INFRAZVUK JAKO KOMUNIKAČNÍ MÉDIUM MEZI STAROVĚKÝMI KOMPLEXY - KLÍČE LEŽÍ V BOSENSKÉM "ÚDOLÍ PYRAMID" (2)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

22.10.2013 Exkluzivně

Skalární infrazvuková rezonance v červenci 2007 vyvolala rozsáhlé požáry, které zpustošily město Peschici na poloostrově Gargano v Itálii. Některé skupiny výzkumníků jsou přesvědčeny o tom, že za tímto požárem stála infrazvuková interference v návaznosti na Velkou Pyramidu. Odborníky během hašení požárů nejvíce překvapil fakt, že plameny ohně jako kdyby vystupovaly ze samotné země. Zcela bez varování byl nejdříve viděn kouř vystupující ze země a hned potom se objevily obrovské plameny. Všechno se událo velmi rychle. V podstatě najednou.

To, co mne v kontextu s informacemi, které jsem uvedl v předchozí části, zaujalo nejvíce, byla geografická poloha obce Peschice (41,95 stupňů severní šířky a 16,01 stupňů východní délky). Tato oblast je od Velké Pyramidy v Gíze vzdálená přesně 1902 kilometrů, což odpovídá 4,74% vzdálenosti průměrného zemského obvodu. Z těchto dat vyplývá, že obec Peschica je o pouhých 28 kilometrů blíže Velké Pyramidě než "Údolí Pyramid" v Bosně. To znamená, že se nachází ve stejném kruhovém rezonančním pásu. Příčina požáru v Peschici není doposud vyjasněna. Navíc požárů s analogickou charakteristickou v posledních letech najdeme podstatně více (například na Sicílii, ale jiných místech Země).

Teprve před několika měsíci byly zjištěny další velmi podivné vzory v geometrii celé řady megalitických památek uvnitř bosenského "Údolí Pyramid". Tyto nové objevy potvrdily, že je celá oblast kalibrována tak, aby efektivním způsobem akumulovala akustickou energii v ultranízkém frekvenčním rozsahu, který je synchronní s rezonancí lidského srdce. Pokud mám k dispozici přesné informace, pak základna "Pyramidy Slunce" měří zhruba 440 metrů a její výška se pohybuje kolem 220 metrů. Ukazuje se, že tento geometrický poměr dominantně akumuluje frekvence 1,5 Hz. Tato frekvence také odpovídá tzv. "tri-thalamické pulsaci" a vibračnímu prostředí, které silně podporuje stav kolektivního telepatického vědomí.

Mezi jednotlivými stavbami v "Údolí Pyramid" existuje harmonická konvergence psychoakustické frekvence, která je v souladu s celočíselnými násobky již zmíněné klíčové vlnové délky srdce o 220 metrech. Například "Mohyla Vrátnica" se nachází přímo severovýchodním směrem ve vzdálenosti přesně 3960 metrů od "Pyramidy Slunce" (viz obr. níže). Tato vzdálenost je také přesně osminásobkem výšky "Sluneční Pyramidy" (220x18 = 3960). Podíváme-li se na pomyslnou druhou stranu, zjistíme, že ve vzdálenosti 2200 metrů od vrcholu "Pyramidy Slunce" se nachází vrchol "Pyramidy Draka" (220x10 = 2200).

V tomto přesném poměrovém rozlišení vlnové délky srdce můžeme pokračovat. Tak například vrchol "Pyramidy Lásky" se nachází přesně 440 metrů od vrcholu "Pyramidy Slunce", vzdálenost tedy odpovídá dvojnásobku klíčové vlnové délky 220 metrů. Vrchol "Pyramidy Lásky" se nachází 1320 metrů od vrcholu "Chrámu Země", jde tedy o vzdálenost, která je složena ze šestinásobku klíčové vlnové délky (220x6 = 1320). Kromě toho mezi všemi třemi monumentálními stavbami (Pyramida Slunce, Pyramida Lásky a Chrám Země) probíhá centrální osa, která tyto artefakty perfektně zarovnává do jedné linie. Na základě dosavadních objevů, je zjevné, že celý komplex pravěkých staveb v "Údolí Pyramid" byl vybudován podle vysoce sofistikovaného geometrického plánu.

Vrchol "Pyramidy Draka" se nachází přesně 2200 metrů od vrcholu "Pyramidy Měsíce". V tomto zarovnání se nachází "Chrám Země" ve vzdálenosti 880 metrů od "Pyramidy Draka" (220x4 = 880 metrů) a ve vzdálenosti 1320 metrů se nachází "Pyramida Měsíce" (220x6 = 1320 metrů). Lze konstatovat, že všechny tyto poměry a míry platí pro všechny hlavní pravěké monumenty v "Údolí Pyramid". Pro lepší přehled jsem vyrobil následující tabulku.

