REZONANCE 2022: TEKUTÉ SVĚTLO (21)

Druhá fáze výzkumu spočívala v hledání ekvivalentního výrazu v etymologických variacích indického jazyka, a to vždy k příslušné frázi v jazyce původním. Vědci se soustředili především na etymologické variace v hindštině a ve vzácném podtypu indického jazyka, který se nazývá „Telugu“. V tomto ohledu se vědecká skupina soustředila především na původní výrazy minerálních rud, kovových slitin a bylin. V této fázi byli k výzkumu přizváni i odborníci z řad ajurvédských lékařů a lékáren.

Třetím krokem bylo obstarání zjištěných materiálů ze současných přírodních zdrojů (např. minerální rudy). I toto byla úloha v některých případech velmi obtížná, jelikož některé materiály či prvky byly velmi vzácného charakteru a nemusely být v dnešní moderní době k dispozici.

Čtvrtý krok spočíval v samotné přípravě popisovaného materiálu (slitiny kovové, keramické a skelné hmoty). Součástí této fáze byla také příprava a realizace technologických postupů, které měly vést k experimentální replikaci celé řady vybraných receptur. V této fázi byla také využívána jedna z nejmodernějších chemických a metalurgických laboratoří v Dílí. Zde byly realizovány procesy tavení a chlazení a další procesy přesně dle pokynů uvedených v původních manuskriptech.

Směšovací poměry byly uváděny v relativních jednotkách, tedy pokud jde o hmotnostní parametry. Za jednotku teploty byl používán pro maximální přehlednost záznamů původní výraz „Kakshya“. Zjistilo se, že při nízkých teplotách platilo toto rovnítko: 1 Kakshya = 12,5 stupňů Celsia. Ovšem toto měřítko naopak nemuselo být lineární při vysokých teplotách. V původních materiálech byl také detailně uveden technologický postup tepelného zpracování jednotlivých kovových prvků. Detailní technické postupy prezentované na současné vědecké úrovni a uváděné v přísně vědecké terminologii nebyly doposud zveřejněny a s největší pravděpodobností se v dohledné době změny nedočkáme.

Nalezené starověké rukopisy týkající se úžasných vědeckých