SKALÁRNÍ ENERGIE, ČÁSTICOVÉ ZBRANĚ A TECHNOLOGIE NOVÉHO TISÍCILETÍ (13)

Léta devadesátá

V roce 1997 došlo v Iránu k velmi zvláštnímu zemětřesení, které dosáhlo hodnoty 7,4 stupňů na Richterově stupnici. Je běžné, že pokud zemětřesení dosáhne hodnoty vyšší jak 6.0 stupňů, dochází k velmi extrémním otřesům, ale v tomto případě tomu tak nebylo. Navíc jeho epicentrum se nacházelo v poměrně anomální hloubce.

Během vojenské operace "Pouštní Bouře" poznamenala Rosallie Bertellová, že v "Defense News" z dubna 1992 byla uvedena zmínka o použití speciálních elektromagnetických pulsů (EMP zbraně) právě během tohoto vojenského konfliktu. Použití těchto zbraní vyvolávalo extrémně silné světelné záblesky, které simulovaly použití jaderné bomby.

Komplex, který se nazývá "Sandia National Laboratory" (viz obr. vlevo) se nachází uvnitř Air Force Base Kirkland a rozprostírá se na ploše 23 000 metrů čtverečních. Již v roce 1989 došlo v tomto objektu k testování technologie, která se jmenovala "Hermes II.". Ve své podstatě šlo o generátor elektronového paprsku, který byl schopen v pulsech trvající 25 miliardtin sekundy generovat energii o síle 20 trilionů wattů. Oficiálně se tento simulátor nazýval "Particle Beam Fusion Accelerator", který emitoval proud elektronů dopadající na kovovou desku a produkující impulsy "Paprsků X" a "Gamma paprsků".

Technologie "Hermes II." byla ve vývoji již od roku 1974. Podle všeho byly tyto přístroje testovány i během války v Perském zálivu, ale informace podrobnějšího charakteru jsou stále ještě velmi obtížně dostupné. V roce 1993 začaly USA s vývojem a budováním zařízení, které později vešlo ve známost "High Frequency Active Polar Reseach Program" (HAARP) se sídlem na Aljašce. Základy této technologie navrhl fyzik, který se jmenoval Bernard Eastlund, jenž ve své koncepci vycházel z Teslovy technologie.

Hlavním dodavatelem jednotlivých technologických komponentů byla firma "ARCO Power Technologies, Inc". Oficiálně bylo hlavním předmětem testování nízkých, středních a vysokých frekvencí (2,8 až 10 MHz) v rámci specifického vysílacího pole. Obecně byla tato tajná instalace nazývána "ionosférický ohřívač", a to z toho důvodu, že dokázala vyslat paprsek energie až do oblasti ionosféry, který se od tohoto atmosférického pláště následně odrazil zpět k cíli.

Oficiálně se tvrdilo, že hlavní využití "HAARP" bude spočívat v detekci střel dlouhého doletu a letadel. Předpokládám však, že každý čtenář velmi dobře ví o tom, v čem spočívá skutečná role této instalace. V závislosti na aplikované frekvenci bylo možné ve spodních vrstvách ionosféry působit na plochu o několika kilometrech čtverečních. Díky tomu, že paprsek je trychtýřovitého tvaru, pak v horních vrstvách ionosféry může zasažená plocha dosahovat až několik desítek kilometrů čtverečních.

Jak již bylo řečeno, základem technologie "HAARP" byly objevy Nikola Tesly z počátku dvacátého století. Z těchto Teslových objevů v rámci svého výzkumu vycházel také dr. Eastlund, který si nechal své objevy (tvořící základ HAARP) patentovat jako zařízení narušující sofistikované naváděcí systémy s tím, že cílenou a přesnou modulací vyzařovaného frekvenčního paprsku je možné vyřadit komunikační aktivity na souši, moři i ve vzduchu. V podstatě jde o soubor dvanácti patentů, které tvoří jádro instalace "HAARP".

Ovšem před jistou dobou došlo k uvolnění některých dokumentů z prostředí "US Air Force", ze kterých vyplývá, že systém "HAARP" byl vyvinut jako multifunkční zařízení s dominantní schopností narušovat lidské mentální procesy, a to prostřednictvím specifického prostřednictvím pulzního radiofrekvenčního zařízení s dosahem i do velmi vzdálených geografických oblastí. Existuje výzkumník, který prakticky celý svůj život zasvětil zkoumání a pátrání po skutečném účelu instalace "HAARP".

Jmenuje se dr. Nick Begich (viz obr. vpravo) a není bez zajímavosti, že jde o syna bývalého guvernéra státu Aljaška. Dr. Begich v rámci svého individuálního pátrání objevil ještě dalších jedenáct patentů, které se vztahují k zařízení "HAARP", a které jsou spojené se schopností vyvolávat velmi extrémní jaderné exploze o síle jaderných zbraní ovšem bez radioaktivního záření, tyto patenty se také vztahují ke konstrukci tzv. "zahorizontálních radarů", detekčních systémů pro rakety nesoucí jaderné hlavice, atp. Je evidentní, že tato skupina patentů se jednoznačně vztahuje k zbraňové technologii v režimu zařízení "HAARP".

