REZONANCE 2022: TEKUTÉ SVĚTLO (23)

Když jsem analyzoval charakteristické konstrukční vlastnosti objektů, které jsou typologicky nejčastěji sledované lidmi na obloze, připomněla se mi látka „Tamogarbha Loha“, kterou dr. Prabhu ve svých materiálech uvádí na prvním místě (v předchozím materiálu je uvedena pod položkou č.1). Osobně jsem přesvědčen o tom, že drtivá většina objektů považovaných za "ufo" či pozorovaných ať již v denní době nebo v noci v rámci světelných úkazů pohybujících se na obloze s ryze shodnými specifickými vlastnostmi nejsou nic jiného, než starověké "vimany". Dokonce některé z nich jsou evidovány jako havarované a jejich části se nachází pod přísným dohledem armády světových mocností na celé řadě míst našeho světa.

Bylo by možná zajímavé, podívat se podrobnějším analytickým pohledem na všechny tyto případy, ale nemyslím si, že by to tak úplně plnilo svůj účel. Nicméně u jednoho konkrétního případu bych se nyní přece jen zastavil. Jde zcela jistě o nejznámější událost týkající se havárie diskovitého letounu typu "vimana" ze dne 2. 7. 1947. Je mi jasné, že mé materiály čtou vysoce sofistikovaní čtenáři, kteří se určitě dobře vyznají v té či oné problematice. Přesto si však na úvod dovolím krátkou rekapitulaci těch nejdůležitějších fakt. Na ně pak naváži a celou věc se budu snažit posunout do hlubších rovin a souvislostí.

K incidentu došlo nedaleko Roswellu v Novém Mexiku, jak již bylo řečeno, dne 2.7.1947. Po několika týdnech z armádních zdrojů unikly dokumentární fotografie (některé z nich jsou exkluzivně součástí tohoto materiálu) a filmy, na kterých jsou patrné jednak větší či menší trosky metalické konstrukce objektu, části vnitřního vybavení a konečně i těla malých humanoidů. Můj zdroj, který mne po několik let zásoboval informacemi a dalším materiálem, mi k tomuto příběhu sdělil, že celkem bylo nalezeno 19 mrtvých trpasličích bytostí humanoidního vzhledu s výraznýma velkýma očima, šedou pokožkou a šesti prsty na horních i dolních končetinách.

Zároveň však byly nalezeny i fragmenty vysoce reflexivních kovových slitin ve formě malých konzolí, o kterých se dlouhou dobu psalo jako o slitinách neznámého složení, ale nyní již lze směle konstatovat, že složení těchto slitin naprosto přesně odpovídá již zmíněné slitině "Tamogarbha Loha" (jak čtenář pochopí později, toto zjištění sebou nese naprosto fatální důsledky). Na těchto konzolích jsou vylisovány dlaně a prsty, jejichž rozměry přesně odpovídají velikosti rukou trpasličích bytostí (viz obr. níže). Navíc jsou v každém takovém odlitku v místě dlaně a prstů patrné malé důlky (později se zjistilo, že tyto důlky zase přesně odpovídají místům, kde se v prostředí dlaně a prstů u trpasličích humanoidů nacházela energetická vyzařovací centra).

Mimoto byly na konzoli, která je evidována pod katalogovým číslem: "I./ax/27", zajištěny archaické hieroglyfické symboly. Ty byly v následujícím období podrobeny intenzivní snaze o dešifrování, ale bez úspěchu. Teprve s unikátními nálezy pravěkých písemných, tesaných nebo malovaných manuskriptů, ke kterým v poslední době dochází v Indii, Jižní Americe, Rusku ale i na jiných místech světa, se podařilo tyto symboly dekódovat. Zjistilo se, že jde o typ jazyka, který je jakousi kompilací nejstarší formy sanskrtu a dalšího neznámého jazyka. Na výše uvedené konzoly je tedy napsáno toto:

"Určeno pro 30 frekvenci samce i samice, těchto 30 frekvencí se blíží nejvyšší hranici."

Je zajímavé, že podobné hieroglyfy byly nalezeny i ve vnitřních prostorách mnoha pyramid po celém světě nebo v podzemních labyrintních systémech. V podstatě ty samé hieroglyfy byly nalezeny na mnoha umělých artefaktech v lokalitě Visoko v tzv. "Údolí Pyramid" (http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/7076-infrazvuk-jako-komunikacni-medium-mezi-starovekymi-komplexy-klice-lezi-v-bosenskem-udoli-pyramid-4/). Máme tu tedy zjevné spojení mezí starověkými pyramidovými stavbami po celém světě, podzemními tunelovými systémy a havárií neznámého objektu v Roswellu. Tím chci upozornit na to, že dosavadní teorie týkající se roswellské problematiky jsou velmi povrchního charakteru. Skutečnost je totiž podstatně hlubšího a bizarnějšího formátu, ale k tomu všemu se postupně dostaneme.

Můj přístup k záležitosti kolem "Roswellského případu" prošel za posledních třicet let velmi výraznou katarzí. Zpočátku jsem byl zastánce klasické alternativní ufologické teorie, která hovoří o tom, že ve vraku byly nalezeny bytosti pocházející z hvězdného systému "Zeta Reticuli". Poté jsem prošel obdobím, kdy jsem byl přesvědčen o tom, že vše kolem Roswellu je záměrně vyvolanou propagandou, která měla za úkol odvrátit pozornost veřejnosti od podstatně citlivějších agend týkajících se aktivit mimozemského faktoru. Poté jsem pod tlakem nových informací a vlastně i objevů počal pracovat s hypotézou, že za Roswellem ve skutečnosti stálo nepodařené testování nacistické antigravitační technologie, která byla spojenci zabavena na území Německa koncem II. světové války. V současné době jsem však toho přesvědčení, že realita bude ještě někde jinde, ale nechci nijak předcházet událostem. Každopádně o otázkách Roswellu shromažďuji velmi zajímavý materiál, který bych chtěl opublikovat během příštího roku.

Na místě havárie byly nalezeny také čtyři velmi neobvyklé odnímatelné panely, které, jak se zdá, byly součástí ruční konzole, která zabezpečovala spojení s ovládáním tohoto druhu plavidla. Jeden ze čtyř nalezených panelů byl těžce poškozen, takže byl pro další výzkum nepoužitelný. Stejně jako přenosné biopočítače, které byly určeny pro každého člena posádky, byl s největší pravděpodobností každý z panelů naladěn na biorezonanční podpis každé z bytostí na palubě plavidla. Pokud tomu tak bylo a mnohé naznačuje, že ano, pak s touto technologií prostě nemohl operovat nikdo jiný než ten, na jehož biorezonanční hladinu byla daná technologie nastavena. Američtí vojenští vědečtí pracovníci tak měli před sebou zároveň i veskrze unikátní bezpečnostní systém a zámek.

Jak jsem již uvedl, anatomie prstů a dlaní přesně odpovídala anatomii spodní části horních končetin, což bylo potvrzeno i několika následujícími pitvami. Čtenáři mají zřejmě v povědomosti dokumentární film Raye Santilliho z roku 1995, který byl oficiálně zpochybněn jako falzifikát. Osobně nemám k dispozici žádná fakta, která by ono oficiální stanovisko potvrzovala, či vyvracela. Ale ono to není ani podstatné.

Důležité je, že pitvy byly prováděny a přinesly velmi zajímavé poznatky. Během jednotlivých pitev se totiž zjistilo, že nalezená mrtvá těla nejsou zcela klasického organického původu. A právě to americké vědce nesmírně mátlo. Vojenské vědecké konkláve nakonec dospělo k názoru, že na pitevních stolech leží cosi, co bychom mohli nazvat vysoce sofistikovanými bioorganickými androidy.

Tyto bytosti měly tkáň, svaly a pokožku tvořenou organickou hmotou, ale mozek, centrální nervová soustava, klouby atp. byly evidentně spíše anorganického charakteru. Po pravdě řečeno, měly vědecké týmy před sebou cosi, s čím se nikdy nesetkaly. Nacházely se v bezprecedentní situaci. Ukázalo se také, že tyto bytosti disponovaly velmi vysokou inteligencí, která by odpovídala zhruba 225 jednotkám indexu "IQ".

To znamená, že tyto entity nedisponovaly klasickou "elektronickou formou inteligence", ale podstatně vyšším typem inteligence odpovídajícím evolučně pokročilé živé bytosti včetně takových kvalit, jako je intuice nebo schopnost učit se z prožitých zkušeností. I když tyto entity zřejmě nedisponovaly tím, co bychom mohli nazvat "Duší", bylo jejich poloumělé vědomí určitě opatřeno faktorem osobnosti. Podle všeho byly tyto bytosti mentálně integrálně propojenyi s kosmickým plavidlem, které dokázalo reagovat na jejich mentální příkazy. Druhým portem ovládání a s největší pravděpodobnosti i zvláštním druhem komunikace pak byly bioenergetické impulsy vyzařované z oblasti horních končetin.

To by ovšem znamenalo, že tyto entity také disponovaly jakýmsi zvláštním hybridním druhem bioenergetického těla včetně aury, které bychom mohli asi nejlépe přirovnat k éterickému tělu lidské bytosti. Ze získaných poznatků také vyplynulo, že bioorganická forma jejich vědomí byla schopna vývoje jako u normální fyzické osoby, a proto i tyto bytosti musely disponovat vysokou úrovní kreativity a vynalézavosti. Na druhou stranu i přes jsoucí aktivní osobnostní kvalitu fungovaly tyto entity na vzájemně propojené platformě a zcela jistě byly schopny vzájemného neverbálního způsobu komunikace, která mohla mít jak elektronický, tak i ryze mentálně-telepatický charakter.