UKRAJINA: HROZBA A STRACH Z TŘETÍ SVĚTOVÉ VÁLKY

Obavy a strach nemusí být vždy na škodu, zvlášť když v nás vyvolávají odpor proti agresi či válce, neboť globální konflikt mezi velmocemi může vypuknout nečekaně kdykoliv, třeba zítra. S tímto mým pohledem rezonuje citát Karla Čapka, který prohlásil: „Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých.“

Když se rozhlédneme kolem sebe, co uvidíme? Kupříkladu, dnešní fotbalové či hokejové stadiony se staly místem organizovaných bitek, bojištěm chuligánů, kteří se sportovním duchem nemají vůbec nic společného. V jiných oblastech lidského soužití to bohužel nevypadá o moc lépe, s násilím a záchvaty neodůvodněného hněvu se setkáváme v běžném životě na každém kroku. Když člověk prahne po zlu, co asi dostane? V téhle apatii se lidstvo nacházelo nesčetněkrát, a co z toho pokaždé vzniklo? Válka! Je evidentní, že z historie se zřejmě poučit nelze, poněvadž pak bychom neznali význam těchto slov: Holocaust (tj. hebrejsky neštěstí, zničení, pohroma), Genocida (tj. zločin vyvražďování národnostních, etnických, náboženských a rasových skupin) a jiná pojmenování spjatá s terorem.

Za vším stojí pravděpodobný kolaps energií a surovin!

Současná krize na Ukrajině připomíná prozatím válku slov, do Evropy stále proudí ruský plyn i ropa, máme pocit jakoby se nic závažného nedělo, zatímco světový mír se otřásá v základech. Rusko opět získalo vytoužený pocit uznání a respektu, legendární duch sovětského svazu znovu ožil, přeruší se kvůli tomu již započatý proces integrace Ruska se západem? Situace na Ukrajině je nepřehledná, neuvážené silácké projevy mohou proto způsobit víc škody než užitku. Rozjetý vlak nejde tak snadno zastavit, máme snad nakročeno k dřívějšímu militarismu, který nás může vehnat až do vojenského konfliktu nedozírných následků? Pohlédneme-li zpět do minulosti, třeba na první světovou válku, odhalíme mnohé (nečekané) souvislosti, které se podezřele shodují s dnešní krizí na Ukrajině. Na internetu se dočítáme, že před první světovou válkou došlo k rozporům mezi světovými mocnostmi v zápase o sféru vlivu, zdroje surovin, odbytiště a trhy. Na Ukrajině se kromě uhlí, železné rudy, chromu, niklu, grafitu a manganu, nacházejí rovněž rozsáhlá ložiska břidlicového plynu, která by při současné spotřebě vystačila této zemi cca na 70 let.

Podle odhadu amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) má Ukrajina třetí největší zásoby břidlicového plynu v Evropě, a to v objemu asi 1,2 biliónu metrů krychlových. O ukrajinský břidlicový plyn je mezi nadnárodními těžařskými společnostmi nebývalý zájem, zejména z toho důvodu, že těžba břidlicového plynu je spjata s nesmírným bohatstvím (ziskem), ale také zdravotními riziky. Břidlicový plyn se získává takzvaným frakováním neboli hydraulickým štěpením. To funguje tak, že se do země pod velkým tlakem vhání voda s obsahem nebezpečných chemikálií, které umožňují těžbu břidlicového plynu. Tyto chemické látky mohou do značné míry znehodnotit podzemní ložiska pitné vody. Mnohé evropské země se raději zřekly těžby břidlicového plynu (tj. Francie, Německo, Polsko) především kvůli zmiňovaným zdravotním rizikům a znečištění životního prostředí. Je známo, že Ukrajina patří k nejkorupčnějším státům na světě, moc peněz zde rozhoduje prakticky o všem.

Asi není náhoda, že tato země zmítaná korupcí a častými revolucemi, skýtá nadnárodnímu těžařskému průmyslu neomezenou kontrolu, při dobývání břidlicového plynu, navzdory všem výše uvedeným ekologickým hrozbám. Jakmile by se nečekaně zvýšila úmrtnost Ukrajinců v důsledku této toxické těžby, vše by bylo v tomto prostoru korupce zameteno v tichosti pod koberec, nebo přičteno na vrub radiaci ještě z dob černobylské havárie, o laciné pracovní síle nebudu ani hovořit. Minulý rok podepsala Ukrajina s americkým energetickým kolosem Chevron smlouvu týkající se společných výnosů z těžby břidlicového plynu. Také společnost Shell nezůstala pozadu, a podepsala smlouvu s Ukrajinou na těžbu břidlicového plynu v lokalitě Juzivska na východě země.

