V dřívějších dobách musel člověk hledat ochranu před přírodou. Nyní musí hledat ochranu především sám před sebou, protože jeho moc je příliš nebezpečná. Do současného nepříznivého stavu nás přivedlo zneužívání přírody, šíření materialismu a náhlý vzestup negativních emocí. Současný světový neklid je důkazem, že nový věk je historickou nutností a že právě nadchází. Lidstvo se nachází v kritickém bodu svých dějin. V současném světě existuje tak nesmírná lhostejnost k záležitostem ducha, taková mravní letargie, že vyšší Síla nás nutí se buď zastavit, nebo zaniknout. Snadno lze podlehnout pesimismu, pokud se budeme soustřeďovat na stav krize, která již několik let svírá svět.
Všude existují konflikty a nedorozumění mezi skupinami, třídami, náboženstvími, rasami a zastánci odlišných politických, mravních, sociálních nebo estetických idejí. Pochybné duchovní nauky jsou smíseny s těmi hodnotnými a jsou nám dnes předkládány v daleko větší míře, než tomu bylo kdykoliv předtím. Nevyrovnané náboženské teorie a materialistická dogmata se dnes objevují v nebývalém množství. To vše pouze zdůrazňuje potřebu vytvořit novou civilizaci. Společnost vždy procházela určitou změnou, někdy nepatrnou a nepostřehnutelnou, ale dnes velmi ostrou a rychlou.
Současná krize je pro lidstvo nejen duchovní krizí, ale také duchovní příležitostí. Svět potřebuje mír mezi národy, ale člověk sám potřebuje osobní vnitřní mír. Obojí spolu souvisí. Krizová situace nutí mnohé, aby si vytvářeli názory a rozhodovali se o směru, kterým se chtějí nadále ubírat. Hledají nové cesty k duchovní spáse a jsou připraveni přijmout nové neortodoxní vlivy. Současná situace ve světě pro většinu lidí není zrovna radostná, a tak není divu, že mnozí hledají útěchu ve vysněném příchodu nového věku. Hledají nějakého inspirovaného proroka, který by jim dal útěchu nebo naději v řešení světové krize.
Státy se mezi sebou nejsou schopny domluvit, politická řešení selhávají. Cesta k odzbrojení se jeví jako nereálná. A tak jedinou možnou alternativou zůstává cesta duchovní. Jsme vnitřně nabádáni a okolnostmi nuceni abychom nastoupili duchovní stezku. V naší pestré historii se objevilo již poměrně mnoho osobností, které tuto cestu nastínily. V této složité době je to skutečně jediná možná cesta. Jakákoli jiná povede k zániku dnešní civilizace, protože nedokáže vést k míru. Pokud tuto výzvu neuposlechneme, tak důsledky budou tragické. Pokud uposlechneme, můžeme nakonec dosáhnout dobrých výsledků, přestože nebude zpočátku snadné kráčet touto vnitřní cestou.
V nadcházející době bude důležité, aby se lidé naučili rozumět vnitřnímu významu života a aby nebyli vedeni pouze povrchními naukami. Neměli bychom zapomínat na to, že účel života na této planetě je duchovní. Světová krize naznačuje, že lidstvo prochází bodem obratu. Pro ty, kteří již hledají duchovní pravdu, nastal čas přestat žít z duchovní zkušenosti jiných a začít žít duchovní zkušeností vlastní. Lidstvo může dosáhnout duchovního probuzení pouze jednotlivě a to teprve tehdy, až po něm silně zatouží. To se může stát jedině v tom případě, až si člověk uvědomí, že všechna ostatní přání jsou nedostačující.
Narůstající citové napětí, které je důsledkem materialistického chápání života, rozsáhlé konflikty a disharmonie mezi lidmi, všeobecný mentální kvas, to vše způsobuje, že vnitřní mír je téměř nedosažitelný. Tato neutěšená situace vytváří pro mnoho lidí vhodné podmínky pro zrození božské intuice, která potvrzuje duchovní význam a účel života. Je všeobecně známé, že milost sestupuje po období velkého utrpení. Teprve až krize pomine, bude na nás vyzářeno duchovní světlo. Království nebeské bude muset být vybudováno v lidských srdcích, protože nikde jinde to není možné.
Nemůžeme zlepšit svět, dokud nezměníme jeho základní prvek – člověka samotného. V pozadí světové krize pracují duchovní síly osudu a evoluce, přestože jsou mimo zkušenost a pochopení většiny lidí. Bude to kritické období a boj proti silám zla, agrese a násilí, nenávisti a sobectví může být tvrdý, existuje však naděje na konečné vítězství. Teprve svět pokořený a očištěný krizovými událostmi, které teprve nastanou, bude připraven přijmout světového učitele.
