VATIKÁN PROSAZUJE VZNIK JEDNÉ SUPERMOCNÉ GLOBÁLNÍ BANKY

Před několika hodinami nám do redakce přišla velmi zajímavá informace z Itálie. Údajně v důsledku rostoucího strachu mezi obyčejnými lidmi v důsledku fungování globální finanční elity a jejích manipulačních praktik na peněžních trzích se Vatikán rozhodl učinit krok, který nejenže ničemu nepomůže, ale ještě navíc situaci zhorší, neboť je přesně tím pověstným přilitím oleje do ohně. Vatikán navrhl vytvořit jakýsi nadnárodní obskurní orgán, který by měl na starosti řízení nově zavedené globální banky.

Co to znamená v praxi?

Nejenže by finanční síla spočinula v rukách světového orgánu, jako je OSN, ale Vatikán by ve všech zemích posílil některé ze svých suverénních pravomocí, jelikož by byl sám velmi dobře "zaháčkován" v tomto nově zbudovaném globálním finančním molochu. Jednou z velkých ironií je, že Vatikán svou ideou zřízení tohoto ekonomického superorgánu počíná naplňovat kritéria samotné Bible, která varuje v "Knize Zjevení" před vznikem takové podobné struktury.

Pro papeže to ovšem ale není vůbec žádný problém, především proto, že jeho "Bank of Vatican" má aktiva po celém světě. V zasvěcených kruzích je velmi dobře známo, že Vatikán má investice rozptýlené po celém světě a některé se skrývají za mnohovrstevnatým pláštěm různých společností. To, že vatikánská banka přesouvá velké sumy peněz mezi Vatikánem a různými soukromými bankami po celém světě, je naprosto legendární záležitostí.

V roce 2010 byla "Bank of Vatican" chycena doslova při trestném činu, když vyšetřovatelé italské hospodářské zpravodajské agentury objevili tajně a nelegálním způsobem se pohybující desítky milionů euro z vatikánské banky na účet "JPMorgan" ve Frankfurtu. Samozřejmě, že se nic neřešilo a vše se velmi rychle ututlalo. Vždyť jde přece o papeže a Vatikán, kde vládne prakticky absolutní imunita.

Nejpodivuhodnější příklad kriminálních aktivit vatikánské banky je spojen s "Istituto per le Opere di religione" (Ústav pro náboženské práce). Tato instituce ve spojení na "Bank of Vatican" v roce 1982 hrála hlavní roli při záměrném a řízeném kolapsu soukromé banky "Banco Ambrosiano", kdy došlo k nelegálnímu odčerpání tří miliard dvě stě milionů dolarů. Předsedu dozorčí rady této banky to dohnalo k naprosto bezprecedentnímu činu - o několik dní později byl nalezen oběšený pod " Blackfriars Bridge" v Londýně.

Kardinál Paul Marcinkus, bývalý hráč amerického fotbalu, který zastupoval Vatikán v "Banco Ambrosiano", nebyl nikdy stíhán, a to z toho důvodu, že si prostě Vatikán prosadil jeho diplomatickou imunitu. Před svou smrtí v roce 2006 v Arizoně odmítl Marcinkus vysvětlit cesty, jakými Vatikán spolupracuje v trestné činnosti v napojení na mezinárodní syndikáty. Papež Jan Pavel I. mohl upozornit na některé praktiky uvnitř "Banco Ambrosiano" již v roce 1978, ale zemřel za záhadných okolností přesně 33 dnů poté, co byl zvolen papežem.

Zatímco Vatikán dodnes vehementně prohlašuje, že zemřel v důsledku masivního infarktu, mnozí investigativní novináři jsou přesvědčeni o tom, že byl teto člověk velkou hrozbou pro zcela specifické zájmy Vatikánu. Papež Jan Pavel I., jak se později ukázalo, byl zcela pevně rozhodnut zahájit vyšetřování uvnitř vatikánské banky a zkoumat její nepochopitelné jednání s "Banco Ambrosiano". Když budeme znát všechny skryté okolnosti týkající se fungování Vatikánu a především jeho rozsáhlých finančních machinací, bude pochopitelná jeho urputná snaha týkající se vzniku speciálního výboru pro kontrolu globálních finančních transakcí. Vždyť v tomto výboru by měl své vlastní lidi.

Z hlediska morálního je ale neuvěřitelné, že si Vatikán dovolí své skutečné zájmy skrývat pod beránčí roucho dobré víry a dobrých mravů směřující skrze kontrolní činnost ve Světové Bance a dalších nadnárodních úřadech k povýšení morálního kreditu. Z mého vlastního úhlu pohledu jde o nebetyčnou drzost. Nejhorší na celé věci ale je smutná skutečnost, že obrovské množství světové populace, které se v papeži a Vatikánu vzhlíží, bude tyto snahy vehementně podporovat ve slepé víře v to, o jak duchovní a záslužnou činnost se jedná.

Všichni víme, jakou roli hrál na počátku současné krize americký "Lehman Brothers", ovšem málokdo ví, že to byl právě Vatikán, který dokumentem vydaným "Papežskou radou pro spravedlnost a mír" ostře odsoudil pád této bankovní instituce. Na internetových stránkách Vatikánu lze tento dokument dohledat. Mimo jiné se v něm praví:

"Rozhodnutí nechat Lehman Brothers padnout je selhání a výsledek liberalistického přístupu, který se chová velmi nesympaticky k veřejným intervencím na trzích."

Rada zároveň vyzvala společenství národů, aby zintenzivnilo proces globalizace v duchu jednoho orgánu veřejné moci s univerzální příslušností. Jak vidno, tak papež, ale i celý Vatikán má o struktuře budoucího světa zcela jasno. Představy Vatikánu jsou nepochopitelné i z toho hlediska, že již nyní existuje jakási podobná instituce, která se nazývá "Měnový fond" a která hraje na poli globální ekonomiky velmi významnou roli.

Bohužel je do budoucna velmi nepravděpodobné, že se vatikánská banka stane více transparentní institucí. Konec konců do dnešních dnů stále odmítá otevřít a zpřístupnit dokumenty pro ty z nás, kteří by se chtěli dozvědět, co provedla s miliony zlatých mincí, které na konci II. světové války tajně a nelegálně přestěhovala pod "střechu" tehdejší chorvatské státní pokladny.