A BUDE TO SÍLA NAŠÍ DNA, KTERÁ NASTARTUJE NAŠE VĚDOMÍ NA CESTU DO NAŠEHO KOSMICKÉHO DOMOVA

Pojďme se na problematiku DNA podívat z trošku jiného pohledu. Nejprve si však pokusíme osvěžit některá základní fakta, o kterých jsme již diskutovali v některých z předchozích částí tohoto materiálu, a poté se posuneme k novým tématům. V podstatě jde o to, že již v letech 1984 - 1985 dr. Garjajev učinil poměrně překvapující objev, přičemž mu k tomu, jak již bývá zvykem, dopomohla série náhod či sled určitých okolností, se kterými nebylo dopředu počítáno. Výše uvedený vědec totiž zjistil, že vzorek DNA umístěný ve zkumavce nejen přitahuje, ale dokonce i praktickým způsobem využívá potenciál koherentního světla. Navíc přiměje částice světla doslova ve spirále obtékat šroubovici, která je pro DNA charakteristická.

Již to bylo samo o sobě bylo velmi neočekávané, a jak se dalo předpokládat, vytvořil tento objev velmi výrazný posun v paradigmatu dosavadního pohledu na chování DNA. Poté, co vzorek příslušné DNA a přístroje byly odstraněny, fotony nadále vířily ve spirále, jako kdyby se zde DNA stále nacházela. V našem případě bylo evidentní, že máme co do činění s tzv. "efektem "fantomové DNA", což ale znamenalo, že jakási nová forma skalární/torzní energie byla emitována z vakua/éteru, přičemž došlo k uvolnění světelných částí i při neexistenci DNA. A navíc tento přetrvávající efekt byl pozorován po dobu až jednoho celého měsíce po ukončení původních experimentů.

Tato skutečnost poměrně zřetelným způsobem ukázala, že struktura tohoto nového typu energetického pole má pozoruhodnou vytrvalost a stabilitu. Dokonce i při aktivním rušení "fantomového efektu" prostřednictvím aplikace plynného dusíku trvalo celým osm minut, než se nastartovaný proces trvale zhroutil (torzní pole jsou známá svou stabilitou a trvalostí). Pro tyto experimenty bylo příznačné tvrzení dr. Garjajeva, že struktura DNA reagovala v rámci plánovaných pokusů aktivně i na vyzařované zvukové vlny. Z toho vyplývá, že DNA je schopna absorbovat nejen emitované světlo, ale i zvukové frekvence, a to prostřednictvím st