Na druhou stranu je třeba uvést, že nejsilnějším "ionosférickým ohřívačem" z doby před vybudováním "HAARPu" bylo zařízení, které se jmenovalo "Datel". Bylo postaveno v Sovětském svazu. Dodnes převládá názor, že šlo o jeden jediný exemplář, který se nacházel v oblasti dnešní Ukrajiny. O této instalaci jsem již hovořil v předchozích částech tohoto materiálu a zveřejnil jsem i jeho fotografie. Jde skutečně o masivní monstrum. Ovšem ve skutečnosti existovalo několik dalších naprosto stejných zařízení, která se nacházela v oblastech Sura, Gorika, Mochegorsk a Dušanbe v Tadžikistánu. V této době však ani Spojené státy nezůstávaly pozadu, jelikož disponovaly podobnou technologií, která byla umístěna nedaleko norského města Tromso, Arecibo v Portoriku, nedaleko města Fairbanks na Aljašce a u města Plattewille v Coloradu.

Všechny tyto informace jsou zcela jistě zajímavého charakteru, ale to nejpodstatnější se chystám sdělit teprve nyní. Jde totiž o to, že všechny tyto systémy se staly dominantní příčinou silných změn v globálních klimatických modelech, které začaly v roce 1976 v době, kdy se s výše uvedenými technologiemi počalo experimentovat naostro. K zintenzivnění klimatických změn pak došlo v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, neboť souběžně došlo i k nárůstu nových "ELF" vysílačů. Jinými slovy lze konstatovat, že k odstartování klimatické a meteorologické války mezi tehdejším SSSR a Spojenými státy došlo v polovině sedmdesátých let 20. století a tento trend pokračuje do současné doby.

Souběžně s výstavbou uvedených instalací se počala množit hlášení o podivných světelných anomáliích a blescích, které se nejčastěji objevovaly v blízkosti zařízení typu "Datel", prakticky po celém území bývalého SSSR. Tak například v roce 1977 noviny po celém světě informovaly o velmi bizarní světelné show, která se odehrála nad městem Petrozavodsk v oblasti ruské Karelie (viz obr. vlevo dole). Tisíce svědků sledovalo jasné světlo ve tvaru medúzy s jakýmisi světlenými chapadly na konci, ze kterých "stékaly" světlené proudy směrem k zemi. Tehdy se této události chytily i různé ufologické skupiny, které tento jev prezentovaly jako zásah mimozemské inteligence.

Ve skutečnosti ale existuje podstatně prozaičtější vysvětlení. K podobným plazmovým účinkům totiž dochází ve chvíli, kdy rezonanční pole "ELF" vysílačů dosáhne oblasti ionosféry. Ke stejným jevům docházelo i ve Spojených státech. V roce 1993 pracovníci "Aljašského Geofyzikálního Ústavu", který je zapojen do aktivit "HAARP", prokázali, že k výše uvedenému světelnému efektu dochází ve velkých atmosférických výškách. V podstatě lze říci, že "tělo medúzy" se nachází ve výšce zhruba 40 kilometrů. Okrajová "chapadla" pak klesají do nižších výšek.

Těmito zvláštními světelnými jevy, které jsou způsobeny ionosférickými plazmovými výboji a změnami zemského klimatu, to však ani zdaleka nekončí. V roce 1984 se totiž zjistilo, že vlivem působení vysílačů skalární technologie dochází k podivným jevům i uvnitř planetárního jádra. Tyto blíže nespecifikované jevy by měly podle vědců souviset i s náhlým zpomalením zemské rotace.

Již dlouhou dobu je známo, že rotace naší planety se přirozeně velmi pozvolna zpomaluje. Jde ale o sotva měřitelný proces. Ovšem vědci z "US Naval Observatory" a "Jet Propulsion Lab" navíc zjistili, že naše planeta se chová jako "nevyvážený rotující buben pračky", v důsledku toho dochází k nepředvídatelným a náhlým výkyvům, pro které je charakteristické přechodné zpomalení rotace. Nejvýrazněji byl tento jev zaznamenán v období mezi 24. 1. - 3. 2. 1990. K této události se formou velmi zajímavého materiálu vyjádřil dne 8. 9. 1991 "New York Times". V článku byly popsány možné příčiny těchto nečekávaných náhlých poruch.

Geofyzikové jsou přesvědčeni o tom, že k rotačním změnám naší planety přispívají odchylky v oběhovém systému horkého kapalného jádra. Jinými slovy řečeno, nepravidelná rotace Země je důsledkem kolísání průtoku tekuté složky v zemském jádru, a také je důsledkem aktivovaných konvenčních sil uvnitř Země a pohybem zemské kůry v blízkosti zemského povrchu. Všechny tyto vyjmenované jevy jsou však způsobeny opakovanými a velmi silnými vibracemi "ELF".