PRAVDA O TIBETU (1)

Anonym

Anonym

autor

16.11.2015 Společnost

Internetový magazín "Matrix-2001" se prostřednictvím zde zveřejněných materiálů snažít bourat stará dogmata a zažité vzorce myšlení. Vycházíme z toho, že nic není zcela černé, nebo bílé. V tomto duchu zveřejňujeme i tento seriál, který může být pro mnohé čtenáře, jež si vytvořili o Tibetu  a jeho současné kultuře schématický "sluníčkový" obraz - šokem. Upozorňujeme, že fotografie uvedené v příloze jsou drastického charakteru. Takže jinými slovy řečeno. Pro mnohé je Tibet "rájem s ušlechtilými mnichy", "světlým náboženstvím", "moudrými vládci" a "nekonečně pracovitými a loajálními lidmi". Ale...

Tibet. Západní propaganda lidem vtloukla do hlav podivné klišé o "okupaci Tibetu". Západ velmi snadno zapomněl, že téměř tisíc let do roku 1959 byl Tibet součástí Číny a jen po dobu několika desetiletí japonské okupace a občanské války byl mimo jurisdikci čínské vlády.

Stručně řečeno, ani v roce 1959 Čína zvláštní potřebu "okupace" neměla. Potřeba přišla až ve chvíli, kdy si USA uvědomily, že raketa středního doletu umístěná na vrcholku hory vysoké 4 - 5 tisíc metrů nad úrovní moře se mění na raketu doletu velmi dlouhého...

A tak jakmile došlo k tomuto objevu, vypuklo v Tibetu povstání proti centrální vládě. Jen tak mimochodem - jak může dojít ke vzpouře proti někomu, komu nejsi podřízen? Aby tě "okupovali"?

Nicméně k "okupaci" došlo. Otázky však zůstaly:

Proč vysokohorská země, v níž se obyvatel rovin zadýchá dokonce i bez fyzické námahy, nekladla odpor?

Proč země klášterů úporně nebojovala za každé údolí?

Proč se po věky stavěná mohutná opevnění téměř nebránila Lidové osvobozenecké armádě Číny, mírně řečeno, slabě vyzbrojené a velmi hladové?

Protože bránit teokratický režim neměl kdo. Třetinu obyvatel Tibetu v roce 1959 tvořili otroci, třetinu nevolníci. Přitom i otroci i nevolníci nebyli takoví "jen jako" - ale ti nejopravdovější z opravdových.

Otrok byl majetkem. Dobytkem. Otroka bylo možné a i nutné týrat, ponižovat, mořit hladem i mučením. Bylo povoleno ho zmrzačit - v Tibetu si lámové velmi oblíbili talismany z useknutých lidských paží, rukou i nohou. Nosili je na opasku. Někteří se ověšovali "člověčinou" i v několika vrstvách.

Nevolník se v právním postavení prakticky nelišil v ničem. Měl jednu povinnost - platit. Pokud nebylo čím, stal se otrokem. Dluhy nevolníka klášteru se indexovaly - někdy o 50 - 80 % ročně (naše banky hlasitě polykají sliny a olizují se) a přenášely se na děti, vnuky i pravnuky. Dluh na procentech se hradil "člověčinou" - členové rodiny se stávali klášterními otroky.

To nebyl středověk. To byla 50. léta 20. století.

Tibetští lámové byli teokratickými vládci horské země. V milionovém Tibetu bylo 200 tisíc mnichů. Ostatní byli otroci a nevolníci. Mniši mimochodem také nebyli nejvyšší kastou. Většina z nich neměla žádná práva a byli téměř na stejné pozici jako otroci.

Každý klášter měl svůj vojenský oddíl, jehož úkolem bylo udržovat pokoru poddaných na klášterní půdě. Jak si asi dovedete představit, z karatele bojovníka neuděláte, proto postavit se na odpor "okupaci" se taková armáda nemohla ani teoreticky.

A tady také leží skutečná odpověď - proč Tibeťané nebránili vlastní hrudí svou rodnou zem před krvavou okupací. Nebyla to jejich země. Byla to země lámů.

Nu a propaganda - ano, ta vytvořila z Šambaly rajský kout s ušlechtilými mnichy, moudrými vládci a nekonečně věrnými a tvrdě pracujícími lidmi. Které zotročili krvaví dobyvatelé. Nikdo se přece nezajímá, jako to bylo ve skutečnosti, když všechny znalosti už máme z filmů Jackie Chana a časopiseckých článků o "budhistovi" Stevenu Segalovi.

To je ten překrásný a záhadný Tibet...

Jak tak jednou přišla řeč na Tibet z doby vlády dalajlámy, kdosi se podivil vyprávění o tom, že ve 20. letech minulého století se snažili sehnat peníze na válečné hry se sousedy, a tak byla duchovním vládcem dalajlámou zavedena zvláštní daň - na uši. To znamená, že ten, kdo chtěl, aby uši zůstaly se svým majitelem, musel zaplatit daň, jinak mu je usekli. Tehdy se to ve mně vzbouřilo: "A tohle že je ten svobodný Tibet, který utlačují Číňané?"

Nu dobře, pojďme se tedy podívat na to, jakým byl Tibet do roku 1959, než "bajonety Lidové osvobozenecké armády Číny" zde jako v poslední zemi na světě zrušily otrokářství. Dalajláma žijící od té doby v exilu vám tyto fotografie nikdy neukáže. Prohlédněte si je sami:

---------------------------------------------------------

Horní řada zleva doprava: výrobky tibetských lámů z lebek
popravených otroků - amulety z odřezaných rukou
- otrok nesoucí na zádech jiného otroka,
kterému odsekali nohy za neposlušnost vůči majiteli


Spodní řada zleva doprava: otrok a pes - jeden pelech pro oba
- otrok v kládě - otrokyně s odseknutým chodidlem

 

 

Otrok, kterému majitel za provinění vypíchl oči
- předměty na trestání otroků

 

Bydlení otroků. V dálce je vidět bílý palácový komplex
Otrok držící svou ruku, kterou mu majit usekl
Tak žili otroci - vlevo majetek, vpravo rodina
Starý umírající otrok
Otrokyně drží ruku muže, kterou mu usekli předtím, že byl zaživa pohřben

(Vzpomeňte si na tyto fotografie, až se zase budou 10. března na českých veřejných budovách vyvěšovat tibetské vlajky...)

- pokračování -

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly