TAJEMSTVÍ IMUNITNÍHO SYSTÉMU (1)

Anonym

Anonym

autor

16.09.2012 Zdraví

Naše bytost je tvořená harmonií těla, mysli, srdce a ducha. Všechny tyto součásti musí být v souladu protože bez ostatních nemůže žádná fungovat správně. Začněme tělem, protože tělo je součástí, kde si většinou povšimneme, že s naší bytostí není něco v pořádku – takovým stavům říkáme onemocnění nebo choroby. Tělo samozřejmě nechce být nemocné a má varovný systém sloužící k tomu, aby nás chránil a upozornil na útoky z vnějšího světa. K součástem tohoto systému patří pokožka, řasy i slzy. Problém spočívá v tom, že musíme dýchat, jíst a pít, abychom zůstali živi a zdraví, a tělo tak do sebe nezbytně musí vpustit „cizí“ věci. V případě, že pro ně jsou nebezpečné, má k dispozici obranný mechanismus, který se s tím umí vypořádat. K součástem tohoto mechanizmu patří třeba nucení ke zvracení (předcházející příjmu většího množství), průjem a zvracení (aby se případné jed dostaly co nejrychleji ze systému).

Stejný mechanizmus ovšem působí i po transplantaci ledvin či srdce, kdy člověk musí po zbytek života brát léky bránící vypuzení transplantovaného orgánu. Ale i ta nejlepší obrana může vydržet jen tak dlouho, dokud se neunaví, a pak už nefunguje, jak by měla. Nastane stav, kdy už si toho povšimneme – začínáme být churaví. Naše hlavní obránce nalezneme v kr vi – jsou to bílé krvinky. Představte si je jako svou vlastní armádu, sestávající z průzkumníků, vojáků, ženistů, generálů a stratégů a speciálních jednotek. Za tuto armádu ručí generálové neboli T – buňky. T – buněk je mnoho druhů, ale zde se zmíníme jen o třech, T8, zabijáckých buňkách a buňkách T4, které mají na starosti celou naši armádu.

Jsou tady průzkumníci hlásící generálům T4 kde je v těle problém, a pak vojáci kteří jednají úplně stejně, jako figurky ve hře „Packman“. Pomalu se pohybujícím figurkám se říká „žrouti“. Ti navíc mají k dispozici ohřívače, jejichž teplo mohou využít k hubení bakterií. Rychle se pohybujícím figurkám říkáme „jedlíci“. Podívejme se, co se děje, když si například zarazíte třísku do prstu. Prst napuchá, kolem poraněného místa se vytvoří narudlý kruh a dokud třísku nevytáhneme, aby se prst mohl hojit a vrátit do normálního stavu, je horký a bolí. Co se přitom děje uvnitř? Průzkumníci generálům T4 ohlásili, že do prstu proniklo cizí těleso. Velení nato na ohrožené místo – do prstu – ihned svolalo potřebné jednotky. Poblíž třísky je potřeba více krve, aby naše vojsko, bílé krvinky, mohlo zaútočit – proto je oteklé a červené.

Nejprve dorazí malí jedlíci a vytvoří kolem třísky kruh, aby zabránili bakteriím, které natřísce možná jsou, proniknout do zbytku těla – to je ten červený kruh, který pozorujeme na pokožce okolo rány. Pak dorazí žrouti a zapnou své ohřívače, čímž pomohou zabít libovolné bakterie, a přitom jim pomáhají zabijácké buňky. Prst bolí, a to je dobře, protože pak ho raději moc neužíváme a nemůžeme ještě více poškodit. Bitva pokračuje, a pokud ji sami neodstraníme, je tříska nebo štěpina nakonec společně s trochou hnisu vytlačena ven. Hnis jsou jen bílé krvinky a mrtvé bakterie. Teď už buňky T8 a generálové vidí, že bitva je u konce. Odvolají své jednotky a nařídí ostatním bílým krvinkám, vojákům, aby se vrátily do „kasáren“. Buňky T4 jsou tedy jako „váleční štváči“, zatím co buňky T8 představující síly k „zajišťování míru“. V případě konfliktu ovšem potřebujeme obojí!

Když dostanete zápal plic, stane se totéž, ale plíce rovněž pomáhají dostat infekci ven z těla vykašláváním (a jsme opravdu pošetilí, když bereme kapky proti kašli a bráníme tělu v uzdravení). Když žrouti zapnou své ohřívače, pozorujeme zvýšenou teplotu, horečku. Horečka je neodmyslitelnou součástí imunitního systému či obranného ústrojí, a i tady rádi vyvíjíme úsilí, které se staví proti němu. Co lidé udělají, když dostanou horečku? No jistě – vezmou si aspirin, aby ji srazili… Ještě k buňkám T4 a T8. Když probíhá bitva, jsou buňky T4 bojovníky a buňky T8 těmi, které jednotky na konci vyhrané bitvy odvolají.

Když buňky T8 neplní své povinnosti, nastává problém – buňky T4 ani zbytek armády už nemá žádné nepřátele, s nimiž by mohl bojovat, ale vojáci nemohou přestat zabíjet, dokud je buňky T8 neodvolají. Pokud jednotky nedostanou příslušný rozkaz, stále útočí, ale protože už nemají nepřítele a něco napadat musí, začnou útočit na jiné tělesné buňky – zaútočí „na sebe samotné“. Tomu pak říkáme autoimunní onemocnění nebo abnormálně aktivní imunitní systém a projeví se choroby jako artritida, sžíravé vředy atd. Lidem, trpícím autoimunní chorobou se dává kortizon, který imunitu potlačuje.

