ZÁBLESK MEZI DIMENZEMI - TAJEMSTVÍ ANTARKTIDY ODHALENO (20)

Poslední expedice Richarda Byrda

Všeobecně je známo, že svůj poslední let nad Antarktidou uskutečnil 67 roků starý Byrd v roce 1955, tedy dva roky před jeho smrtí. Tento poslední Byrdův let je plný záhad, nesrovnalostí a bílých míst. Poslední polární expedice, které se tento známý polární cestoval zúčastnil, se uskutečnila v letech 1955 - 1956. Je zajímavé, že o této expedici víme ještě méně než o té předcházející z let 1946 - 1947 (Operace High Jumpe).

Níže se nachází fotografie z roku 1956, která byla pořízena Saulem Pettem, fotografem agentury "Associated Press". V pozadí se nachází admirál Byrd a další členové antarktické expedice, kteří stojí pod americkou vlajkou v místě, kde se nacházela americká antarktická základna "Little America - 1" (byla aktivní v letech 1929 - 1930) a stanice "Little America - 2" (provozována v letech 1934 - 1935) na antarktickém kontinentu.

V pozadí je také patrná špička vrcholku rádiové věže, která byla vybudována v roce 1929 a byla součástí americké stanice "Little America - 1". Všech osm podpěr věže je pohřbeno pod sněhem. Věž dosahovala výšky 22 metrů. Z fotografie však můžete zjistit, že špička věže vystupuje tak maximálně něco přes dva metry nad sněhovou pokrývku. To znamená, že na tomto místě přibylo za 27 let (mezi rokem 1929, kdy byla věž vybudována, a pořízením této fotografie v roce 1956) zhruba 20 metrů sněhu. To znamená přírůstek 0,74 metru za jeden rok.

Ono se o tom moc nehovoří, ale průměrná tloušťka sněhu a ledu v Antarktidě se pohybuje mezi 2500 - 2800 metry. Je zřejmé, že na rychlost zvyšování pokrývky sněhu a ledu působí mnoho faktorů (síla vetru, směr větru, teplota atd.). Jak již víme, tak v případě rozhlasové věže antarktické stanice "Little America-1" rostla sněhová pokrývka tempem 0,74 metru za rok. Pokud podobným způsobem rostla sněhová pokrývka i v jiných částech kontinentu a pokud víme, že průměrná výška sněhové pokrývky je 2500 - 2800 metrů, pak se dostaneme k velmi zvláštnímu číslu.

Zjistíme totiž, že v době před 3300 - 3800 lety mohla být Antarktida bez sněhové pokrývky. Upozorňuji, že toto je čistě hypotetická a velmi jednoduchá dedukce, která samozřejmě nebere do úvahy případné další faktory, které by mohly přicházet. Každopádně však jde o velmi zajímavé zjištění.

Slavná Piri Reisova mapa, jejíž stáří je datováno do období 1513 - 1518, byla v roce 1929 objevena v istanbulském paláci "Topkapi". Studiem tohoto artefaktu se zjistilo, že ukazuje fragment antarktického kontinentu bez sněhové a ledové pokrývky. Podle některých historiků turecký admirál Piri Reis použil jako podklad k vytvoření této jeho mapy práce starých kartografů, které byly dvě až tři tisíce roků staré.

Jinými slovy, staří kartografové byli ve své době schopni zaznamenat Antarktidu bez ledu a sněhu, a to v době před třemi až čtyřmi tisíci lety. Můj osobní názor je však ten, že Piri Reis svou mapu okopíroval podle předlohy, která by mohla být součástí bájné série map tzv. "Starých Mořských Králů". V tom případě by ale kartografický popis designu Antarktidy bez ledu spadal do období před "velkým kataklyzma", tj. do období před 12 000 lety.

Pojďme se vrátit zpět k našemu ústřednímu tématu. Když se s jistých druhem nadhledu podíváme na Byrdův příběh jeho expedic do Antarktidy, člověk se neubrání myšlence, že během jeho cest na ledový kontinent prostě objevil cosi, co vlády po celém světě nemají vůli pustit dál a onen zcela jistě zásadní poznatek prostě před veřejností skrývají. Hollywoodská studia jsou všeobecně známá svými akčními filmy, jejichž motivem jsou střety s jinými civilizacemi. Oblíbené jsou také dobrodružné filmy o cestách a objevech všeho druhu (například série filmů o Indianu Jonesovi s Harrisonem Fordem v hlavní roli).

A tady to začíná být zajímavé. Richard Byrd byl a stále je hrdinou Spojených Států. Zfilmování jeho výprav do Antarktidy v rámci dobrodružného hraného filmu by musel být projekt velmi úspěšného charakteru, a to jak z diváckého, tak i z obchodního hlediska. Ať jsem hledal, jak jsem hledal, tak jsem žádný pořádný hraný filmový snímek postavený na životním příběhu Richarda Byrda nenašel. Stejně tak dobových dokumentů přímo z jeho výprav je jak šafránu a přitom musely být natočeny kilometry filmového pásku.

Nepřijde vám to divné?

