MAYOVÉ: GROLIERSKÝ KODEX JE PRAVÝ

Archeologové učinili vzácný obrat, když potvrdili, že mayská kniha napsaná před téměř 900 lety je pravá – po celá desetiletí se totiž věřilo, že se jedná o padělek. Grolierský kodex získal své jméno díky tomu, že byl vystaven v New Yorku v roce 1971 v Grolierském klubu milovníků knih. Archeolog Michael Coe, který zajistil jeho představení v roce 1971, v knize posléze popsal jeho poměrně pochybnou historii.

Josué Sáenz, mexický sběratel získal kodex v roce 1966 zvláště podvodným způsobem. Dle Coeova tvrzení mu Sáenz sdělil, že mu skupina neznámých mužů nabídla ke koupi knihu a spolu s ní i několik dalších artefaktů, které byly nalezeny „v suché jeskyni“ v blízkosti úpatí hor Sierra de Chiapas. Prodej této knihy byl podmíněn tím, že Sánéz o ní nesmí nikdy nikomu říci a ani ji nesmí nikomu ukázat. Sběratele to natolik zaujalo, že přiletěl na vzdálenou ranvej se dvěma odborníky, kteří označili kodex za padělek. Nicméně Sáenz sebral všechnu svou odvahu a kodex přesto koupil. Poté, co schválil Coueovi jeho vystavení v New Yorku, následně předal kodex mexické vládě.

Existovalo hned několik dobrých důvodů, aby člověk uvěřil, že Grolierský kodex byl zfalšovaný – jeden z nich byl mimo jiné velmi snadný způsob, jakým ho Sáenz získal. Na rozdíl od ostatních třech nálezů Mayských kodexů, deset stránek Grolierského kodexu je popsáno vždy jen po jedné straně. Kromě toho se text některých stránek zdá být poměrně náhle ukončen. V kalendářním systému knihy se také nachází podivné nesrovnalosti, které mohou být stopou, že se padělatel snažil o imitaci kalenáře, který viděl na jiném mayském artefaktu.

Kresby jsou vzhledem k mayským dokumentům rovněž neobvyklé, jelikož kombinují styly mesoamerických Mixtécků s toltéckými oděvy. Aztékové často oslavovali Toltéky jako své předky, přičemž jejich umění je také v mnoha ohledech podobné, stejně jako je tomu i u pozdějších Mayů. Výsledky uhlíkové metody datování umístily stránky vyrobené z kůry stromů do pozdní doby mayského období. Vykradači památek dobře věděli, že cena nalezených artefaktů ve starodávných mayských skrýších výrazně stoupne po doplnění prázdných stránek falešnými hieroglyfy.

V současné době Coe a tým dalších badatelů spolu s výzkumným pracovníkem v oblasti sociálních věd Stephenem Houstonem z Brownské University, opět pečlivě přezkoumali Grolerský kodex a označili ho za pravý. Výsledky svých rozborů spolu s kompletní přesnou kopií samotného kodexu zveřejnili v posledním vydání Máyské Archeologie. Ukázalo se, že se jedná o kalendář na období trvající 104 let, a zároveň také předpovídá pohyby Venuše. Toltécká kniha ovlivnila styl, jenž byl v době jejího vzniku celkem obvyklý. Jedná se o pozdní mayské období, kdy bylo na Yucatánu postaveno město Chichen Itza. Architekruta ve městě kombinuje vlivy Toltéků spolu s více klasickými mayskými symboly.

Donna Yates, profesorka na Glasgowské Univerzitě, odbornice na zločiny v oboru starožitného umění, níže shrnuje nové poznatky výzkumných pracovníků, kteří se zabývali studiem kodexu:

Námitky ke kalendáři v kodexu mohou být vysvětleny za pomoci alternativních funkcí mayských kodexů a oblastních nebo časových rozdílů týkajících se mytologie Venuše

Ostré řezy, které se nacházejí na kodexu, neukazují na moderní nástroje, ale jedná se spíše o trhliny v sádrové omítce, která se používala na přípravu povrchu dokumentu

Proces, jakým byly figury umístěny do kodexu, potvrzuje užití skic a kreslících mřížek, které se rovněž nacházely na mayských nástěnných malbách zobrazujících kalendáře

Radiokarbonová metoda určila časové rozmezí kodexu mezi 1257±110 př.n. l. a 1212±40 (jedná se pouze o stáří papíru, nikoliv o stáří samotných kreseb)

Na kodexu se nenalezly žádné moderní pigmenty, nevyjímaje části související s obtížností reprodukce „mayské modré“

Ukázalo se, že ostatní předměty, které byly údajně nalezeny spolu s kodexem jsou nefalšované

Houston řekl, že kniha obsahuje vyobrazení „všedních bohů a božstev, která musela být vzývána za účelem nejjednodušších potřeb života: slunce, smrt, K’awiil – pán, ochránce a zosobnění blesku – i když vykonávali požadavky ‚hvězdy‘, které říkáme Venuše. [Drážďanský a Madridský kodex] oba osvětlují širokou řadu mayských bohů, ale v Grolierském kodexu nalezneme pouze základní informace.“ Dodal, že písař kodexu pracoval ve „složité době“, kdy mayská civilizace byla na počátku svého úpadku. Nicméně tento písař „vyjádřil aspekty výzbroje s kořeny v prehistorickém období, zjednodušené a ukořistěné toltécké prvky, které byly později rozmístěny umělci v Oaxace a střením Mexiku.“

Výzkumní pracovníci říkají, že se jedná o neobvyklý případ, kdy vznik „dogmatu“ týkající se nepravosti kodexu vznikl jednoduše na základě jeho původu. Ani další podrobné šetření neodhalilo „žádný sebemenší detail jako nepravý“. Grolierský kodex je nejstarší známá kniha, která vznikla v Americe. Jedná se o nefalšovaný záznam astronomického kalendáře datovaný do pozdní doby mayské civilizace.

Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.