REZONANCE 2022: TEKUTÉ SVĚTLO (57)

Pozemská fyzika dokázala teprve nedávno v laboratorních podmínkách objektivním způsobem zadokumentovat korelaci pozoruhodných výkyvů v rychlosti rozpadu radioaktivních izotopů v návaznosti na aktivitu sluneční protuberance. Důsledky tohoto faktu jsou skutečně dalekosáhlé a výrazně překračují formát tohoto spisu. Stačí si jen uvědomit, že nám stále ještě více méně neznámá aktivita probíhající uvnitř Slunce ve vzdálenosti 150 milionů kilometrů ovlivňuje radioaktivní rozpad prvků, které se nacházely uvnitř jakési laboratoře.

Laik se samozřejmě bude divit, jak je toto možné? Výzkumníci ze "Stanford and Purdue University" otevřeně říkají, že to možné je. A také tvrdí, z jakého důvodu je tomu tak. Ovšem jejich vysvětlení otevírá dveře k další záhadě. Emeritní profesor aplikované fyziky a expert na jevy uvnitř Slunce ze Standfordské univerzity - Peter Sturrock, je přesvědčen o tom, že tento neočekávaný efekt by mohl být způsoben nám neznámými částicemi emitovanými Sluncem. Proces, o kterém je řeč, úzce souvisí s dnes již notoricky známou poučkou, která se učí již na středních školách, a to, že rychlost rozpadu určitého radioaktivního materiálu je konstantní. Tato teze je široce využívána například v antropologii nebo archeologii.

Jenomže tento dnes již notoricky zažitý předpoklad byl nečekaným způsobem napaden skupinou vědců z "Purdue University", která se v inkriminované době zabývala spíše problematikou náhodných čísel, než problematikou rozpadu atomového jádra. V kontextu s tímto zadáním zkoumal profesor Ephraim Fischbach pracující na univerzitě v Purdue rychlost radioaktivního rozpadu několika izotopů, jakožto možný zdroj náhodných čísel generovaných bez jakéhokoliv lidského vstupu.

(Takže například kus radioaktivního cesia-137 se může rozpadnout komplexně stabilní rychlostí, ale jednotlivé atomy této hmoty se budou rozpadat v nepředvídatelnýcha a náhodných vzorech. Takže "Geigerův počítač" umístěný nedaleko cesia by mohl být využit ke generování náhodných čísel).

Jak