NEJVĚTŠÍ TAJEMSTVÍ VŠECH DOB (2)

Často svým studentům pro jejich lepší představu, když si povídáme o DNA, říkám tuto zajímavou pasáž:

"Pokud bychom vzali z jádra jedné buňky (takové jádro má objem asi dvě miliontiny špendlíkové hlavičky) DNA a rozvinuli ji, obdrželi bychom pramen či vlákno dlouhé 1,8 metru. Toto vlákno by bylo široké pouze deset atomů, takže by takové vlákno bylo zhruba miliardkrát tak dlouhé, jak široké! V lidském těle se nachází bilion buněk a každá z nich obsahuje vlákno DNA dlouhé 1,8 metru. Pokud bychom na sebe navázali délky vláken DNA všech buněk lidského těla, obdrželi bychom tenounké vlákno o šířce deseti atomů, ale dlouhé 2,012 × 10⁺¹⁴ metrů, což představuje vzdálenost odpovídající sedmdesátinásobku vzdálenosti mezi Sluncem a Saturnem. Nebo trasu odpovídající 500 miliardám obvodů naší planety"

Zkuste si někdy v klidu učinit relaxaci na toto téma a zkuste si představit vizuálně výše uvedené hodnoty, které se v podstatě týkají prostředí datového zápisu v rámci jednoho jediného lidského těla. Pokud vás obstoupí hluboká úcta nebo zvláštní posvátná bázeň, vůbec se vám nebudu divit. Uvnitř buněčného jádra je DNA svinutá ve formě dvou vláken jako dva hadi vedle sebe. Molekulární biolog Christopher Wills pozici DNA dokonce popisuje jako "....dva hady stočené kolem sebe v jakémsi zvláštním rituálu námluv".

Tvar dvoušrobovice DNA je biology nejčastěji popisován jako "žebřík", zkoucený "provazový žebřík" nebo točité schodiště. Všechny buňky, ať již jde o složitý, nebo jednobuněčný organismus, jsou naplněné slanou vodou, která analogicky kopíruje moře, ze kterého buněčný život a ve své podstatě i klasická struktura DNA vzešly. Z pohledu esoterické analogie je DNA vždy spojována s oceánem. V podstatě se dá říci, že dvojitá šroubovice DNA v rámci své typické fyzické charakteristiky je přímým důsledkem tohoto prostředí. DNA je čtyřbázového charakteru (adenin, cytosin, guanin a thymin).

Tyto podivuhodné a veskrze tajemné prvky jsou esoterickou analogií čtyř základních tvůrčích živlů v pří