FRANCOUZSKÁ ARMÁDA ZAÚTOČILA NA VZBOUŘENÉ NÁMOŘNÍKY

       Soukromý investor (Butler Capital Partners - BCP), který má získat státní podíl v lodní společnosti SNCM, prohlásil, že bude společnost reorganizovat a o práci přijde až 400 z 2400 zaměstnanců. V rámci protestů proti propouštění převzalo 30 námořníků kontrolu nad dopravní lodí Pascal Paoli a opustilo s ní přístav v Marseille. Elitní komando francouzské armády zaútočilo 26. září 2005 z pěti helikoptér na loď Pascal Paoli zajišťující spojení mezi Marseille a Korsikou (ročně přepraví 1,25 mil. cestujících). Armádní výsadek loď obsadil, námořníky spoutal a dopravil do vězení s obviněním za únos, podle kterého mohou dostat až 20letý trest. Použití hrubé síly ale nezastrašilo přístavní dělníky. V Bastii vypukly večer nepokoje a boj tisícovky dělníků s 200 policejními těžkooděnci trval přes čtyři hodiny.

      Odborová ústředna CGT vyhlásila v Marseille 24hodinovou generální stávku, která paralyzovala tento největší francouzský přístav. Dělníci odhlasovali rozšíření protestu: 28 velkých nákladních lodí nevyplulo a blokáda odřízla hlavní petrochemický komplex a klíčový ropný přístav Fos-sur-Mer. Pořádkové síly v sobotu uvolnily ropné terminály v Marseille a přístav v korsickém Ajacciu. Přibližně deset tisíc turistů, kteří byli uvězněni na Korsice, tak dostalo možnost ostrov opustit. Další přístavy ale zůstaly zablokované. Odbory poté vyhlásily na včerejšek celonárodní den akce demonstrací a stávek, letos už čtvrtý.

      Ten byl hlavně namířen proti neoliberálním reformám premiéra de Villepina a ministra bez portfeje Sarkozyho, jenž chce být příštím prezidentem. Tato vláda už např. zavedla možnost časově omezených dvouletých pracovních smluv ve firmách pod 20 zaměstnanců, což je jeden ze způsobů, jak podkopat práva zaměstnanců a umožnit snadnější propouštění. Zároveň stále víc mluví o přiškrcení systému sociálních dávek, urychlení privatizace Gaz de France a Electricité de France, a o prodeji tří společností, které vybírají mýtné na dálnicích.

      Statisíce Francouzů se proto včera připojily k mohutným protestům proti privatizačním plánům a ekonomické politice vlády. Jednodenní stávky se staly první vážnou zkouškou premiéra Dominiqua de Villepina, který je u moci od konce května. K protestům, kterých se účastnilo nejméně 550 tisíc lidí, vyzvaly všechny hlavní odborové ústředny. Ve velkých městech stály vlaky, nejezdilo metro, letiště rušila lety a na školách se nevyučovalo. Odboráři si stěžovali především na nízké mzdy a stoupající životní náklady. Kritizovali vysokou nezaměstnanost, která se blíží deseti procentům. Odmítají také rušení kratšího, pětatřicetihodinového pracovního týdne a nový zákon, který usnadňuje propouštění i přijímání zaměstnanců. "Protestujeme, protože cítíme nejistotu ohledně našich pracovních míst i platů," uvedl Philippe du Pire, jeden ze zaměstnanců v dopravě, kteří demonstrovali v Paříži. "Důležitý je také obecný pocit nespokojenosti," řekl agentuře Reuters. Odbory pohrozily, že budou v protestech pokračovat, dokud nebudou splněny jejich požadavky.

      Někteří představitelé unií navrhovali, aby nový premiér de Villepin odstoupil. Protesty mají u Francouzů podporu. Podle průzkumu ekonomického listu Les Echos podporovalo stávku 62 procent dotázaných. Jiný průzkum vypovídal o 75procentní podpoře. "Francie prochází výrazným obdobím hlubokého pesimismu," uvedl Frédéric Dabi, ředitel průzkumů veřejného mínění v demografické agentuře Ifop. Podle srpnového průzkumu se dívá do budoucnosti s důvěrou pouze třicet procent dotázaných Francouzů. To je významný odliv důvěry ve srovnání s předcházejícími léty. "Životní náklady rostou o něco rychleji než platy," nabízí Dabi vysvětlení.


Převzato: Zprávy24