Pokud by se dostatečný počet lidí pokusil zlepšit svůj charakter a ukáznit své životy, mohli bychom očekávat nový a lepší svět. Kdyby určité množství lidí bylo probuzeno z materialistické otupělosti a byla zažehnuta nová zbožnost v jejich srdcích, pak by byla naděje. Lidská rasa se musí osvobodit z přílišného egoismu, jestliže si má zachovat svou rovnováhu. Nejenže současnému světu stále hrozí další válka, ale velké oblasti jsou ohroženy zhroucením sociálního uspořádání, zničením svého ekonomického systému a částečnému vyhladovění svého obyvatelstva. Přijímaná opatření, jsou pouze dočasná.
Rozpadající civilizaci nemůže před apokalypsou zachránit nic jiného, než to, že vynese na světlo pravdu o sobě samé. Žádná ekonomická reforma, žádná politická reforma nás nemůže zachránit. Jediná možná záchrana musí přijít zevnitř. Je nutné změnit myšlení, zušlechtit charakter a ovládnout city. Lidstvo se bude muset poučit ze svých chyb pomocí kosmických lekcí. Zákon vyrovnání je neúprosný, bere v úvahu nejen spáchané činy, ale také činy opomenuté. Příliš dlouho jsme otáleli s pomocí ohroženému lidstvu. Utrpení světa je z velké části karmické a následky, které poneseme, se dotknou všech, protože lidstvo je na sobě zcela závislé. Necháváme-li ostatní lidi v utrpení nebo nevědomosti, děláme to na své vlastní nebezpečí, protože jsme jednotou.
Technologický rozmach naší civilizace způsobil a stále způsobuje velké znečištění životního prostředí a drancování zdrojů. To souvisí částečně i s přelidněním, které se projevuje v negativních důsledcích, jako je nedostatek potravin, nezaměstnanost, násilí, nespokojenost a vzpoury. Přelidnění je z velké míry způsobeno duchovní nevědomostí. Současná civilizace je velmi vratká, nevyrovnaná, a proto velmi nebezpečná pro vývoj lidské rasy. Intelektuální a technický pokrok je opravdu nesmírný, ale víra, intuice a mravní hodnoty nemají v tomto industriálním světě dostatek svobody pro svou činnost. Člověku hrozí, že se stane pouze mechanickým, pouze fyzickým a sobeckým tvorem.
Současná civilizace není v souladu s vyšším účelem života, a protože nevykazuje dosti známek, že by byla schopná napravit tuto nerovnováhu, směřuje ke svému zániku. Kromě viditelného konfliktu existuje i konflikt skrytý. Konflikt mezi voláním vnitřního hlasu, který nabádá člověka k hlubším věcem duchovního života, a mezi neustálým zmatkem, neustálým násobením potřeb, neustálou fyzickou a intelektuální činností, neustálými podněty k emočním přáním a trvalým působením egoismu. Od rasy, která toho ví tak mnoho o pomíjivých záležitostech a tak málo o Skutečnu, lze očekávat jen chaos.
Mnoho lidí se snaží pokračovat ve starém způsobu života, který patří k překonaným stupňům jejich vývoje. Každým rokem neúnosně narůstají výdaje mnoha států na zbrojení pro svou obranu, ale přesto nejsme schopni přiblížit se světovému míru o nic více, než tomu bylo kdykoli předtím. Problém zachování míru je také způsoben nekontrolovatelným rozmachem populace. Neustálé přelidňování lidské rasy bude vytvářet některé z příčin války, nezaměstnanosti, hladu a epidemií. Pokud člověk nevěnuje pozornost vyššímu účelu života v rámci svých schopností a okolností, bude muset neustále čelit nepříjemným důsledkům. Pokud nějaké civilizaci nezáleží na vnitřním životě, protože hledá veškerá uspokojení pouze ve vnějším životě, pak můžeme s jistotou předpokládat, že její vývoj směřuje ke katastrofě.
Paul Brunton: ,,Cesta k záchraně civilizace je nám stále ještě otevřená. Situace je napjatá; mohla by se stát vážnou; mohla by dokonce I skončit v úplné katastrofě, které se tak mnozí bojí – nikdy však neskončí zmařením božského plánu. To není možné. Můžeme prohrát tuto světovou bitvu, síly zničení mohou spálit vše, co vidíme kolem sebe. Lidstvo samo může zahynout v naprostém zničení, lidský život se však vrátí, bude pokračovat a znovu si pomalu postaví své obydlí. Příště ale, pokořené a očištěné svým utrpením, bude stavět ušlechtileji.“
partner Matrix 2001
