ČELJABINSKÝ METEORIT - PŘICHÁZÍ DALŠÍ VELMI ZAJÍMAVÉ INFORMACE (24)

Co se nachází uvnitř hory "Jamantau"?

Je velmi zajímavé, že internetové stránky společnosti, která se v dominantní míře podílela na výstavbě podzemního komplexu v hoře "Jamantau" (pár informací jsem o této společnosti poskytl v předchozí části tohoto materiálu), se skládají pouze z titulní strany. Informací zde uvedených je skutečně velmi málo. Mimo jiné je čtenář informován o tom, že v minulých letech provedla firma výkopové práce o objemu více jak 5 milionů kubických metrů a obecně zemní práce o objemu 23 milionů krychlových metrů.

Odhaduje se, že hora "Jamantau" disponuje vnitřním objemem o rozsahu 268,3 miliardy metrů krychlových. Vezmeme-li do úvahy, že plocha třípokojového bytu měří asi 70 metrů čtverečních a s klasickou výškou stropu tedy asi 180 metrů krychlových, pak by se do hory Jamantau vešlo asi 1,5 miliardy takových bytů. Tyto výpočty jsou samozřejmě velmi nepřesné, ale poskytují alespoň hrubou představu o tom, jaký objem v sobě tato hora skrývá.

Hledal jsem, kdy byla v ruských médiích o tajném městě pod touto horou poprvé řeč. Samozřejmě to nemohu říci s naprostou jistotou, ale zdá se, že tento typ informace se poprvé objevil na internetových stránkách (www.ura.ru) v článku, který vyšel pod názvem: "Pozor! Našlo se tajné Putinovo podzemní město. Třista tisíc lidí zde může žít pod zemí celých šest měsíců..." Materiál si můžete prostudovat na této internetové adrese: (http://ura.ru/content/svrd/26-04-2007/articles/1966.html).

Zde je malý citát z avizovaného článku:

"...například v Magnitogorsku žije 400 000 lidí, v Jekatěrinburgu 1 500 000 a v podzemním městě v hoře Jamantau najde poměrně pohodlné ubytování na 300 000 osob. Podzemní komplex je prý rozdělen na tzv. "dómy". Poskytuje veškerou potřebnou infrastrukturu včetně připojení ke komunikačním médiím a komplexního systému podpory života. Podle očitého svědka to znamená, že v praxi těchto 300 000 osob nemusí po dobu nejméně šesti měsíců vůbec vyjít na povrch. Podle jiného svědka se komplex skládá ze systémů šachet s průměrem 30 metrů a jeho celková délka je 500 kilometrů."


Přibližné schéma podzemního komplexu v pohledu ze severo-východu. V popředí kontury "Velkého Jamantau" a za ním "Malý Jamantau"

Agilní výzkumníci, kteří se specializují na záhady spojené s horou "Jamantau", se však domnívají, že tato podzemní instalace není zdaleka jediná v dané lokalitě. Jedním z časopisů, který pravidelně sleduji, je "Live Journal", přičemž v jedné ze zdejších diskuzí jsem narazil na informace od uživatele, který vystupoval pod přezdívkou "yapet". Ten k tomuto tématu ve svém příspěvku zároveň uvedl snímek z prostředí "Google Earth", na kterém podle čísel prezentuje jednotlivé instalace, které jsou součástí hory Jamantau. Ukazuje se, že celkový pohled je velmi zajímavý (avizovaný snímek je k dispozici níže).


1. rezidenční městečko "Beloretsk-16", 2. ochranný perimetr pokrývající celou horu, 3. "stavební prostory", 4. vstup do tunelu, který vede do kopce, 5. vrchol "velkého Jamantau"

Autor velmi správně dává slova "stavební prostory" do uvozovek. Oficiálně se totiž za tímto označením skrývá název jakéhosi podniku, který vystupuje pod označením "Beloretský závod pro těžbu a zpracování hornin". Samozřejmě že pod tímto názvem si lze představit naprosto cokoliv, ale to byl přece původní záměr.

