Lidská DNA: Průlomové objevy na počátku 3. tisíciletí!! Zdá se, že nám byl skutečný potenciál této molekuly úmyslně zatajen. Pravda, nebo fikce? (67)

Pojďme se nyní na problematiku DNA podívat z trošku jiného pohledu. Nejprve si však pokusíme osvěžit některá základní fakta, o kterých jsme již diskutovali v některých z předchozích částí tohoto materiálu, a poté se posuneme k novým tématům. V podstatě jde o to, že již v letech 1984 - 1985 dr. Garjajev učinil poměrně překvapující objev, přičemž mu k tomu, jak již to bývá zvykem, dopomohla série náhod nebo sled určitých okolností, se kterými nebylo dopředu počítáno. Výše uvedený vědec totiž zjistil, že vzorek DNA umístěný ve zkumavce nejen přitahuje, ale dokonce i praktickým způsobem využívá potenciál koherentního světla. Navíc přiměje částice světla doslova ve spirále obtékat šroubovici, která je pro DNA charakteristická.

To samo o sobě bylo velmi neočekávané, a jak se dalo předpokládat, vytvořilo to velmi výrazný posun v paradigmatu dosavadního pohledu na chování DNA. Poté, když vzorek příslušné DNA a přístroje byly odstraněny, fotony nadále vířily ve spirále, jako kdyby se tam DNA stále nacházela. V našem případě bylo evidentní, že máme co do činění s tzv. "efektem "fantomové DNA", ale to znamenalo, že jakási nová forma skalární/torzní energie byla emitována z vakua/éteru, přičemž došlo k uvolnění světelných částí i při neexistenci DNA. A navíc tento přetrvávající efekt byl pozorován po dobu až jednoho celého měsíce po ukončení původních experimentů.

Tato skutečnost poměrně zřetelným způsobem ukázala, že struktura tohoto nového typu energetického pole má pozoruhodnou vytrvalost a stabilitu. Dokonce i při aktivním rušení "fantomového efektu" prostřednictvím aplikace plynného dusíku trvalo celým osm minut, než se nastartovaný proces trvale zhroutil (torzní pole jsou známá svou stabilitou a trvalostí). Pro tyto experimenty bylo příznačné tvrzení dr. Garjajeva, že struktura DNA reagovala v rámci plánovaných pokusů aktivně i na vyzařované zvukové vlny. Z toho vyplývá, že DNA je schopna absorbovat nejen emitované světlo, ale i zvukové frekvence, a to prostřednictvím stejnéh