Co jsou protilátky? Protilátky jsou speciálně vycvičené bílé kr vinky. Novorozeně ještě nemá vlastní protilátky, ale nějaké získá přes placentu matky nebo s mateřským mlékem. Po čase, kdy je dítě vystaveno různým patogenům, si vytvoří vlastní protilátky. Když je konfrontováno s virem spalniček, proběhne následující proces: T4 svolají skupinu bílých krvinek a pošlou je do školy, aby se tam naučily všechno o slabostech viru spalniček. Tomuto období se říká „okno“. Jakmile získají potřebné znalosti, jsou z nich speciální síly, protilátky, připravené skolit nepřátele. Dítěti je mezitím mizerně, má horečku, spalničky se rozmnožily z několika do milionů a objeví se vyrážky. Protilátky ale už jsou připraveny zničit viry a dítě se rychle uzdravuje. Dobré přitom je, že znalosti protilátek použitelných proti spalničkám přejdou i na další generace protilátek, takže jsme pak proti spalničkám chráněni po celý zbytek života. Toto se pokoušejí dosáhnout vakcinací dětí, ale za tím se skrývají jisté zapeklité problémy, na něž v této krátké úvaze není místo.

Přirozeným způsobem tak získáváme celoživotní odolnost i proti mnoha dalším virům. Proč tedy ještě pořád trpíme běžnou chřipkou – kterou přece také způsobuje virus? Proč proti ní nejsme odolní a nemáme patřičné protilátky, když jsme ji už jednou měli? Některé viry podléhají neustálým změnám, kterým se říká mutace. Když se přenášejí z osoby na osobu, či dokonce z prostředí do prostředí, chtějí přežít, a proto se každodenně s každou generací zdokonalují a sílí. To je důvod, proč chřipku dostanou i lidé, kteří se nechali očkovat. Než je vytvořená vakcína proti určitému chřipkovému viru, stačí patogen mezitím mnohokrát zmutovat. Velmi důležitý je také lymfatický systém, žlázy a játra, který hraje enormní roli v udržování tělesného zdraví. Stejně jako všude máme krevní cesty, je v těle rozprostřena síť lymfatických cév. Lymfa z krve přejímá a dopravuje k játrům většinu „nečistot“. Všude po těle, i v obličeji, na krku, v podpaží, na zádech, ve stehnech a tříslech, máme lymfatické žlázy. Uvnitř těchto žláz sídlí „žrouti“. Dostaneme-li například angínu, chovají se žrouti v žlázách na krku jako vysavače odsávající z hrdla infekci, a to se projeví zduřením žláz.

Žlázy následně vyprázdní žrouty i s infekcí do lymfatických cév a všechno nakonec skončí v toaletě. Na rozdíl od cévního systému, kde krev tělem pumpuje srdce, nemá lymfatický systém k dispozici žádné takové „čerpadlo“. Aby se lymfa protlačila tělem, musí její cévy „masírovat“ svaly. To je jeden z důvodů, proč je tak důležité cvičení – pomáhá udržet lymfatický systém v pohybu. K dispozici jsou také maséři, odborně vyškolení v drenáži lymfy lymfatickou masáží, která pomáhá udržet systém v pohybu nebo jej opět rozproudit v případě, že byl „zablokovaný“, což se klidně může stát, když je někdo hodně nemocný. Jedním z varovných signálů zvěstujících, že v jisté části těla není něco v pořádku, je zduření lymfatických žláz. Například infekce, jako je chřipka, zánět v ústní dutině, TBC, rakovina atd., mohou provázet oteklé žlázy na krku.

Játra patří k nejdůležitějším tělesným orgánům, a přesto jsou často velice nedoceněna. Plní asi 500 funkcí, ačkoli lidé jsou si obecně vědomi jen asi devíti z nich. Játra jsou nejvýznamnějším dodavatelem energie, a pokud býváte často unavení, bude to proto, že vaše játra nepracují správně. Cokoli sníme nebo vypijeme, musí předtím, než je to odesláno ke všem tělesným buňkám, nejprve projít játry. Játra se pokusí oddělit vhodné živiny od pro tělo nevhodného materiálu, a živiny odešle k srdci, odkud pak putují do zbytku těla. Odpady putují do ledvin, močového měchýře a odcházejí z těla s močí. Většina lidí už poznala, že játra umí zpracovat jen jeden alkoholický nápoj za hodinu. Pokud zkonzumují víc, jsou opilí, protože v systému cirkuluje nezpracovaný etanol a čeká na zpracování játry. Játra vytřídí a vyloučí i veškerá léčiva a jiné chemikálie, společně se vším ostatní, co tělo nechce nebo nepotřebuje.

Všechny bílé krvinky se rodí v kostní dřeni. Dětské Tbuňky následně putují do brzlíku umístěného poblíž srdce za hrudní kostí. „T buňky“ dostaly jméno podle Thymus (brzlík). Brzlík (anglicky Thymus gland) je něco jako škola, kde se T buňky učí, jak se v těle mají správně chovat. Neproškolené buňky si často neví rady, jsou dezorganizované a člověk pak snadněji onemocní.

-pokračování-
Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.

Další díly