Mám proto pouze jedno vysvětlení (a v případě Spojených Států by to nebylo poprvé). Na vládní úrovni bylo rozhodnuto, že se na témata objevných výprav Richarda Byrda prostě nic točit nebude. Protože, co kdyby náhodou něco uteklo k veřejnosti. To ovšem znamená, že americká vláda má v tomto případě sakra co skrývat a to, co skrývá, nějakým způsobem souvisí s výzkumem Antarktidy. Ale co my? Máme vůbec nějakou šanci se alespoň přiblížit k mysterijní tabuizované pravdě? Těžko říci, ale pokusit se o to přece můžeme. Co říkáte?

Je 15. listopadu 1955. Norfolk, stát Virginie. Byrdova expedice "Deep Freeze" odplouvá do Antarktidy.

POVÁLEČNÁ "EPIDEMIE UFO" - USA KONCENTRUJE SVOU POZORNOST DO ANTARKTIDY - "ZBRANĚ ODVETY III. ŘÍŠE"

Co se týče série záhad a tajemství včetně bílých míst, které se dotýkají antarktické expedice, kterou Byrd uskutečnil v letech 1946 - 1947, panuje poměrně značný skepticismus, neboť oficiální ortodoxní mínění je toho názoru, že během této jeho cesty k ničemu výjimečnému nedošlo a veškeré ostatní názory jsou považovány za prachsprosté konspirace. Veřejné mínění je prostě nastaveno tak, že se zde hledají "konspirační teorie" všude tam, kde nejsou. S takovým názorem by bylo možné souhlasit, pokud by však neexistovaly jisté podivnosti, které nelze jen tak přehlédnout. Na celou řadu z nich jsem již upozornil v předchozím textu tohoto materiálu.

Asi se shodneme v tom, že největší zmatek panuje v souvislosti se čtvrtou částí Byrdova deníku jeho "Cest do Antarktidy", která je s různými chybami a chybějícími fragmenty přeložena do celé řady jazyků. Problém spočívá v tom, že od napsání Byrdova deníku již uběhlo více jak šedesát let a doposud nejsou známy okolnosti týkající se jeho původního fragmentu. Jak jsem již dříve uvedl, Byrdův deník podléhá dodnes přísnému utajení. Uvedl jsem také, za jakých okolností mohla směrem k veřejnosti uniknout část jeho čtvrté části.

Kdyby tak Richard Byrd mohl promluvit.

Kde se nachází deníky Richarda Byrda?

Existuje velmi zajímavé svědectví manželky slavného kontraadmirála, která ve shodě s tím, co se píše ve čtvrté části Byrdova deníku, sdělila, že její manžel se během expedice do Antarktidy v letech 1946 - 1947 dostal do kontaktu se zástupci civilizace, která byla zde na Zemi ve svém vývoji podstatně dál než civilizace lidská. Obyvatelé této civilizace objevili nové formy energie, které umožnily používat zcela jinou formu technologie. Zástupci této civilizace Byrdovi v Antarktidě doslova sdělili, že se již dlouhou dobu snaží navázat s lidmi kontakt, ale lidé se chovají velmi nepřátelským způsobem. Nicméně i přesto je tato záhadná civilizace ochotná pomoci lidstvu, ale v případě, že svět bude stát na pokraji sebezničení.

Než budeme pokračovat dále, dovolil bych si na tomto místě několik faktických a svým způsobem i inspirativních poznámek.

• Byrd se setkal se zástupci civilizace, která je orientována do prostředí pod zemský povrch. Sám Byrd to ve svém deníku popisuje (viz předcházející část).

• Tato civilizace je ochotna lidstvu pomoci, ale v případě, když svět bude stát na pokraji sebezničení.

• Po celém světě existuje rozšířená legenda o mocných bytostech/rytířích, kteří vystoupí na povrch a pomohou lidem, až bude Zemi nejhůře.

• Tato tajemná civilizace užívá celou řadu symbolů, ovšem nejrozšířenější je svastika.

• Svastika byla velmi rozšířeným symbolem předvěkých civilizací a národů, které se nacházely v oblasti dnešní Asie.

• Svastika však byla stejně tak rozšířená v oblasti Tartarie v místech, kde se nacházela velká Staroslovanská Říše.

• Podle legendy "Ragnarok" a dalších severských legend Tartarie vzešla z velké Hyperboreje, která se nacházela v místech dnešního Severního ledového oceánu.

• Byrd ve svém deníku hovoří o tom, že představitelé záhadné civilizace vykazovali evidentní nordické rysy a jejich mluva byla z části germánská, ale s dominancí nordických znaků s přídavkem jazyka, který nedokázal identifikovat.

• Hlavní vstupy do nitra Země se nachází jak v blízkosti jižního, tak i severního pólu.

• S kým tedy Byrd hovořil a kým byl přivítán? Zástupci mimozemské civilizace? Zástupci nacistické enklávy přežívající v Antarktidě? Nebo zástupci nám neznámě starověké vysoce vyspělé humanoidní rasy, která tu byla podstatně dříve než tzv. "moderní lidská bytost"?

Podle mého názoru žádná jiná alternativa nepřichází do úvahy.

Takže je nad čím přemýšlet a my bychom měli této záhadě přijít na kloub.