VRACÍME SE JEŠTĚ JEDNOU K NÁLEZU MINIATURNÍ KOSTRY ÚDAJNÉHO E.T. Z POUŠTĚ ATACAMA

Před nějakou dobou jsem publikoval materiál od Davida Wilcocka, ve kterém hrál hlavní roli nález miniaturní mimozemské bytosti. Ve skutečnosti šlo o dva nezávislé případy. Jeden pochází z oblasti ruského Uralu a druhý pak z jihoamerické pouště Atacama. Vzhledem k tomu, že tzv. "uralský případ" je podstatně lépe zadokumentován, chtěl bych se ještě na moment vrátit k druhému "atacamskému E.T.", neboť v tomto případě máme k dispozici informací podstatně méně. Navíc se mi podařilo nalézt poměrně zajímavé krátké video, kde je skelet mimozemské bytosti velmi dobře vidět do všecch detailů.

Případ týkající příběhu miniaturního E.T. z oblasti Atacamy v Chile je starý bezmála deset let (celá řada čtenářů má z nějakých mně neznámých důvodů jaksi zakořeněnou představu, že se jedná o velmi čerstvou záležitost - na druhou stranu ale chápu, že tato poměrně velká časová proluka mezi nálezem a oficiálním zvěřejněním může vrhat na tento případ logický stín pochybností). Každopádně před deseti lety byla v poušti Atacama objevena 15 centimetrů velká kostra zvláštního humanoida (existuje verze příběhu, která hovoří o tom, že na okraji pouště nalezl asi čtrnáctiletý chlapec trpasličí živou bytost, kterou si přinesl domů, během cesty se však bytost zranila a po několika dnech zemřela - tato verze mně osobně přijde hodně přitažená za vlasy a není oficiálně podporovaná).

Podle místa nálezu skeletu uvedeného malého humanoida dostal jména "ATA" a celých deset let prý ležel v soukromé sbírce jednoho sběratele v Barceloně. V podstatě lze říci, že v posledních týdnech a mesících se tento nález společně s ruskou verzí stal jakýmsi kontroverzním zdrojem zvěstí a klíčovým objevem podporujícím teze o aktivitách E.T. v prostředí naší planety. "ATA" z atacamské pouště se stal také jedním z ústředních "hrdinů" aktuálního dokumentárního snímku "SIRIUS", který tento nález popisuje jako klíčový argument podpory existence mimozemského života.

Film "SIRIUS" jsem viděl opakovaně si čtyřikrát a popravdě řečeno jsem z něho měl hodně smíšené pocity. Na jedné straně poměrně dobře a zajímavě encyklopedickou formou shrnuje všechny významné dosavadní teorie exopolitického charakteru, ale že by až na uvedené nálezy miniaturního E.T. tento filmový snímek přinášel něco nového, se alespoň podle mého názoru říci nedá. A k tomu ještě jedna zajímavost. Tvůrci filmu se pochopitelně snažili představit skelet velmi podobného humanoida, který byl nalezen v oblasti jižního Uralu. Ovšem ruské úřady transport fosílie zakázaly s tím, že je dlouhodobě zkoumána odborníky z "Ruské Akademie Věd".

Pojďme se tedy vráti k nálezu z pouště Atacama. Loni na podzim dr. Gary Nolan, ředitel "Proteomics Center for Systems Immunology", navázal kontakt s tvůrci výše uvedeného snímku a nabídl jim svou laboratoř, kde by bylo možné provést komplexní lékařské vyšetření nalezené mumie. Nakonec k dohodě přece jen došlo a vědeckému výzkumu již nic nebránilo. Malinká mumie z pouště Atacama je na první pohled typická celou řadou abnormalit. Kostra humanoida má například deset místo dvanácti žeber a výrazně deformovanou lebku protáhlého tvaru.

Dr. Norman celou řadu podivností konzultoval s vědcem dr. Ralphem Lachmanem (Cedar-Sinai Medical Center v Los Angeles), který je specialistou na dětskou radiologii s rozsáhlými zkušenostmi v oboru kostní patologie. Ale ani on se nikdy nesetkal s případem podobným mumii "ATA". Vědecký tým, který skelet zkoumal, počal být poměrně hodně zmatený, neboť se stále nedařilo nalézt nějaké vědecky přijatelné vysvětlení, které by objasnilo, co se vlastně za kostrou malého humanoida skrývá. Nakonec bylo rozhodnuto, že se provedou finančně poměrně náročné genetické testy.

Původně se myslelo, že by kostra mohla být stará desítky, nebo možná stovky tisíc let, přičemž na suchém místě pouště Atacama se mohla kostra dochovat do dnešních časů ve výborném stavu. V této fázi Nolan kontaktoval vědecké pracovníky v Rusku, kteří, jak víme, souběžně pracovali na analýze "uralského nálezu", s prosbou o zaslání genetického vzorku z jejich nálezu. Později se zjistilo, že pomoc z Ruska nebude nutná. Po provedených genetických testech přišlo další překvapení. Zjistilo se totiž, že "ATA" není starý tisíce let, ba ani stovky let, ale maximálně několik desítek let.

Další genetické studie zaměřené na mitochondrální oblast ukázaly, že mumie nevykazuje žádné mimozemské genetické anomálie, ale že její DNA patří do haploskupiny "B2", což znamená, že její matka byla rezidentem obývajícím západní pobřeží Jižní Ameriky včetně Chile. To by zcela přesně odpovídalo i geografickému místu nálezu skeletu. Na druhé straně dr. Lachman analyzoval kosterní rentgeny a bazální kolenní chrupavky s tím, že dle jeho názoru vše nasvědčuje tomu, že kostra patří osmiletému lidskému dítěti. Tento závěr předkládá dvě následující možnosti.

V daném případě může jít o akutní formu trpasličího vzrůstu lidského dítěte, které žilo do věku osmi let. Právě proto, aby se tato verze potvrdila, jsou v současné době prováděny testy na hemoglobin ze vzorků kostní dřeně. Vzorky kostní dřeně z nalezené miniaturní kostry jsou porovnávány se vzorky hemoglobinu z kostry dospělého člověka. Druhá možnost, která by připadala do úvahy, odpovídá tomu, že jde o kostru 22 týdnů starého plodu, který trpěl vzácnou a extrémně silnou formou progérie (nemoc extrémně rychlého stárnutí organismu). V takovém případě by plod zemřel ještě v děloze, nebo krátce po porodu.

Výše uvedené skutečnosti naznačují, že případ trpasličího E.T. by mohl být vysvětlen a v tom případě by "ATA" patřil do našeho pozemského světa více jak kdokoliv jiný. Je tu však přesto jeden velký otazník a ten by se dal shrnut do jedné prosté věty.

"Co tedy vlastně zkoumají ruští vědci?"

Podle získaných snímků a videa lze jednoznačně usuzovat, že uralský nález je až na určité maličkosti prakticky shodný s tím z pouště Atacama. Ruští vědci ale neposkytují prakticky žádné výstupy a rozhodně nehovoří ve stejném duchu jako jejich američtí kolegové. Ba co více, celý vědecký tým, který je přímo zainteresován do výzkumu nálezu miniaturního skeletu z Uralu, se tváří jako "tajemný hrad v Karpatech".

Že by ve hře bylo přece jen ještě něco dalšího, o čem zatím nevíme?