PŘÍBĚHY TITANOVÉ PYRAMIDY (3) - TITANOVÁ PYRAMIDA JAKO UNIKÁTNÍ ALTERNATIVNÍ PROSTŘEDEK 21. STOLETÍ - TVOŘENÍ SYNERGICKÉHO ENERGETICKÉ POLE S ŠUNGITEM A KŘÍŠŤÁLEM

Titanová pyramida a šungit

V předchozí části jsme si vysvětlili některé základní vazby, které existují na energetické a datové úrovni mezi titanem, resp. "titanovou pyramidou" a křišťálem. Na tomto místě by bylo dobré si připomenout, že unikátní vlastnosti titanu jsou okamžitě patrné již ve struktuře jeho atomového jádra (viz obr. níže). Všimněte si, že na rozdíl od křemíku disponuje tento prvek čtyřmi orbitálními drahami elektronů.

Energo-informační pole titanu kmitá v referenci čísla "22" (22 protonů, 26 neutronů a 22 elektronů) a v rezidiu (2 - 8 - 10 - 2). První a poslední orbitální dráha je zastoupena stejný počtem elektronů, resp. první a poslední orbita vykazuje zrcadlově stejnou vlnovou funkci. Tato skutečnost sama o sobě poukazuje na velmi vysoké schopnosti absorbovat, přenášet a ukládat datové prvky (vysoké komunikační schopnosti).

Číslo "22" odpovídá plné potenci tarotového systému, anebo hodnotě kvality "poslední" karty "Blázen". To samo o sobě naznačuje, že tento prvek disponuje takovými kvalitami, které sahají daleko za standardní možnosti třetí dimenze.

A nyní se z trošku více detailního úhlu pohledu podíváme na minerál zvaný šungit. Z oficiálně přijímaného hlediska je šungit tzv. "polyminerální uhlíková hornina" (hornina, která obsahuje velké množství různých minerálních prvků, přičemž mezi nimi jednoznačně dominuje prvek zvaný uhlík). Tato hornina dostala svůj název podle místa výskytu karelské vesnice Šuňga na břehu Oněžského jezera, kde byl šungit poprvé objeven.

Šungit je na pohled neprůsvitný černý kámen s více či méně výrazným kovovým leskem (závisí na chemickém složení). Stáří této horniny je odhadováno zhruba na dvě miliardy let. Z mineralogického hlediska a pohledu anorganické chemie je šungit definován jako nekrystalický uhlík s globulární nadmolekulární strukturou, která se nachází v metastabilním stavu. Přítomnost řetězcových fragmentů v jeho struktuře vytváří "elementární globuly" zvané "fullereny".

Naleziště šungitu se nachází v Karélii, v severozápadním Rusku (zatím jediné známé na Zemi). Jeho rozloha je asi 10 000 km². Předpokládaná zásoba je přibližně 1 miliarda tun. Šungitu se připisují léčivé a hojivé účinky. V oblasti Karélie se dokonce nachází šungitové lázně založené v 18. století ruským carem Petrem Velikým, kde se léčí především děti. Je zde také místnost obložená šungitem, která má výrazný očistný a regenerační vliv, proto se s ním dnes krom běžných mineralogických vzorků lze setkat i v podobě různých úprav pro léčebné působení.

Šungitové odrůdy mají sorpční, katalytické a baktericidní schopnosti. Pokud jde o reakční schopnost, šungitový uhlík je mnohem aktivnější než jiné modifikace uhlíku (koks, grafit). Tyto vlastnosti se uplatňují především při využití šungitového sorbentu, a to při procesu výroby pitné a užitkové vody, nebo při čištění silně znečištěných a kontaminovaných odpadních vod.

V tomto materiálu si objasníme tři základní aspekty:

• a) esoterický pohled na uhlík jako prvek,

• b) esoterický pohled na molekulární stavbu "fullerenů",

• c) praktické užitné vlastností vazby titanové pyramidy na šungit.

Když se podíváme na atomovou strukturu uhlíku (nekovový prvek), zjistíme, že disponuje šesti protony, šesti neutrony a šesti elektrony ve dvou orbitálních drahách. Energo-informační pole uhlíku kmitá v referenci čísla "6", která se odráží, jak jsme si právě naznačili, v harmonické konvergenci potenciálu "6" protonovou, neutronovou a elektronovou sestavou. V tomto ohledu je velmi důležité připomenout, že v archetypálním prostředí "tarotového systému" odpovídá číslo "6" kvalitě "Zamilovaní".

Vyjdeme-li z tohoto zjištění, pak lze konstatovat, že jednou z dominantních vlastností uhlíku je jeho schopnost "spojování", sjednocování, harmonizování čili obecně platná konvergentní aktivita. Jinými slovy řečeno, schopnost uvádět nesourodé systémy do stavu harmonie a sjednocení. Právě tato kvalita se velmi významným způsobem zhodnocuje ve spolupráci uhlíku resp. šungitu s titanem ve formě titanové pyramidy.

