FRANCIE ...

Ve chvíli, kdy jsem začal psát tento materiál, uteklo více jak 48 hodin od bezprecedentního útoku na redakci francouzského týdenníku "Charlie Hebdo". Na 90 000 příslušníků bezpečnostních sil v terénu a mezitím se odvíjí celá řada dalších pozoruhodností, jež by neměla ujít pozornému a nezaujatému člověku. Vývoj tohoto velmi smutného příběhu se všeobecně odvíjí "nahoru-dolu" doslova jako na "tobogánu". To, co se na jeho počátku zdálo být jednoznačné, se nyní pod dvou dnech jeví spíše jako zmatečné, nedůvěryhodné a po pravě řečeno, velmi podezřelé. Konečně věnujme pozornost těmto bodům:

• a) Při shlédnutí těch několika málo krátkých a dramatických videí pořízených z mobilních telefonů vidíme reakce, pohyby a chladnokrevné chování útočníků. Ano, chladnokrevnost, psychická odolnost (nejdříve vstoupili do špatného vchodu, ale nezmatkovali), vyvolávání jednotlivých osob v redakci podle jména a jejich poprava (chladnokrevná poprava ležícího policisty doslova tváří v tvář) a vojenský způsob chování (jeden kryje druhého, využívání přirozeným úkrytů, jasně daná strategie a taktika) jednoznačně ukazuje na to, že útočníci museli projít specializovaným výcvikem. Konečně tento názor ve svém veřejném vystoupení vyslovila celá řada odborníků z bezpečnostních služeb.

• b) Poté údajně jeden ze dvojice útočníků zapomene ve vozidle svůj občanský průkaz (podle kterého došlo k jejich následné identifikaci, což výrazným způsobem usnadnilo pátrání). Tato hrubá chyba je vážně na pováženou a je v přímém kontrastu s nezpochybnitelným profesionálně zabijáckým chování pachatelů na místě činu. Tento fatální paradox není schopen nikdo vysvětlit, ale od okamžiku, kdy vyjde tato informace najevo, mění média jako mávnutím kouzelného proutku svůj názor na profesionalitu útočníků.

• Slyšíme například takové vyjádření: "... pro laikovi se může chování ozbrojenců na místě činu jevit jako profesionální." - ČT24. V tom případě bezpečnostní odborníci, kteří jasně definovali