velmi zajímavé, že bylo například dokázáno, že esenciální oleje dokážou léčit tkáně napadené superbakteriemi. Takzvané superbakterie přitom zplodila moderní medicína - vznikly jako důsledek nadužívání chemických léčiv. Jak asi dnes už většina z nás ví, jsou to bakterie, které se adaptovaly na antibiotika, a tudíž jsou rezistentní k léčbě. Esenciální oleje však kupodivu se “superzabijáky” podle některých výzkumů zatočí.

Esenciální oleje dokázaly likvidovat například MRSA, což je podle stránek cdc.gov staphylococcus aureus, rezistentní vůči methicillinu - typ stafylokoka, který odolává působení mnoha antibiotik. Ve zdravotnických zařízeních jako jsou nemocnice a pečovatelské ústavy může MRSA způsobovat vážné problémy, například otravu krve, zápal plic a infekci operačních ran. Jedna studie k tomuto problému ovšem prokázala, že určité esenciální oleje zabíjely MRSA a E.Coli do dvou minut po kontaktu.

Prokázalo se také, že esenciální oleje vedle schopnosti posilovat imunitní systému a likvidovat superbakterie dokážou pomáhat lidem trpícím dlouhou řadou nemocí, například depresí, rakovinou (viz zde, zde a zde), nevolností, úzkostí, problémy s trávením, migrénami, akné, PMS, špatnou pamětí, nespavostí a dalšími neduhy.

Spojení přírody s medicínou

Existuje velmi rozšířený mýtus, že by se přírodní léky a moderní chemické léky neměly kombinovat. Ale po pravdě řečeno, mnoho dnešních léků původně pochází z přírodních surovin. Aspirin je kupříkladu chemickou náhradou účinné látky, jež se nachází ve vrbové kůře. Vick’s VapoRub, oblíbená mast, která nechybí v téměř žádné americké domácnosti (v naší většinou máme takzvanou “čínskou mastičku”, pozn. překl.), obsahuje eukalyptus, kafr, citronový a mátový olej. Morfium se vyrábí z máku. Kromoglykát, lék potlačující symptomy astmatu, se původně získával z mandragory.

Vědci zjistili, že esenciální oleje a léky nejen, že se vzájemně nepotlačují či neruší, ale naopak mohou fungovat “jako tým”. Jedním z mechanismů, díky nimž oleje fungují, je zeslabování buněčných stěn rezistentních baktérií, čímž jednak dochází k jejich poškození a tím ztrátě rezistence, ale současně je také umožněn bezproblémový vstup antibiotik.

To je dobrá zpráva – zdá se, že kombinací moderních a přírodních přípravků lze za určitých podmínek dosahovat slibných výsledků.

Ačkoli je určitě potřeba další výzkum – minimálně proto, aby bylo možné stanovit účinné a přitom neškodné dávkování – je už teď zřejmé, že se vyplatí o esenciálních olejích diskutovat a začlenit je do každodenního života. Nadto se jedná o relativně levné zdroje, které jsou celkem snadno dostupné, přinejmenším v obchodech se zdravou výživou.