Z různých informačních zdrojů, které se mi podařilo postupně vypátrat, vyplývá, že v jedné chvíli byla tato oblast doslova nacpaná různými vojenskými jednotkami, z nichž některé vykonávaly stavební práce a jiné celý rozsáhlý prostor střežily. Na jedné z internetových stránek zabývající se oblastí jižního Uralu (http://www.southural.ru/photos/13855) jsem narazil na diskuzi, ve které svůj příspěvek uvádí i jakýsi Jurij Vaganov, který byl evidentně jako voják přítomen výstavbě podzemního komplexu. Ve svém příspěvku píše toto:

"Nechápu, proč média kolem Jamanatau stále tolik mlží. Pobýval jsem v této lokalitě jako voják v roce 1985. Tehdy nám bylo řečeno, že stavíme komplex pro rozsáhlá raketová sila. V roce 1992 po rozpadu SSSR jsem četl malý článek v novinách "Komsomolskaja Pravda" o tom, že Baškirská vláda neví, co má dělat s podzemním komplexem v hoře Jamantau, který byl určen pro bývalé nejvyšší vedení SSSR, neboť na jeho údržbu nejsou k dispozici žádné finanční prostředky."

Na jiném internetovém fóru (http://blog.asg-ru.com/?p=51), které je bohužel v současné době v rekonstrukci, jsem objevil další zajímavé informace od člověka, který v letech 1990 - 1992 sloužil na úpatí hory Jamantau u vojenského útvaru č. 12166. Ve svém příspěvku se rozepisuje o obrovské stavbě a topograficky zpřesňuje, kde přesně by se měl nacházet hlavní vchod do hory. Během vojenské služby se dozvěděl, že v hoře se nachází nouzové vojenské řídící centrum a prostory pro elitu země v případě jaderné války.

Kdybych měl dostatek času a energie k přehrabování se v ruských internetových fórech zabývajících se problematikou jižního Uralu, věřím, že bych narazil na mnohem více podobných sdělení. Na druhou stranu je potřeba uvést, že na mnoha fórech, které jsou věnované skutečnému nebo imaginárnímu tajemství hory Jamantau a mytického podzemního města, jsou lidé rozděleni svými názory do dvou zhruba stejně velkých skupin. Někteří prostě věří, že se v hoře nachází něco, o čem veřejnost nemá vědět, a druzí se tomu smějí s tím, že to všechno jsou pouze výmysly.


Hora Jamantau a vzpomínky těch, kteří zde sloužili

Přesto se mi během těch několika málo dní podařilo seskupit poměrně zajímavou množinu citací přímých pamětníků, a protože si myslím, že alespoň v některých případech jsou jejich informace zajímavé, seskupil jsem je do níže uvedeného a trochu více přehledného sledu:

Citace č. 1: "Sloužil jsem od roku 1985 u jednotky "12166". Pracoval jsem v komplexu Jamantau jako elektrikář. Později jsem byl převelen ke stavbě zdí a horních stěn v tunelech. Vojenskou službu jsem ukončil na jaře roku 1987. Nikdy nám nikdo pořádně nesdělil, co se zde vlastně buduje. Bylo to hodně tajemné a byl jsem rád, že jsem se tam odsud dostal ve zdraví pryč."


Citace č. 2: "V letech 1985 - 1987 jsem sloužil na hoře Jamantau jako voják stavebního praporu. Po celou dobu mi vrtalo hlavou, k čemu mohou sloužit železobetonové zdi, podlahy a stropy široké od 12 do 24 metrů. Z hory vyvěrala minimálně jedna řeka, ale zakázali nám se v ní koupat. Prý kvůli radioaktivitě."


Citace č.3: "Na hoře Jamantau jsem sloužil ke konci osmdesátých let 20. stol. Byl jsem součástí strážní jednotky. Pamatuji si, jak všechno uvnitř hory bylo chladné a vlhké. Hned na začátku mise nám řekli, že se jedná o normální strategický objekt. Zakázali nám pít vodu z řeky, která vytékala z hory. Ovšem zdaleka ne všichni poslechli. Viděl jsem mnoho vojáků, které odváželi pryč s obrovskými strupy a boláky po obličeji."

(Analýzou dalších dat se ukázalo, že zde byly ve skutečnosti dvě řeky, tedy spíše dva velké potoky. Jeden vytékal z hory vlevo od hlavního vstupu a druhý tekl přes kasárnu vojenského útvaru "12166". K uváděným zdravotním problémům vojáků se mi doposud nepodařilo shromáždit žádné věrohodné informace. pozn. aut.).

-pokračování-
Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly