ZBRAŇ SYSTÉMU - "PREDIKTIVNÍ PROGRAMOVÁNÍ" A NĚCO MÁLO O FILMU "NÁKAZA" (1)

Před několika dny jsem měl možnost shlédnout filmový snímek "Contagion" (Nákaza) s Laurence Fishburnem a Jude Law v hlavní roli. Nejdřív jsem měl za to, že jde o klasický thriller, jakých Hollywood produkuje nepřeberné množství. Ovšem během filmu jsem si uvědomil, že nejde jen tak o ledasjaký snímek. S každou minutou bylo více a více zřejmé, že součástí tohoto snímku je jasně daný podprahový program, což je u filmů katastrofického ražení nebo snímků na téma "konce světa" poměrně typická záležitost. Zvlášť zajímavé je, jak všechny tyto filmy striktně dodržují jisté základní vzorce včetně finálního oslavování jedné a té samé entity.

Většina lidí sleduje filmy proto, aby se pobavila. Nicméně u tohoto snímku se našlo mnoho takových, kteří na "Nákaze" neshledali vůbec nic zábavného. Ve skutečnosti jediným rozdílem mezi tímto filmem a státem sponzorovanými vzdělávacími filmy spočívá v tom, že si tento musíte zaplatit a máte jistotu, že uvidíte Matta Damona. Když jsem sledoval jednotlivé epizody filmu, vzpomněl jsem si, jak za mého mládí během "studené války" běžely ve školách dokumenty o tom jak se chovat v případě jaderného útoku.

V "Nákaze" jsme s velkou precizností seznamováni s tím, jak se chovají masy lidí v očekávání stanného práva a jak se tyto zoufalé masy snaží vrhnout na první várky vakcíny, která je v případě krize k dispozici. Díky Hollywoodským hvězdám (Matt Damon, Laurence Fishburne, Jude Law či Gwyneth Paltrow) se tento film stává v očích diváků velkým hitem, ale málokdo si zároveň uvědomí, že vytváří skrytou podporu zcela specifickým národním a mezinárodním agenturám. Celá řada scén u tohoto snímku vyloženě kopíruje události, které se seběhly kolem viru "H1N1" v roce 2009, kdy se mnozí lidé zcela vážně domnívali, že se jedná o extrémní riziko.

Nakonec po měsících děsivých zpráv, které byly s neúprosnou pravidelností servírovány vyděšeným a nic netušícím lidem, byla tato masivní globální kampaň korunována masivním očkováním. Ve finále pak velká většina populace došla k závěru, že okolnosti kolem "H1N1" byly hrubě zveličeny a vakcinace v podstatě zcela zbytečná. Průzkum, který byl uskutečněn v listopadu 2009, ukázal, že 53 % Kanaďanů dospělo k přesvědčení, že rizika spojená s "H1N1" jsou zcela přehnaná. Myslím, že u nás by byl procentuální poměr ještě daleko výraznější.

Následně pak byla v důsledku vyvolané "krize" ostře kritizována "Světová zdravotnická organizace" (WHO). Došlo dokonce i na obvinění s tím, že z její strany došlo ke spolčení s řetězcem nadnárodních farmaceutických korporací, které stály za výrobou a distribucí očkovacích vakcín. Podobným způsobem utrpělo na důvěryhodnosti i "Americké centrum pro kontrolu nemocí a prevence" (CDC). Investigativní novináři odhalili, že agentura uvedla veřejnost v omyl, pokud jde o počet skutečných případů "H1N1".

A nyní se opět dostáváme k filmu "Nákaza". Jde totiž o to, že právě z výše uvedených důvodů potřebovaly "WHO" a "CDC" jednoznačně obnovit svou důvěryhodnost směrem k široké veřejnosti a "Cantagion" byl zcela jistě úžasnou příležitostí. Je známo, že režisér Steven Soderberh a producent snímku během natáčení aktivně spolupracovali právě s "WHO", "CDC" a dalšími vládními organizacemi. Ale poselství autorů tohoto snímku je naprosto zřejmé a uvědomit by si ho měl i průměrně inteligentní divák:

