MELODIE DUŠE A TAJEMSTVÍ LIDSKÝCH GENŮ II.

Mnohé tradice dávají najevo přesvědčení, že zvuk hraje roli při stvoření, které je kontinuem přemosťujícím makrokosmos prostřednictvím hierarchie iterací k nekonečně malému mikrokosmu. Stvoření je začátek. Něco se stane tam, kde předtím žádné bytí nebylo. Tento článek bude pojednávat o zvuku v kontextu léčení, což je, přesněji řečeno, proces znovustvoření.

Léčení, ať již citové, psychologické, duchovní nebo fyzické je činem přeorientování stvořené bytosti zpět k jejímu původnímu stavu dokonalosti, funkčnosti a zdraví. Zvuk se používá k léčbě po tisíce let mnoha různými způsoby. Ty zahrnují hudbu, rytmické vyvolávání, tónování a použití nástrojů jako jsou bubny, zvony, zpívající mísy a gongy. V nedávné době byla na seznamu také harfa. To vše nazývám zvukem, ale roztřídím jej do následujících kategorií: hudba, chvalozpěv, tónování, nástroj, motlitba a mantry.

Hudba

Ve starověkém čínském textu Kniha obřadů popisuje autor nebeské vlastnosti, které lze získat prostřednictvím zvuku ve formě hudby. Pětitónová hudba této kultury používala uklidňující hučení s jednoduchými melodiemi a docela dobře mohla takovéto nebeské stavy vyvolat. Vliv hudby je však komplexní s mnohými proměnnými, které vstupují do hry. Stejně tak je třeba přiznat, že ne všechna hudba naší moderní doby je nebeská. Některá současná hudba je spíše pekelná a u svých posluchačů pravděpodobně vytváří srovnatelný stav vědomí. Místo léčení či znovustvoření je arogantní a destruktivní. Tyto dva extrémy ukazují na jeden z klíčových elementů v léčbě zvukem: úmysl.

Empiricky izolovat příčinu jakéhokoliv fenoménu spojeného s hudbu je jako pokoušet se popsat DNA měřením jejích rozřezaných malých částí. Můžeme tyto části označit, ale je to systém vzájemně propojených efektů. Genetik Susumu Ohno z výzkumného ústavu "Beckman Research Institute" si všiml, že DNA je stejně jako hudba řádově větší než součet jejích částí. Různým prvkům DNA přidělil noty, které po přepisu a provedení zněly velmi podobně jako klasická hu