ČELJABINSKÝ METEORIT A TEORIE ELEKTRICKÉHO VESMÍRU

Dne 15. února 2013 na obloze v čeljabinském regionu v ruském jižním Uralu explodoval masivní meteorit. Tisíce domů a dalších budov bylo poškozeno a více jak 1400 osob bylo v důsledku tohoto jevu zraněno. Tvrdí se, že exploze vytvořila energii, která odpovídala více jak dvěma desítkám atomových bomb o síle té, která byla svržena na Hirošimu. Víme také, že se jednalo o největší incident tohoto typu od doby Tunguzského meteoritu z roku 1908. To všechno jsou informace, které již velmi dobře známe. K této věci se také vyjádřil David Talbot, velmi známý výzkumník, který se proslavil teorií tzv. „Elektrického Vesmíru”.

Talbot je přesvědčen, že oficiální teorie astronomů neodpovídají skutečnosti a v následujícím vyjádření také vysvětluje proč. Zdůrazňuje, že objekt explodoval vysoko v atmosféře, a to samo o sobě prý vyvolává velmi důležité otázky. I přes neutuchající snahu o nějaké oficiální vysvětlení je zjevné, že dodnes není jasné, co se vlastně stalo. Jistým druhem ironie je skutečnost, že událost byla zadokumentována na obrovské množství kamer zamontovaných ve vozidlech, které se v Rusku poměrně běžně používají jako argumentační nástroj u soudu nebo u pojišťoven. Takže pro mnoho osob cestujících onoho inkriminovaného rána muselo jít o náramnou podívanou.

Na základě dat týkajících se tzv. „infrazvukového echa”, které bylo zachyceno v různých částech světa, NASA začíná v tichosti připouštět, že objekt musel být mnohonásobně větší, než se stále oficiálně připouští. Tento aktuální závěr ovšem opět přináší astronomům, kteří se snaží vysvětlit neobvykle silnou explozi energie, celou řadu potíží. David Talbott upozorňuje na neustále se vyvíjející proud aktuální vědecké datové interpretace. Tak například původní odhad odvozený ze závěrů „Ruské Akademie Věd” uvádí, že šlo o malý objekt s hmotností nějakých 10 tun. Nicméně později získaná data týkající se infrazvukové relace, která byla zaznamenána v oblasti Grónska a Afriky, vypovídají o z