Situace jako před válkou. Přichází na světovou scénu strašák studené války?

Je tedy patrné, že Ukrajina je v zájmu miliardového obchodu, čili byznysu, který kromě jiného může oslabit dosavadní dominanci ruských exportérů při vývozu zemního plynu. Na jedné straně tady došlo ke střetu obchodních zájmů, to jsou aktivity těžařských společností, na straně druhé k souboji o geopolitický vliv nad Ukrajinou, což vyvolává obavy z bezvýchodné situace mezi západem a Ruskou federací. Moskva v tomto směru dala zřetelně najevo svůj nesouhlas s politikou západu, která se snaží oslabit stávající převahu Ruska na trhu s energetickými surovinami. Vzpomeňme ještě jednou, co předcházelo první světové válce? Spor o suroviny! Energetičtí odborníci dnes hovoří o zlomu v těžbě ropy a zemního plynu, tyto strategické komodity (zdroje) doslova vysychají, zatímco poptávka po ropných produktech neúměrně roste. S tímto faktorem ohrožující globální ekonomiku koresponduje nárůst celosvětových cen potravin, v důsledku čehož padají dříve stabilní demokratické vlády, ale i nedotknutelní političtí lídři.

Nikoliv Ukrajina, nýbrž celý svět se nachází v těžké letargii, o které se zbytečně nemluví ani nepíše. Bylo by poněkud pošetilé si myslet, že události na Majdanu byly vyvolány čistou touhou Ukrajinců po evropské unii. Nízká životní úroveň, bujará korupce či neúměrná byrokracie stála za svržením prezidenta Janukovyče, nikoliv orientace vedená směrem k západu, jak je v našich médiích záměrně prezentováno. Mimochodem, z jakého důvodu se Češi vyslovili v referendu pro vstup do EU, bylo to kvůli panevropským ideálům, anebo ekonomickým výhodám? Boj o nerostné suroviny ve vší tichosti započal, oficiálně se stále hovoří o sporu EU s Ruskem, okupaci Krymu a tak podobně, ale ve skutečnosti jsou to rozepře čistě ekonomického rázu. Máme co do činění s krizí pohonných hmot a surovin, nejde o demokracii či lidská práva ukrajinského národa, jak se neustále v tisku uvádí.

Takže existuje oprávněný strach z eskalace tohoto sporu, který se může zvrtnout v něco jiného než je dosavadní politický konflikt, mezi Ruskem a Ukrajinou. Nemá smysl strašit se hned třetí světovou válkou, na druhou stranu bylo by bláhové, ba přímo trestuhodné se takového černého scénáře neobávat! Historické zkušenosti jsou v tomto směru víc než alarmující, již jsem výše popisoval vznik a příčiny první světové války, jež se stala prvním mnohonárodním konfliktem všech dob, nutno dodat, bez dnešních zbraní hromadného ničení. V souvislosti s touto krizí na Ukrajině, musím zdůraznit, že se lidstvo pohybuje na velice tenkém ledě, a kdybychom v zákoutí na vlastní oči viděli, jak se již připravují jaderné střely, jednak na ruské, tak i americké straně, měli bychom potom oprávněnou hrůzu z vypuknutí války globálního charakteru, války jež by mohla zapříčinit jaderný holocaust lidstva, míněno vážně a bez nadsázky!

Záměrem tohoto článku není kritika jedné či druhé strany, spíše jde o apel k zachování míru, kterého si stále méně vážíme, což je velmi znepokojující zpráva do budoucích časů. Dne 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku. Tento den se nechvalně zapsal do novodobých dějin lidstva, mluvíme-li o první světové válce. Šlo o konflikt, který zpočátku vykazoval atributy lokálního sporu o sféru moci, z něhož se posléze zrodila první světová válka. 28. července letošního roku (2014), tomu bude přesně 100 let, kdy vzplanul první krvavý konflikt globálního charakteru. Nemá nás v souvislosti s ukrajinskou krizí tohle datum (28.7.1914) před něčím závažným varovat?

Dne  15.8. 2002 se na poli západně od anglického Winchesteru objevil velice podivný kruh v obilí. V tomto agrosymbolu byla vyobrazena postava mimozemšťana držícího paměťový disk, ve kterém byla napsaná zpráva v binárním kódu. Znění této zprávy se podařilo dokonce rozluštit. Je zde napsáno: „Střeste se těch, kdo falešné dary přinášejí a kdo své sliby porušují. Mnoho bude bolesti, však stále je čas. Věřte, že tam venku je dobro. Cesta se uzavírá.“

Ještě bych k tomuto vzkazu rád dodal: „Pokud se lidstvo nezbaví všech hromadných zbraní, den zúčtování bude stále na obzoru!“