Uhlík disponuje šesti vlnovými bázemi v podobě elektronů na dvou orbitálních drahách v reziduu (2 - 4). Všimněme si, že na vnější, čili valenční dráze se nachází čtyři vlnové platformy. Na druhé straně titan obsahuje čtyři orbitální dráhy. Plejáďané zjistili, že každá jedna ze čtyř vlnových bází na valenční orbitě uhlíku vytváří unikátní vliv na každou jednu ze čtyř orbitálních drah titanu.

K tomuto jevu dochází pouze tehdy, když se morfogentické pole uhlíku, resp. šungitu nachází v energetickém poli titanu o objemu alespoň 2 dkg. Výše uvedený jev pak výrazně posilují fullerenové vazby uhlíku, které jsou typické právě pro šungit. Z toho vyplývá, že k prakticky využitelné energetické a datové synergii dochází pouze mezi titanem a šungitem. Uhlík bez fullerenových vazeb sice také evokuje podobný jev, ale ve zcela zanedbatelné intenzitě.

Pojďme si tedy nyní říci některé základní informace k fullerenům.

Fullereny jsou molekuly tvořené atomy uhlíku uspořádanými do vrstvy z pěti a šestiúhelníků s atomy ve vrcholech, která je prostorově svinuta do uzavřeného tvaru (nejčastěji do tvaru koule nebo elipsoidu). Vzhledem k této struktuře jsou mimořádně odolné vůči vnějším fyzikálním vlivům. V dutině molekuly fullerenu může být uzavřený jiný atom, několik atomů či malá molekula.

Zatím nejstabilnější známý fulleren obsahuje 60 atomů uhlíku. Jeho čistá krystalická forma, která je tvrdší než diamant, dostala název fullerit.

Fullereny se uměle připravují nejčastěji pyrolýzou organických sloučenin laserem.

Fullereny byly nazvány po americkém architektovi Buckminsteru Fullerovi, který projektoval geodetické kopule podobného tvaru. Za objev a studium vlastností fullerenů byla v roce 1996 udělena Nobelova cena za chemii Robertu F. Curlovi, Richardu E. Smalleymu a Haroldu W. Krotoovi. V současné době je výzkum vlastností a metod přípravy fullerenů velmi intenzivně studován na řadě vědeckých institucí po celém světě.

V roce 1992 předpověděl P. R. Buseck, že fullereny mohou být nalezeny ve fulguritech neboli sklech protavených úderem blesku. O rok později tento předpoklad potvrdil T. K. Dally při výzkumu fulguritu ze Sheep Mountain v Coloradu.

Systematicky byly prozkoumány fullereny až do molekuly obsahující 96 atomů uhlíku. Organická chemie se nejvíce rozvíjí kolem molekul s 60 a 70 atomy. Pro metallofullereny, tedy fullereny které mají ve své dutině umístěn atom či i několik atomů kovu, se jako základ používají i vyšší molekuly jako třeba C₈₀ či C₈₂. Z fullerenů se odvozují i uhlíkaté nanotrubičky.

Tyto trubičky na jedné straně respektují hlavní topologický rys fullerenů - výstavba z proměnlivého počtu šestiúhelníků a dvanácti pětiúhelníků, jejich typickým tvarem je ale protažený válec. Vlastní fullereny přitom bývají tvarem poměrně blízké kouli (viz obr. vlevo znázorňující fulleren C₆₀).

Nejnověji se ukazuje možnost připravit i fullereny menší než C₆₀ (např. C₃₆), a molekuly tvaru fullerenů složené i z jiných prvků než z uhlíku. Tzv. BN-fullereny například obsahují pouze bór a dusík.

Do molekulové mřížky fullerenů lze vložit některé malé molekuly, jako je např. vodík, helium či lithium. Takto vložené molekuly pak ovlivňují výsledné vlastnosti fullerenů.

Typy fullerenů:

•  buckyball klastry: nejmenší z nich je C₂₀, ale nejčastější typ je C_60,

•  polymerní: řetěze dvou a třídimenzionálních polymerů utvářených pod vysokým tlakem a teplotou,

•  nano"onions": vícevrstvé sférické fullereny (využití jako mazivo),

•  buckypaper: experimentální fullereno-kompozitní materiály.

Z esoterického úhlu pohledu lze říci, že šungit obsahující tzv. "buckyball klastry" v synergii s titanovou pyramidou působí vysoce pozitivním způsobem především na životní prostředí, a to i o velkém rozsahu. Čistí a harmonizuje široké spektrum vnějším prekurzorů, které by za normálních okolností působily na lidský organismus negativně.

Fullerenové řetězce obsahující 70 až 80 atomů uhlíku zase vytváří velmi příznivé účinky na organismus člověka, zvířete i rostliny v maximálně celostním režimu. V tomto ohledu můžeme využívat jak fullerenovou vodu, tak přímou energetickou expozici v tandemu "titanová pyramida - šungit". Celkově nekvalitnější pro práci s titanovou pyramidou se však jeví šungit s obsahem fullerenového řetězce o obsahu 60 atomů uhlíku (C₆₀).

Zajímavých informací ohledně energetické vazby titanová pyramida - šungit je však mnohem více. Jsou však nad rámec tohoto článku, ale zcela jistě zazní v rámci připravovaného kurzu o praktickém využití titanové pyramidy.