ČIPOVÁNÍ LIDSTVA: Globální mocenská elita - produkt budoucnosti (3)

Soukromé peníze jsou však tvořeny soukromým bankovním systémem. Tyto peníze jsou z globálního hlediska zasíťovány do velmi dobře fungujícího "systému", který jim prostřednictvím různorodých druhů půjček umožňuje navyšovat finanční potenciál 10x, 20x, nebo dokonce i 50x větší, než jaký je objem skutečné měny uložených peněz v trezorech. V podstatě jde o neuvěřitelný generátor tvorby peněz, a to "doslova ze vzduchu".

Finance v privátním bankovním systému jsou ve skutečnosti pouhým číslem na vašem bankovním účtu nebo na monitoru bankomatu. Jde v mnohém o čistě virtuální záležitost na jedné straně, a na straně druhé výplod představivosti obyčejného vkladatele, který věří, že cifra, která je vidět na papíře, odpovídá reálnému potenciálu. Takže tento systém dává bankéřům zcela jasný signál: "Chcete peníze? Můžete je mít z ničeho!"

Možná se budete ptát, proč je toto všechno bankovnímu sektoru dovoleno? Odpověď není zas až tak složitá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Globální bankovní systém funguje jako bohatý, mocný a neustále bující kartel, který je velmi úzkým způsobem propojen s politickým světem. Vysocí politici a státní úředníci se dostávají k moci v souladu s jejich zájmy. Politici se dostanou ke své vlastní moci, která jim přinese to své, a na druhé straně za tuto "odměnu" jsou si tito politici zřetelně vědomi toho, že budou muset plnit skryté příkazy bankovního sektoru a tvořit strukturu zákonů, pravidel a předpisů tak, aby byly doslova "ušité" na míru.

Z jejich strany je strategie velmi jasná. Skoncovat s hotovostními transakcemi mezi lidmi a organizacemi v prostředí "hloupých" veřejných peněz a nahradit je elektronickými, virtuálními "financemi" a plastovými platebními kartami uvnitř hájemství soukromého finančního sektoru. Tyto skutečnosti jsou doslova "rajskou hudbou" pro uši bankéřů. Jakmile finanční systém povýší na globální úroveň (což se také stalo), pak pro jednotlivé banky uvnitř tohoto systému neexistuje žádný limit na to, kolik peněz vytvořit z ničeho.

A když toto "Ponziho schéma" v režii megabankovního kartelu zcela zákonitě a předvídatelně přejde do bifurkační, hroutící se fáze, přichází rovněž předvídatelný manévr, kdy do hry vstupují dosazení vládní politici v rámci "záchranných balíčků" a dalších "ždímacích akcí" z prostředí obyčejných daňových poplatníků - v tom lepším případě.

V té horší variantě (Kypr) se prostě poctivě vydělané peníze drobných střadatelů "zestátní", lépe řečeno ukradnou ve prospěch té či oné banky. Všimněte si, že i v době tzv. "globální finanční krize" vydělává globální bankovní sektor neuvěřitelné peníze. Vždyť každou chvíli můžete slyšet výčet ročních zisků té či oné banky, které se pohybují v miliardách či desítkách miliard korun.

Takže vidíte, copak není nádherné být v dnešní době bankéřem v totálně lichvářském parazitujícím globálním finančním systému, který řídí světovou ekonomiku díky velmi dobře sladěnému tandemu politiků a politických stran, které prostřednictvím různorodých legislativních prostředků velmi obratně řídi transfer přesunu veřejných peněz ze soukromých prostředků v rámci systematického okrádání obyvatel toho, či onoho státu?

Ve skutečnosti se lidstvo do této nezáviděníhodné situace nedostalo ze dne na den. Jde tu totiž o realizaci dlouhodobého velmi precizního plánu, kdy po mnohá desetiletí globální bankovní kartel pracoval skutečně velmi tvrdě a s využitím poměrně velkého množství různorodých velmi mocných nástrojů, mezi které patří masová media, nebo dokonce univerzitní systém, který prostřednictvím vysoce sofistikované výuky ekonomických oborů pracuje na chytrém "vědeckém" popisu (ve kterém se stejně nikdo pořádně nevyzná) - jak údajně funguje ekonomika a makroekonomika.

Pak se stane to, že onen základní a kriticky důležitý klíč vedoucí k pochopení toho "jak to všechno funguje" v podstatě nikdo z obyčejných lidí nevidí. A ten klíč spočívá v obrovském rozdílu mezi tzv. "veřejnými penězi" (nezávislé měny vydávané státem, ze kterých lze generovat bezúročné půjčky) a soukromými financemi (které jsou generovány soukromým bankovním sektorem téměř z ničeho a jejichž objem může v podstatě exponenciálním způsobem narůstat skrze mechanismus chytře nastavených úrokových sazeb v rámci bankovních půjček a jejich specifického příbuzného - tzv. hypoték).

Dluhová smrtící past

Aby bylo zajištěno, že všechny země se budou poslušně podílet na všech těchto zákeřných plánech, musí být samy národy uměle svázány s megabankovním systémem, a to prostřednictvím nezávislé, suverénní a smrtelné dluhové pasti.

Je zjevné, že aby mohl bankovní sektor ovládat každého jednoho jednotlivce, musí nejprve kontrolovat vládu. A jak to funguje? Soukromí megabankéři, jak již bylo naznačeno, uplatňují svůj vliv a mechanismus ovládání skrze vládu a politiky. Aby potřebné právní předpisy prošly, je třeba se ujistit, že místní centrální banka toho či onoho národa neposkytuje správné a vhodné množství veřejných peněz (objem), které reálná ekonomika, služby a státní investice potřebují. Tato situace pak vždy zákonitě vede k úvěrové krizi, inflaci nebo obojímu.

Poté, ve vhodné chvíli přijdou soukromí bankéři a zeptají se vlády: "Potřebujete peníze na stavbu dálnic, k financování obrany, školství, zdravotnictví? Žádný problém, my vám půjčíme vše co chcete!" Vlády odstartují strategii půjček a výpůjček na úkor fiskální kázně a výsledkem je kolaps národní ekonomiky. Bankéři a politici pak po určité době refinancují onen "dluh" znovu a znovu, a tak "bublina" stále narůstá. Politici pouze evidují dluhové výpisy, které budou muset budoucí generace nějakým způsobem zaplatit, zatímco bankéři navyšují svou hotovost prostřednictvím úrokových plateb. A to je zázrak násobeného dluhu. Celé národy pak pomalu ale jistě propadávají do nemilosrdného sevření globální bankéřské korporace.

Manažeři jako "Manchuriánští kandidáti"

Proč se výše uvedený mechanismus opakuje stále znovu a znovu v mnoha zemích a regionech světa? Smůla? Neschopnost řídit stát? Korupce? Ale jistě, to všechno jsou závěry, o kterých dnes a denně čteme každý den v novinách. Ale existuje ještě jiný chybějící faktor, o kterém bychom měli reálně uvažovat. Stáváme se skutečně svědky zcela nového druhu "čipování" prezidentů, premiérů, senátorů, poslanců, velvyslanců, nebo dokonce i soudců, kteří vědomě či nevědomě odvádí svou práci jako zástupci veřejnosti pro korporátní globální kliku bankéřů?

Je jejich vědomí správně namodulováno na příjem elektromagnetických vln a další vysoce sofistikované technologie, která stojí za rozhodováním a omyly našich politických vůdců? Možná konkrétnější studium, identifikace a pochopení těchto souvislostí nám pomůže odhalit skutečnou hloubku a globální rozsah toho, co se ve skutečnosti děje, a jakým silám je lidská společnost vystavena.

Existují skutečně tací, které bychom mohli zařadit do skupiny tzv. "Manchuriánských kandidátů", kteří jsou možná více biologickými roboty v lidských tělech se spícím vědomím, jež pracují pro hierarchii globálního Systému? Na tuto otázku budeme hledat další odpovědi.