POSVÁTNÉ POHYBY ZEMĚ (2)

Orbitální cyklus: 1 rok (365,24 dny)

Tento orbitální cyklus v kombinaci se sklonem zemské rotační osy (23.44 stupňů) je vnímán také jako cyklus ročních období a je také zodpovědný za proměnnou délku dne v průběhu jednoho roku. Na severní polokouli je v letním období mnohem delší než v zimě. Podobné podmínky platí i na jižní polokouli. Každý jeden dokončený rotační pohyb o velikosti (360⁰) ve vztahu k hvězdné pozici (nikoliv ke Slunci) se nazývá „hvězdný den”.

V našem každodenním životě se z praktického hlediska používá „sluneční den” jako jednotka času. Sluneční čas se měří prostřednictvím zdánlivého denního ohybu Slunce, přičemž lokální „poledne” je čas, kdy se Slunce nachází ve svém nejvyšším bodě na obloze (na jižní nebo severní polokouli v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období, kde se nachází pozorovatel). Průměrná doba, ve které se Slunce opět dostane do svého nejvyššího bodu na obloze, je 24 hodin.

Jeden „hvězdný den” Země odpovídá poměrně krátkému úseku (asi 1⁰) jeho orbitální dráhy kolem Slunce. To znamená, že Země pro naplnění jednoho „hvězdného dne” potřebuje trochu více času než v rámci jednoho „slunečního dne”. V praxi jde o diferenci, která odpovídá zhruba čtyřem minutám. Jinými slovy lze konstatovat, že „hvězdný den” je ve vztahu ke „slunečnímu dni” o 240 sekund delší.

Hvězdy se nachází v tak obrovské vzdálenosti od Země, že jejich pohyb po orbitální dráze sám o sobě nevykazuje žádný rozdíl v jejich vlastním uskupení. Je třeba také evidovat fakt, že v jednom „slunečním roce” evidujeme méně „slunečních dní” oproti tzv. „hvězdným dnům”. V převodu na matematické axiomy se věci mají takto:

Jeden hvězdný den trvá přibližně 365,24/366,24 x průměrná délka cyklu „slunečního dne”, což je 23 hodin 56 minut a 4,1 vteřiny. Takzvaný „tropický rok” trvá 365,242190402 dní.

Cyklus zvaný „