"Chceme prezentovat hyper-realistický katastrofický scénář ospravedlňující vakcinaci a podporující zainteresované agentury na jedné straně a diskreditující všechny, kteří tento postup kritizují. Nic ve filmu nenaznačuje, že jde o fikci. Právě naopak, vše se v "Nákaze" provádí tak, aby výsledek byl co nejrealističtější s použitím aktuálních míst i vládních agentur a hlavně.... je tu enormní snaha o to, aby film po psychologické stránce vyzněl co nejděsivěji. Nejparadoxnější na celé věci je skutečnost, že jeden ze sloganů vztahující se k tomuto snímku říká: "Nic se nešíří tak rychle jako strach", ale právě s tímto faktorem autoři filmu pracují především. Uvědomují si to, či nikoliv? Pakliže přijmeme verzi, že "Nákaza" je snímek vytvořený na objednávku, pak odpověď je nasnadě. A jaké je poselství tohoto snímku? Myslím, že by se dalo shrnout do jedné věty: "Nic nepřeháníme, tam někde venku číhá další ohnisko viru, takže nás poslouchejte..... nebo zemřete."

Ve hře je navíc další velmi nebezpečná psychologická zbraň, kterou globální systém velmi často proti lidské společnosti používá, a tou je..... tzv. "prediktivní programování". Katastrofické filmy, které jsou často nabité "akční jízdou" plnou vzrušení, bývají postavené na jasně definované tezi: ".....co by se stalo, kdyby...".

Nicméně zatímco celá řada snímků tohoto žánru překračuje hranici do fantazijních oblastí, "Contagion" naopak zdůrazňuje realismus dané skutečné události. Tento typ filmů uvádí diváky do velmi specifického vnitřního psychologického rozpoložení typu "co bych asi dělal, kdyby se to stalo mně". Využívá se jednoznačného "brnkání" na latentní formu strachu, který je vlastní každému člověku, a v návaznosti pak můžeme hovořit i o aktivaci traumat a úzkosti.

"Nákaza" v podstatě diktuje divákovi, jak musí být taková krize řešena. Specifické skupiny a agentury jsou prezentované jako čestné, ochotné a důvěryhodné, zatímco všichni ti, kteří ve filmovém příběhu kritizují vakcinační postupy, jsou prezentováni jako překážky, nebo dokonce zrádci. A prediktivní programování je v plném proudu..... Velmi zajímavě tuto záležitost popisuje novinář a spisovatel Ignacio Ramonet v materiálu "Silencieuses Propagandes", kde přímo říká:

"V katastrofických filmech popisovaná katastrofa prakticky ve všech případech je příčinou "výjimečného stavu", který předává všechny pravomoci na státní orgány: policie, armáda, speciální ozbrojené složky atp. V podstatě se divákům vnucuje představa, že tyto instituce jsou jediné schopné čelit nebezpečí a hrozícímu rozpadu společnosti, a to díky jejich infrastruktuře a technickým možnostem a znalostem. V podstatě se divákovi předkládá program, který má za úkol co nejvíce upevnit přesvědčení o tom, že tu či onu krizi nejde vyřešit bez absolutoria moci státních orgánů. V kontextu se schopnostmi státních mocenských organizací je občanská společnost prezentována jako stádo blbců neschopné inteligentního fungování."

Ano, výše uvedená konstanta byla zřetelná i u "Nákazy", kde občanská společnost skutečně chvílemi působila jako infantilní a samostatného fungování neschopná masa idiotů. Jedinou výjimkou jsou vysoce postavení manažeři, inženýři, podnikatelé, vědci atp., kteří mají výsadu být aktivní při řešení nestálé krize, ale vždy prostřednictvím a pod dohledem státních orgánů, případně ozbrojených složek. Veřejnost je tak postavena do pozice pasivního kontingentu, který musí na slovo a bez otázek naslouchat a poslouchat "otcovským a moudrým" příkazům elity, která ve všech případech dělá stoprocentně vše pro jejich ochranu.

Tyto aspekty společně s dalšími zřetelně ukazují, jak filmy s katastrofickou tématikou mimo svou dejme tomu zábavnou hodnotu mají výrazný politický kontext. Takže možná za naivní a fantaskní formou takového filmu se nachází silný program, který definuje postup, jak může být zneužito prakticky jakékoliv krize společnosti k upevnění vlastní moci vládnoucí garnitury (protože je přece normální, aby pod rouškou "záchrany" lidské civilizace byla odňata lidská práva a svobody). Takže v kontextu s výše uvedenými skutečnostmi se pojďme blíže podívat na film "Contagion" (Nákaza). Jde o poměrně velmi poučnou exkurzi.

-pokračování-
Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.

Další díly