Před několika měsíci byly také objeveny dvě nízké mohyly v lokalitě obce Ginje. Tyto struktury tak tvoří rozšíření celého komplexu jihovýchodním směrem. Vzdálenost od "Pyramidy Draka" k první mohyle v Ginje měří přesně 1760 metrů. V této vzdálenosti se nachází 8x klíčová vlnová délka (220x8 = 1760). Budeme-li podél této osy pokračovat dále, dojdeme k druhé mohyle v Ginje, která se nachází ve vzdálenosti 440 metrů od první mohly (2x220) a tedy od "Pyramidy Draka" 2200 metrů, což je (220x10). Všechny tyto geometrické vztahy pochopitelně nemohou být pouhou náhodou.

Ve skutečnosti tyto pozoruhodně konzistentní geometrické vzory v rozložení bosenských artefaktů nevznikly jen tak pro krásu geometrické symetrie, ale sloužily mnohem více praktičtějším účelům. Systémovou analýzou docházím k přesvědčení, že především zahrnují "ULF" vlnové funkce se zaměřením na synchronizaci lidského vědomí. Vrchol bosenské "Pyramidy Slunce" byl, co se týče detekce infrazvuku a kmitočtu na velmi dlouhých vlnách, testován nezávisle na sobě hned několika vědci najednou a ti dospěli ke stejnému závěru. Viz informace uvedené v první části tohoto materiálu.

Mimoto se před několika týdny potvrdilo, že ve vektoru 90 stupňů vystupuje kolmo k obloze zhruba 4,5 metrů široký paprsek velmi zvláštní energie, která kmitá na frekvenci 28 kHz. Souběžně bylo potvrzeno, že na vrcholu "Pyramidy Slunce" před mnoha desítkami tisíc let stál velký chrám. Ti, kteří tento starověký komplex vybudovali, si museli být velmi dobře vědomi toho, že transdukce infrazvuku zesiluje ionizační efekt v takové budově a zároveň zlepšuje biorezonanční podmínky tolik důležité pro regeneraci buněk. Navíc odborníci na geopolymerní tělesa zjistili, že mnoho bloků starověkých bosenských pyramid obsahuje prvky betonu, který se svou konzistencí jednak podobá tzv. "římskému betonu" a zároveň i syntetickému vápenci, který byl objeven ve stěnách Velké Pyramidy v Gíze.

Při stavbě monumentálních chrámů bylo použito tisíce tun říčních oblých kamenů křemičitého základu, které byly využity k vyvolání piezoelektrického efektu. Tento materiál se pak smísil se stovkami tisíc tun cementových desek. Tyto komponenty pak společně s jemnozrnným pískovcem vytvořily rozsáhlé vícevrstevnaté terasy.

Několik poměrně dlouhých cementových ploch bylo vykopávkami odhaleno nejen u všech čtyř pyramidových staveb, ale i v prostředí kuželovité pyramidy, která se nazývá "Mohyla ve Vrátnici" (viz obr. výše). Již v roce 2009 byly v tichosti provedeny velmi komplexní analýzy těchto útvarů, a to na "Univerzitě Zenica" v Bosně a Hercegovině, přičemž se prokazatelně zjistilo, že tyto masivní bloky jsou umělého - syntetického původu. Skládají se ze štěrku, špatně pálené hlíny a dolomitu/uhličitanu kalcitu, který se smíchá s vodou za vzniku aktivní chemické složky zvané vápenný hydrát.

I když se to na první pohled bude zdát neuvěřitelné, byla u těchto kvalitních cementových směsí zjištěna extrémní tvrdost, která dosahovala hodnot mezi 100 až 140 MPa, což představuje téměř dvojnásobnou odolnost oproti průmyslově vyráběným směsím v současné době. Objevitelem umělých kamenných geopolymerů v prostředí "Velké Pyramidy" je známý vědec a výzkumník dr. J. Davidovits. Vzhledem k tomu, že se cementová suspenze důkladně promíchala, aktivovaly se chemické reakce mezi louhem vápna a vodou, které vytvářely teplo, jež bylo využité k řízenému odpařování.

Poté, co se látka nalila do vlhké a těžké hlíny, jež tvořila stěny formy požadovaného tvaru, nechala se zde substance uschnout do dostatečné tvrdosti, přičemž došlo i ke změně zabarvení této hmoty, a to v důsledku absorpce vody a železa. Toto zabarvení je poměrně dobře viditelné na výše uvedené fotografii.

-pokračování-
Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly