ZÁBLESK MEZI DIMENZEMI - TAJEMSTVÍ ANTARKTIDY ODHALENO (23)

V této chvíli by nás však měly zajímat především odpovědi na tyto otázky:

Jakou povahu a charakter měl ve skutečnosti vědecký a technický rozvoj v "Třetí říši"?

Jakým způsobem a kde se odehrálo skutečné finále II. světové války?

Takže když už hovoříme o tajemstvích, která obklopují výzkum vědců z různých zemí v Antarktidě, nemůže samozřejmě ignorovat technický vývoj "Třetí říše". Ukazuje se, že bez náležitého pochopení toho, co se vlastně v nacistickém Německu odehrávalo v kontextu s úspěchy jejich vědy, je obraz antarktického výzkumu zřetelně neúplný.

V posledních letech se objevují mnohé spisy vědců a významných badatelů, ve kterých je prezentovaná hypotéza, která naznačuje, že významná část německé technologie včetně obrovského množství financí a personálu v posledních několika týdnech II. světové války zmizela z evropského kontinentu směrem do Jižní Ameriky a Antarktidy. Je zjevné, že tento proces byl motivován snahou skrýt vědecké a technologické zdroje a tajemství s nimi spojené před zbytkem světa. Jistou roli v tom také hrál fakt, že v posledních měsících války Spojenecké síly (USA, Velká Británie a SSSR) vyslaly své zpravodajské týmy, které počaly lovit jakýkoliv zdroj, který souvisel s vědeckým a technologickým pokrokem Německa.

Setkání Hitlera s Mussolinim v roce 1944

Záhadný "expresní" postup americké armády do oblasti jihovýchodního Německa pod velením generála Pattona

Nedá mi to abych v úvodu této části tohoto materiálu neodcitoval větu z knihy "Černé Slunce Třetí říše" autora dr. Josepha Farrella, která nádherně odráží reálnou situaci v popisu novodobých dějin, které se dotýkají konce II. světové války:

"Oficiálně prezentované události týkající se konce II. světové války v Evropě tak, jak se s nimi můžeme setkat v mnoha různých historických publikacích, vykazují velmi vážné trhliny a spíše než vědeckému dílu, podobají se špatně napsanému finále jedné z dramatických Wágnerových oper."

V období březen - duben 1945, 3. americká armáda pod velením generála George Pattona (1885 - 1945) (viz obr. vpravo) podnikla prapodivný bleskový výpad do oblasti tehdejšího jihovýchodního Německa. Tento bleskový postup měl tři hlavní cíle:

• a) Harzské pohoří v oblasti "Thuringie", které bylo známé jako "Tři Rohy". Jde o malou oblast, která se nacházela mezi středověkými městy Arnstadt, Výmar a Ohrdruf (jižně od Erfurtu).

• b) Velké továrny "Škoda" vyrábějící válečnou technologii v lokalitě města Plzeň.

• c) Naše česká metropole Praha.

Když 3. obrněná divize dosáhla oblasti Nordhausen, vojáci Pattonovy armády dne 6. května 1945 překročili české hranice. Současně byly ignorovány mezivládní dohody mezi SSSR a českou exilovou vládou a také spojenecká dohoda, která byla podepsána v rámci tzv. "Jaltské Konference" o zónách vlivu jednotlivých vítězných válečných mocností. Během dalších šesti dní dne 12. května Američané obsadili "závody Škoda" v Plzni a blokovali postup části sovětské armády. Teprve po protestech ze strany tehdejšího SSSR později 3. americká armáda generála Pattona opustila výše uvedené území.

Oficiální verze historiků nás přesvědčuje o tom, že akce armády generála Pattona byly naplánovány takovým způsobem, aby byly přerušeny možné únikové cesty Hitlerových vojáků, kteří prchali z Berlína. V četných historických pramenech můžeme nalézt zmínky o tom, že se v oblasti "Tří Rohů" měla nacházet jakási velmi zvláštní a specifická vojenská pevnost. Reálná fakta nás však spravují o tom, že se v této lokalitě nikdy žádná taková pevnost nenacházela. Stejně tak se ukazuje, že Hitlerovy zbytky armády se rozhodně z Berlína nikam prchat nechystaly.  Takže kdosi nám neříká úplnou pravdu a zjevně k tomu měl velmi pádné důvody.

Tajemná smrt generála Pattona

Ovšem k podivným událostem docházelo i těsně po skončení II. světové války. Dne 9. prosince 1945 se generál Patton společně s generálmajorem Herbertem Grayem a řidičem Horácem Woodringem rozhodli provést inspekční cestu některých vojenských útvarů (podle jiných zdrojů se Patton a Gray rozhodli vyjet na lov bažantů v okolí města Manheim). V předměstí Manheimu se v jedné z malých uliček proti jejich vozidlu objevil jiný těžký armádní vůz, nad kterým údajně ztratil řidič kontrolu.

Toto vozidlo narazilo do generálova vozu. Gray a Woodring se pouze lehce zranili, ale generál Patton byl vymrštěn dopředu ze zadního sedadla, přičemž hlavou narazil do jedné z kovových částí korby džípu a utrpěl dvojnásobnou zlomeninu krční páteře. Toto jsou samozřejmě i oficiální informace, ale je pozoruhodné, že k nehodě došlo pouhý den před definitivním návratem Pattona z Evropy do Spojených států. Náhoda? Možná.

Americký džíp generála Pattona

Každopádně generálovo zranění bylo velmi vážného charakteru a lékaři se obávali celkového ochrnutí. Patton byl urgentně převezen do vojenské nemocnice ve Frankfurtu. Zde se generál počal velmi rychle uzdravovat, resp. jeho zdravotní stav se až neuvěřitelným způsobem zlepšil, takže se zcela vážně počalo uvažovat o jeho převozu do amerického Bostonu. Jenomže 19. prosince v pozdních odpoledních hodinách začal mít Patton náhlé a vážné problémy s dýcháním. Druhý den se již počaly přidávat příznaky trombózy a astmatických záchvatů. Dne 21. prosince 1945 v 17.50 hodin generál ve spánku zemřel. Oficiální příčina smrti zněla: embolie (ucpání cév).

Celkové okolnosti a průběh smrti generála Pattona se staly velmi výživnou potravou pro mnoho konspiračních hypotéz s tím, že existovalo spiknutí s cílem fyzicky Pattona eliminovat. Jedna z těchto verzí říká, že Patton si byl vědom toho, že tehdejší sovětští vojáci tajně zadržovali americké, kanadské a britské válečné zajatce, přičemž tuto skutečnost chtěl zveřejnit. To by samozřejmě vyvolalo ohromný mezinárodní skandál. Sověti pochopitelně nemohli dopustit, aby k něčemu podobnému došlo. Odstranění generála Pattona tak prý bylo organizováno speciální tajnou službou "MGB" SSSR.

Druhá verze je téměř totožná s předchozí, a to s tím rozdílem, že generál Patton byl zabit v rámci speciální operace tehdejšího "Úřadu Strategických Služeb" (OSS) - předchůdce dnešní "CIA". Nicméně podle některých výzkumníků skutečný důvod pro odstranění generála Pattona spočíval v tom, že byl obeznámen s tím, jaký druh technologie "Třetí říše" byl po ukončení II. světové války přesunut do USA s tím, že jejich vývoj spočíval v atmosféře tajemství. Neoficiálně se vědělo, že nacisté překonali Spojené státy ("Projekt Manhattan") ve vývoji jaderných zbraní.

Ono jde také o to, že Patton disponoval velmi specifickou osobností. Byl ve svých vyjádřeních velmi upřimný a nikdy si nebral před nikým žádné servítky. Byl popudlivý, měl ostrý jazyk a ve svých reakcích byl nevyzpytatelný. Když si dáme jedna a jedna dohromady, pak zákonitě musíme dojít k názoru, že tento člověk mohl být hrozbou pro národní bezpečnost Spojených států.

Hrob George Pattona, který se nachází na hřbitově amerických vojáků v Lucembursku

O břitkém jazyku George Pattona hovoří výmluvně jeho prohlášení, které bylo oficiálně zveřejněno až v roce 2004 v knize Stanleye S. Hirshona: "Generál Patton - život vojáka". Zde je krátký úryvek z jeho projevu:

"Hlavní potíž s pochopením Rusů spočívá v tom, že vůbec nepatří do Evropy, ale do Asie. Prostě myslí jinak. Nejsme schopni pochopit Rusy, stejně tak, jako nemůžeme pochopit Čiňany nebo Japonce. Osobně mám s nimi bohatou zkušenost a musím konstatovat, že ani nemám žádnou zvláštní touhu je chápat krom toho, kolik množství olova a železa je zapotřebí pro jejich vyhlazení. Kromě mnoha jiných asijských vlastností nerespektují lidský život. Jsou to hajzlové, barbaři a chroničtí alkoholikové....."

Na tomto místě je nutné podotknout, že Patton si podobným způsobem nebral servítky s nikým a s ničím. Ale pojďme dále. Není to zase tak dávno, co byla v Německu vydána kniha Edgara Meyera a Thomase Mehnera, která vyšla pod názvem: "Das Geheimnis der deutschen Atombombe: Gewann Hitlers Wissenschaftler den nuklearen Wettlauf doch? Die Geheimprojekte bei Innsbruck, im Raum Jonastal bei Arnstadt und im Prague", (Rottenburg: Kopp Verlag, 2001). V této publikaci si autoři všímají toho, že všechny dokumenty týkající se aktivit Pattonova vojska v Ohrdrufu jsou dodnes klasifikovány značkou "Top secret" a nejsou k dispozici široké veřejnosti.

Také bych chtěl upozornit na publikaci, která vyšla již v roce 1985 v newyorském nakladatelství "Dodd, Mead and Company", jejímž autorem je bývalý zpravodajský důstojník Tom Agoston. Kniha se jmenuje: "Blunder! How the U.S. Gave Away Nazi Supersecrets to Russia". Autor v tomto materiálu poukazuje na jeden velmi důležitý fakt. V podstatě jde o to, že zpočátku spojenecké síly USA a Velké Británie spojovalo dominantní úsilí týkající se postupu na Berlín. Ale pak se strategie změnila.

Dne 11. 4. 1945 náčelník spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight Eisenhower rozhodl upustit od útoku na německou metropoli a místo toho se soustředit na vyslání vojska směrem k jihu do Durynska. Oficiálně se tento záměr vysvětluje tím, že nebyl žádný důvod bojovat o drolící se Berlín, který se právě chystali obsadit Sověti. Kromě toho patřil Berlín dle "Jaltské dohody" do tzv. "sovětské okupační zóny".

Ale byl toto skutečný důvod pro změnu směru postupu americké armády. Ukazuje se, že nikoliv. Zajímavou poznámku k tomu má dr. Joseph Farrell, když říká:

"V našem případě je velmi důležité datum Eisenhowerova rozhodnutí. Eisenhowerovo rozhodnutí odklonit hlavní úder amerických sil ze směru na Berlín do jihovýchodní oblasti Německa má totiž přímou souvislost s údajným nacistickým testem atomové bomby, který proběhl dne 4. 3. 1945 v lokalitě Ohdruf."

Výše uvedený autor se tímto dotýká neuvěřitelně zajímavého a tajemného tématu, kterému se budu podrobně věnovat v další části mého materiálu.